Madax

Oh, dá se něco říct k absolutní PERLE, k prvnímu a zároveň nejlepšímu představiteli slasherskch vyvražďovaček, aniž by se opakovalo tisíckrát jinde řečené, totiž že je to nepřekonatelný hororový požitek, zhmotnělá dokonalost a modla všech hororových labužníků, klasika klasik, které její remake nesahá ani po krví zbrocené kotníky. Zápletka je sice prostoduchá, ale na to kálí pes. Leatherface a jeho rodinka děsí i dnes, stejně jako scéna slavnostní večeře nebo záběry na výzdobu kanibalského doupěte. Jo, Tobe, tys bejval dobrej, fakt hodně dobrej...

Yeah, tak tímto filmem začala zřejmě Fulciho gore kariéra. Ale je nutno podotknout, že i když je Zombi 2 krvák jak vymalovaný, nejsou v něm brutální záběry používány tak samoúčelně jako v dalších dílkách tohoto tvůrce, film má celkem hlavu i patu a všichni příznivci zombies filmů by ho měli mít ve své sbírce. A ten konec je skvělý...

Mírné zklamání, po výborném úvodu, odehrávajícím se na hřbitově a v pohřebním ústavu, se film zasekne a stává se zbytečně překombinovaným. také to téma mimozemské invaze mi jaksi nesedlo, do filmu by se spíš hodily nadpřirozené a záhrobní motivy než takové balení do sci-fi. Ale to je jenom můj názor, uznávám, že pro někoho může být Phantasm uctívaným kultem... pro mě to však není ten ideální šálek čaje.

Film krásně vyobrazuje oba sociální extrémy nevyvážené "demokratické" společnosti - znuděné, arogantní zazobance, kteří nevědí čím by se rozptýlili, a jako jejich protějšek bandu ne zrovna majetných obyvatel sporných čtvrtí, kteří jsou na policejní stanici snad častěji než doma. A protože já mám rád filmy, které ukazují tyto "půvaby" americké společnosti, bylo mi toto dílko velmi sympatické. A mohlo být ještě o dost lepší, kdyby se při jeho tvorbě trochu přitlačilo na pilu, jak už poznamenali autoři několika dalších komentářů. Tak například závěrečná potyčka mezi trojicí mladistvých rádobydrsňáků a těma tetovanýma kumpánama mohla být protažena až do konečných důsledků, i když připouštím, že stávající divákova nevědomost má taky něco do sebe. Zakončení mohlo být rozhodně temější, ale i tak jsem s filmem hodně spokojený a jsem zvědav, co nám jeho režisérka příště připraví.

Nejlepší hororový film své doby, universalovští Dracula a Frankenstein mu sahají tak po kolena. Marchova dvojrole je zvládnuta výborně, zejména pan Hyde je úžasný záporák, dokonale vystihující sadistickou, pokleslou a špatnou část lidské osoby.

Když se Kingova díla chopí schoný filmař, může vzniknout něco, co se svojí předloze přinejmenším vyrovná. Carrie je jeden z těch případů, kdy se člověk nemůže rozhodnout, co se mu víc líbí: Film, či kniha? U mě to byl asi film, tedy do chvíle, než je hlavní hrdinka polita prasečí krví. potom se totiž obě díla dost různí: Zatímco v knize se Carrie změní v chodící apokalypsu, devastující celé městečko a rozsévající zkázu kde se dá, ve filmu se spokojí "jen" s masakrem zainteresovaných osob, které jí nějakým způsobem ublížily. To je dost podstatný rozdíl. Knižní rozuzlení je pochopitelně velkolepější, a pokud by bylo přetaženo do filmu, jistě by působilo atraktivněji než pouhé zapálení tělocvičny. Jenže by to hodilo špatné světlo na hlavní hrdinku, když by začala likvidovat úplně nevinné civilisty, tudíž je možná dobře, že se tvůrci uskromnili a spokojili se jen s destrukcí maturitního plesu. Je to nádherný příklad toho, jak se může předloha od svého filmového zpracování odklonit a přesto zůstává kvalita zachovaná. Film je zvládnutý dokonale, Spaceková je perfektní, její oscarová nominace plně zasloužená, přesně takto jsem si představoval knižní Carriettu a King asi taky. Hudba je nádherná, do filmu se dokonale hodící. De Palma je borec. Každou chvíli se ve filmu vyskytne nějaká scéna, která je hodna zapamatování, mě asi nejvíce dostala chvíle, kdy je Carrie zvolena školní královnou a je poprvé, a bohužel také naposledy, v životě opravdu šťastná... je totiž jasné, že se to celé podělá a ubohá, nevinná dívka se stává proti své vůli symbolem zla, někým, kdo se po své smrti "smaží v Pekle." Existenciální příběh o nevyzpytatelnosti Osudu, který dokáže chytit za srdce, a spolu s Kubrickovým Shining asi nejlepší filmové zpracování S. Kinga. Tedy podle mě.

