HarlanWade

Typický ukázka toho, když dvojka ještě o fous předčí už tak perfektní jedničku. Všeho je tu víc, ale není to ani trochu na škodu - Bryan Singer do toho dal veškeré své pracovní zaujetí a na každé scéně je to kurevsky znát.

Když už jsem asi podvacáté slyšel o úžasných X-Men a viděl děti, jak si hrajou na hrdiny v něm, začal mi neskutečně lézt krkem. Přesto jsem chtěl bejt fér a tak jsem si ho jednou pustil. Svůj odpor jsem překonal už v prvních 5 minutách, kdy jsem viděl, že je to něco úplně jiného. Je to nevídaně inteligentní komiksová adaptace, která se schovává do hávu efektivně natočeného thrilleru s několika vydatnými akčními vrcholy. Teď už mezi X-Menoské fanoušky sám patřím, přesto, že jsem po těch ohlasech tajně doufal v ještě o něco větší bombu. Ale k čemu nemám výhrady, je výběr herců.

Na pozadí atraktivního prostředí zasazený na první pohled nenápadný horůrek, na který se však stačí koukat 5 minut a už je nad slunce jasné, že každé složce se zde věnovalo nevídané množství práce a že tenhle film s odpudivým názvem suveréně o 2 třídy překonává své konkurenty. Spousty napětí, ohromného strachu s ideálním množstvím lekaček i krve - jo když se to hold umí, není o čem debatovat. Nejhorší je, že hodně velká část populace tenhle fakt přehlíží a radši se dál baví o "masakru" Eliho Rotha s názvem Hostel.

Na Rodinná pouta se u nás dívala aspoň babička, ale tohle už je i na ní moc silný kafe. Už to není telenovela, ale telenovela smíchaná s ze všemožných děl vykradenou mysteriózní zápletkou o historii rodu. Tvůrci sice přidali pár nových "nadějí", víc romantických linií a pracovních rvaček, ale úplně zapomněli, že to, co diváci chtějí děj. A ten VKVéčka nenabízejí - bohužel.

Tahle nuda má oproti svým konkurentům tu obrovskou výhodu, že každá řada má přijatelný počet dílů a tudíž naprosto ideální prostor na to, aby mohla mít nějaký (alespoň nepatrný) děj, který by stál za zmínku, aby se v každém dílu mohlo něco stát a nenatahovat to na 10 dílů. Díky tomu seriál neběží nonstop a než se divák naděje, nahradí ho jiné utrpení. Na první řadu se dalo dívat, dál už jasný odpad.

Spousta lidí, co znám, má dodnes neskutečně obsáhlou sbírku pokémonských kartiček, se kterou se nebojí pochlubit. Asi největší hitovka 90. let. Vtipný na tom je, že to ty lidi fakt myslí vážně.

Hovadina, která ale ve srovnání s tím co jí předcházelo (Děsnej doják, Velkej biják, Disaster Movie) dorůstá až monstrózních kvalit. Viděl jsem to po Emmerichovo 10.000 př. n. l. a přišlo mi až neuvěřitelné, jak moc mi tyhle dva filmy připadaly takřka na stejné úrovni.

Nemám rád hip-hop a pokud si parta úplnejch debilů usmyslí postavit si na něm film, není těžké uhodnout, jaké dám hodnocení.

Stručně řečeno volný remake Forresta Gumpa, Muže na měsíci + několika dalších žánrově hodnotných děl. S tím rozdílem, že tam, kde to mělo být vtipné, jsem se nezasmál a tam, kde to mělo být vážné zase naopak jo. Seann William Scott není zrovna ideální volbou pro charakterní herectví a bude daleko lepší, když zůstane u povrchních hollywoodských teenageráren ve stylu Prci, prci, prcičky. Nudná záležitost, kterou nezachrání ani Gretchen Mol.

Snad ještě nikdy jsem se tolik neradoval, když se ve filmu ukázal Steven Seagal. Asi si myslíte, že jsem blázen, ale schválně se zkuste hodinu a půl dívat na korejskou telenovelu, která sbírá ty nejodpornější seriálové prvky a vcucává je do vlastního filmu o šikmookym poldovi naloženym v lihu a pak uvidíte, že na vás jako příjemné osvěžení zapůsobí cokoli. Právě proto byl závěrečný souboj v aréně vrcholem filmu, přestože byl ještě nudnější, než většina přestřelek v jiných Seagalovkách a vytáhl to sotva na 10%: