Joeey

V jednom dílu z cyklu pořadů ČT Rozmarná léta českého filmu zazněla zajímavá poznámka, kterou vyslovil J. Dušek směrem k režiséru T. Vorlovi: "...už [po r. 1989; pozn. Joeey] je těžký někoho něčím vyprovokovat." Na tuto poznámku jsem si ne náhodou vzpomněl po zhlédnutí 3 sezón, které jsou sice pastvou pro oči (kostýmy, lokace aj.), ukázkou kvalitní filmařské práce i znamenitého herectví, ale nemůžu si pomoct - verše E. Bondyho, kterými je celý film protkán (či na nich dokonce postaven?), můj celkový dojem srážely. Coby diváka mě otravovaly. Není fér kvůli tomu jinak kvalitní film strhávat, ale myslím, že zahrnout subjektivní dojmy a nálady do hodnocení je u naprosté většiny celovečerních filmů na místě.

Dějově je to jako směs nějakého ztřeštěného animáku, přeplácaných Hvězdných válek a patetického Armageddonu. V Cameronových filmech byl zpravidla na prvním místě brilantní příběh, až po něm vynikala technická vybroušenost. Jelikož tady selhalo to první, nedostavil se u mě bohužel zájem sledovat (a nejspíše také ocenit) to druhé. Nezbývá mi, než doufat, že další film Jamese Camerona bude disponovat starým dobrým Cameronovským příběhem, díky němuž se budu moct rozplývat nad úžasnými filmovými triky. Naproti tomu doufám, že s Avatarem nepřišel nový trend, v němž bude HRANÝ FILM nahrazován jakousi podivnou hrano-animovanou trojrozměrnou show.

Poměrně vleklá a nevýrazná podívaná, která si hraje s vážným dějem, jeho podání se však mine účinkem.

Docela mě ten film pobavil. Co chtít od průměrné či nadprůměrné (tento případ) komedie víc? Většinu slabin, které film má, jsem si uvědomil, až když jsem si o nich přečetl v sousedních komentářích. Ještě bych možná měl zmínit, že jako první jsem viděl dvojku (Přeber si to znovu), ale myslím, že to mé hodnocení příliš neovlivnilo. Oba filmy jsou nenáročné komedie, kde - jak jsem se přesvědčil - není znalost jedničky nutná k (ne)docenění dvojky... ;-) Ke Crystalovi a De Nirovi jsem se vyjadřoval u zmíněného druhého dílu, to samé (že si jako dvojice sedli) platí i tady.

Náměty, kde se skupina lidí ocitne na opuštěném místě a jeden po druhém se pozabíjí, mě už pomalu začínají unavovat. Ať už je toto hororové téma zpracované lépe nebo hůře, přistupuji k těmto filmům s rezervou, trochu jako k pokleslé zábavě, která disponuje minimem smyslu, ale když je to dobře natočené, jsem ochoten dát nadprůměrné hodnocení. Díra se vcelku povedla (myslím, že jak filmově, tak žánrově), napjatý jsem u té obrazovky byl, překvapený tím, co se tam dělo, také. Co se týče sousedních komentářů, nesouhlasím s tvrzeními o předvídatelnosti, špatnému poskládání atp. Možná to platí pro skalní fanoušky žánru. Já na tyto filmy denně nekoukám, takže jsem možná ono "žánrové klišé" spolknul i s navijákem...

Původní film jsem neviděl a v zásadě souhlasím s kritickými hodnoceními ostatních uživatelů. Ucházející relax na jedno podívání.

Takhle hloupý film (ať už chtě nebo nechtě) jsem už dlouho neviděl. A to jsem k teenagerovským komediím poměrně tolerantní.

Respektuji důležitost filmů Nové vlny, ale zatím žádný z nich se mi nelíbil tolik, abych mu dal plné hodnocení. Takže ahoj z Nové vlny nijak nevyčnívá, je to zajímavý a výmluvný film, jenže (opět) na můj vkus příliš umělecky odvyprávěný.

Největším mínusem je, že tahle čtyřka opravdu působí, jakoby s předchozími díly neměla nic společného. Šílené akční scény, ještě šílenější efekty, k tomu pár odkazů - toť vše, čeho se zde dočkáme. Já nešel na Transformers, ale na čtvrtého Terminátora! Jak je možné, že tu není nic kromě "duchaplných" soubojů, kde v jednom kuse lítají kovové lebky? Nad tímto počinem je radno příliš nepřemýšlet a radši na něj brzy zapomenout.

V první řadě musím vyzdvihnout herce, kteří byli, souhlasím, velice přesvědčiví. Jde o skvělý akční film navzdory tomu, že některé akční scény bijí do očí svou nerealističností - např. přestřelka na letišti, kdy se do Angela netrefí brokovnicí dva gangsteři nebo ty padákové seskoky, o kterých se píše v Zajímavostech. Jinak je třeba ocenit filmařskou nápaditost - např. scéna s nezdařenou bankovní loupeží, kde dostane Utah od Bodhiho pěstí a okamžikem úderu se kamera přepne do Utahova subjektivního pohledu, ten se klátí na zem a v pozadí vidíme odcházejícího Bodhiho až do doby, co za ním zaklapnou dveře. Zíral jsem, jak poměrně náročné scény byly perfektně zaranžované. K dokonalosti chybělo snad jen to, že kameraman při té nekonečné honičce, ve které Utah pronásleduje jednoho z ex-prezidentů, nepřeskakoval ploty s herci! :-D Kdyby se závěrečné titulky spustily ve chvíli, kdy Bodhi odjíždí jeepem pouští a mizí v mlze prachu, byl by to otevřený konec tuctového akčního filmu a dal bych 4*. Jenže film zde nekončí. Dočkáme se strhujícího závěru, který film vytáhne na plné hodnocení a zařadí jej mezi ty netuctové.