Než natočil James Cameron svůj jedenáctioscarový velkofilm, byla A Night to Remember asi nejznámější filmovou interpretací skutečné události, tragického ztroskotání zámořského parníku Titanic. Zdá se, že tvůrci si pečlivě nastudovali všechny výpovědi přeživších, okolnosti a detaily, a podle nich natočily tento snímek jako jakýci "hraný dokument" - co nejvěrnější rekonstrukci katastrofy. A to se jim podařilo. Film je napínavý, dramatický, a řemeslně perfektně zvládnutý. První půlhodina slouží k nějakému tomu nastínění děje, a seznámení s hrdiny (kteří měli své reálné předobrazy), poté se už objeví ledovec a katastrofa může začít. A tato katastrofa je výborně natočena, stupňující se krize až k velkolepému fiasku, mnoho drobných příběhů spojených do fungujícího celku, všechno, co by měl dobrý katastrofický film mít. Film je protkán nezapomenutelnými scénami, mě asi nejvíce dostala ta, kdy se hudebníci rozloučí a vydají se hledat vlastní záchranu, aby se vzápětí opět sešli a pustili se do hraní "Bože, k tobě blíž..." Tuto scénu si jistě oblíbil i Cameron, neboť ji použil i ve svém filmu. A takových působivých scének tu najdeme plno. Odstrkování tonoucích od člunů ze strachu, že by jej převážili. Posádka parníku Californian, registrující nedaleko se nacházející Titanic, jenže bez vědomí, že se loď potápí. Hromadná modlitba zachráněných pasažérů ve člunech při pohledu na potápějící se loď - ta se zřejmě v reálu neudála a tvůrci si ji jen domysleli na okořenění situace, ale to nevadí. Nebo bortící se komín, který pod sebou rozdrtí dvojici milenců... Po stránce technické je A Night to Remember dokonalost sama, tedy na svoji dobu. Avšak i dnes působí dostatečně dobře a rozhodně neurazí. Všichni tvůrci a herci odvedli svoji práci na jedničku a nenapadá mě nic závažnějšího, co bych filmu vytýkal. Plné hodnocení je zcela na místě a můžu tento snímek jen a jen doporučit všem příznivcům žánru.

První katastrofický film jaký jsem kdy viděl. I když on to vlastně ani není katastrofický film, neboť samotná katastrofa se odehrává až v závěrečných dvaceti minutách. Tento film je ze všech filmů o Titaniku nejvíc podobný Cameronově verzi, neboť je zaměřený převážně na osudy několika (zřejmě smyšlených) osob, kteří na palubě lodi prožívají svoje vlastní příběhy, zatímco fakta ohledně katastrofy ustupují do pozadí. Po technické stránce vypadá film celkem dobře, hlavně záběry na potápějící se parník obklopený odplouvajícími čluny jsou nádherné. Je opravdu škoda, že tvůrci nepřihodili ještě alespoň dvacet minut katastrofy, sice by to natáhlo stopáž, ale jistě by se film stal mnohem atraktivnějším a třeba by i vstoupil do dějin...

