Mi Nü-Chai

Cenobité jsou skvělí, škoda, že se neobjevují častěji, až na scény s nimi a též se znovuoživším Frankem mi přišel Hellraiser poměrně neatmosférický, místy až nudný. Ovšem docela mě to zlákalo k přečtení si předlohy - totiž, Barker je opravdu dobrý spisovatel. Ne že bych padala nadšením do mdlob ze všeho, co kdy napsal, ale nedá se mu upřít schopnost tvořit slovy velmi živé a barevné obrazy. Od jeho filmu jsem tedy čekala něco podobného, leč marně.

Kdo chce z vlky víti tomu narveme prdel. Na tomto snímku jsou nejvtipnější (no, možná i JEDINÉ vtipné) mizerné amatérské titulky. Daly té nudě úplně nový (a lepší) rozměr.

Někdo by měl konečně v Thajsku vysvětlit, že výskyt ducha v každé páté scéně způsobuje velmi nepříjemnou duchařskou inflaci - jak se má člověk aspoň trochu leknout něčeho, co na něj dovádivě bafne ob čtvrt hodiny. Také by nebylo na škodu sdělit tamním filmařům, že vítězství hmoty nad duchem (cha), tzn. skutečně velmi profesionálně působící obrazové části nad částí dějovou, není zrovna ten nejlepší způsob, jak dělat dobré filmy. Faet sice oběma zmiňovanými neduhy trpí, ale jelikož to není v míře větší než neúnosné a závěrečná pointa není z nejhorších, řadí se k tomu lepšímu, co jsem z údajně vynikající thajské horrorové produkce měla možnost vidět.

Příjemnou mysteriosní detektivku se sympatickými hlavními protagonisty a pár hodně podařenými scénami v mých očích nehezky poškodil zbytečně překombinovaný konec. 3,5*

Představuju si to nějak takhle: Marc zavolá Pierremu, že objevil skvělé počítačové studio a že by bylo tedy dobré natočit nějaký film, kde se to využije. Pierre: "No jo, ale co scénář? Bez toho to nepůjde." Marc: "To je otázka pár minut, námět mě už napadl - bude se to odehrávat ve vesmíru, postavy budou mít jména z všemožné mytologie, nacpeme tam trochu symboliky pekla, pojmenujeme to Dante 01 a budeme tam triky lít tak často, aby divák na nějaký scénář ani nepomyslel." Pierre: "A co tam budou všichni dělat?" Marc: "Potácet se po zajímavě nasvícených chodbách, plazit se po zemi a slintat a sem tam pronesou nějakou pseudofilosofickou blbost..jo, a hlavní hrdina bude po většinu filmu mlčet. Hm, mohla by to vlastně být nějaká trestanecká kolonie, to vždycky zabírá." Pierre: "Tohle nemůže dopadnout dobře." A taky že to dobře nedopadlo, milé děti.

Skvělý rozjezd (nástup Castora Troye), nudná jízda (příšerně nesympatická postava agenta Archera mi lezla celou dobu na nervy, jeho rodina taky a o těch Wooových oblíbených zpomalených záběrech nemluvě) a odpudivý dojezd (OMGFC, ten konec!!! člověk by z něj zhluboka zvracel).

Těžké rozhodování, jak tohle hodnotit - utahaný a nanicovatý děj je maximálně na 1*, obrazové zpracování a zejména psychedelické pasáže minimálně na 4* (i když bych dala přednost vidět je namísto v nepovedeném filmu jako zadní projekci na koncertě Tábora radosti)..projednou nebudu škudlit a zaokrouhlím to na 3*, ty psychedelické orgie si to snad zaslouží.

Chlápek se svítící dýní místo hlavy pobíhá po ospalém městečku a vraždí...no, ani tak moc nevraždí, jako spíš pobíhá. Ostatní quasiherci předstírají, že hrají (neúspěšně) a dvě quasiherečky ve zbytečně dlouhých záběrech (u toho ve sprše jsem vzpomněla na Raptora) odhalují hrudník...jak jsem se na to sakra mohla vůbec dodívat? Autorům bych s chutí nechala nacpat do análních otvorů šišku vejmutovku.

Nudné, tendenční, velmi často za hranicí karikatury (Hitler a jeho Kameraden), jediné, co se mi aspoň trochu líbilo, byla Liškova hudba. Ani nemám zájem vidět druhý díl.

Vyměnit scénáristu a hlavního hrdinu, dát zpět některé odstraněné scény (k nevíře - konečně se dočkám objevu multiplexových toalet ve filmu a ona je to vystřižená scéna!) a možná by to dosáhlo na vyšší hodnocení. Takhle je to jen podprůměrná, efektně vypadající, leč naprosto prázdná, duchařina .