Všechno, co je na tomto filmu trapné a směšné tu už napsali ostatní, takže nemá cenu se rozepisovat o tom, že Irák tu vypadá nějak povědomě, herecké výkony jsou příšerné atd. Mě spíš zarazilo, že to točil režisér Komanda, prostě někdo, kdo by měl během těch dvaceti let co tyto filmy dělí získat nějaké zkušenosti a někam se vypracovat, a ne spadnout k takovémuto videobéčku, které spíš vypadá jako celovečerní debut nějakého pomocného režiséra nebo režiséra reklam a televizních klipů. Přesto jsem se do jisté míry pobavil, a to nemyslím jenom na účet tvůrců. Takový útok ptakoještěrů na chajdu mi přijde stejně podařený jako většina lepších scén z Jurských parků, a možná by se našlo i pár dalších drobných kladů. Takže slabší **.

Další z filmů osmdesátých let, které se objevily na našem trhu v porevolučních letech vedle takových lahůdek jako byl Maniac Cop, Gremlins, či první Terminátor, a mohli bychom jich jmenovat ještě mnohem více. Byly to tenkrát krásné časy, ty doby, kdy u nás videopůjčovny kvetly jako houby po dešti a lesklé obaly videokazet lákaly desetileté caparty na svůj brakový, ale zaručeně zábavný obsah, co nebylo ve videopůjčovnách tak se dalo shlédnout na satelitu v němčině, občas se něco dostalo do kin a nebo se dala opatřit nahrávka z několikrát kopírovaných kazet, dabovaná jedním hlasem. Ještě teď si pamatuji, jak jsem se u tehdejších hororů příjemě bál, sotva se na obrazovce objevil nějaký ten kus pokrouceného latexu :) Nostalgie mě zmáhá, proto se radši pustím do hodnocení samotného Deepstar Six. Ten sice nepatří mezi nejznámější představitele našeho porevolučního výkvětu, přesto moje vzpomínky na něj spadají právě sem - někdy v devadesátých letech se film mihl v našich kinech a asi v devadesátým prvním jsem ho konečně zkouknul na satelitu... a o určitou dobu později se mi už doma válela ta narychlo předabovaná nahrávka. V té době jsem byl z filmu pochopitelně nadšen, ostatně jako skoro ze všeho. Proto se moje vzpomínky na tento film tak intenzivně váží právě na toto období. Jenže nyní, po mnoha a mnoha letech rozvoje mého kritického oka se již na Deepstara dívám jinak. Film v ničem nevyniká, není tu téměř žádná pamětihodná scéna, vše je naprosto průměrné. Ať už herci v rolích narychlo načrtnutých postav, technická úroveň či samotný děj - prostě monsterbéčko jak vyšité. Tvůrci si prostě natočili "vetřelcovku" a využili na to prostředí ve stylu Propasti, která se tou dobou také objevila v kinech. Hned od začátku je jasné, že hlavní párek přežije, zatímco ostatní budou nejrůzněji umírat, a to v mnoha případech zcela zbytečně, prostě jen proto, aby tam bylo víc mrtvých. Jsou tu klasická klišé jako například fakt, že všechno, v co naši hrdinové doufali se podělalo, a tak musejí hledat nejrůznější alternativy své záchrany, nebo vzkříšení monstra, poté co bylo jakože usmrceno, se objeví znova a musí být poraženo definitivně. Když jsme u toho monstra, tak to je ztvárněno celkem originílně, je totiž tak obrovské, že se nemůže pohybovat chodbami jako Vetřelci, ale všelijak boří základnu zvenčí. Ztvárnění monstra je celkem solidní, ale moc si ho neužijeme, neboť jde vidět až ke konci, když už pronikne do základny. Film sice v ničem nevyniká, na druhou stranu ale není v ničem vyloženě nepodařený, trapný. Herci nehrají nějak oslnivě, ale jejich výkony jsou ucházející, a to se dá říct i o ostatních složkách filmu. ty tři hvězdičky si film skutečně zaslouží, chtěl jsem dát z nostalgie dokonce i víc. Pokud máte rádi filmy tohoto ražení, rozhodně berte, uděláte líp než při koupi nějaké současné ptákoviny s trapnou digitální obludou v hlavní roli. Deepstar Six je dobrou nenáročnou zábavou, kterou mohu doporučit všem béčkomilům.