Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenzie (433)

plagát

Mzda za strach (2024) 

4/10 | Originál ani následující remake v kolonce "žánrová klasika" zařazené nemám, ale musím uznat, že vedle nové adaptace oba předchozí filmy vypadají jako klenoty světové kinematografie:-). Streamovací fastfood se zase pro jednou překonal a servíruje dva produkty v jednom a totiž zbytečnou předělávku a zapomenutelnou žánrovku současně. | Rutinér Leclercq inovuje na místech, na kterých to vůbec není potřeba (žánrový posun od napínavého survival thrilleru k zaměnitelnému akčnímu béčku, ve kterém se převáženému vysoce explozivnímu nákladu veškerá střelba zázračně vyhýbá:-), navýšení počtu postav jen proto, aby mohly být průběžně odpravovány, legračně patetické finále, které asi mělo být osudové/dojemné), na místech, na kterých by bylo vhodné přijít s něčím neokoukaným (přírodní překážky na cestě), jen otrocky kopíruje předchůdce a navíc se zcela opačným efektem (namísto jasného dramatického vrcholu celého filmu působí dané scény jako natočené jen z povinnosti) a naopak na místech, na kterých by se měl držet předlohy, respektive předchozích adaptací, jak to jen lze, na tuto snahu zcela rezignuje (prokreslení jednotlivých postav a vztahů mezi nimi, budování napětí skrze vzájemné rozepře, závod s časem a přírodními podmínkami). | PeZet

plagát

Godzilla a Kong: Nová Ríša (2024) 

5/10 | Minulé rendezvous ještěrky s opičákem jsem v kině kvůli pandemii (respektive paralelní premiéře na streamu) vynechal a poté toho trochu litoval, tohle jsem v kině, navzdory nuzným trailerům, neminul a teď toho taky trochu lituju:-). S mínusovou verzí z loňského roku to samozřejmě prohrává na celé čáře, ale ani v rámci vlastní série, u které není kvalitativní laťka nastavena nijak zvlášť vysoko, to není žádná hitparáda, nýbrž prohra na body. | Jedna trochu nápaditější scéna (hromadná bitka v nulové gravitaci), na kterou dojde zhruba po hodině a půl stopáže, jinak šablonovitý pokus o epický blockbuster od začátku do konce, s šablonovitými postavami, jejichž jedinou charakterizací je jejich účel v ději, tj. kdo z nich se dožije závěrečných titulků a kdo z nich skončí jako "redshirt" je jasné s jejich nástupem na scénu, s šablonovitým dějem, který se pomalu ale jistě začíná notně recyklovat (obě monstra sólo - setkání a bitka - spojenectví a bitka s někým dalším) a nepříliš svižným tempem (něco alespoň malinko zajímavého se začne dít až po hodině čistého času, do té doby musí divák přetrpět nudný vztahový balast pár zaměnitelných postav a natahovanou přípravku vedoucí k "souboji titánů" na konci filmu). | Celkový zážitek mírně nahoru zvedá fakt, že Baby Kong naštěstí není tak otravně "roztomiloučký", jak se po trailerech zdálo a stran dojemného sbližování s Kongem se netlačí na pilu více, než je nezbytně nutné (nicméně stále platí, že kdyby postava ve filmu vůbec nebyla, tak se nic nestane), milosrdná stopáž pod dvě hodiny, poměrně kvalitní triky (Kongova srst a výrazy tváře) a především klimax filmu, ve kterém si konečně někdo vzpomene, že ve filmech o monstrech by nebylo od věci ukázat divákům to, proč se tenhle žánr vlastně natáčí, tj. velkolepé scény řádění monster v kulisách masivní destrukce měst a jejich obyvatel. Cílovka bude pravděpodobně zase spokojena, takže není důvod na vítězné strategii cokoliv měnit, leč dosavadní koncept se očividně vyčerpal. | PeZet

plagát

Imaginary: Neviditeľné zlo (2024) 

4/10 | Nekorunovaný král paranormálního hororu Wan nastavil před lety kvalitativní laťku tak vysoko, že málokdo z jeho následovníků byl schopen se ji vyrovnat, natož ji překonat. A nepodařilo se to ani rutinérovi Wadlowovi, který se svou zcela neškodnou variací na Wanovy nervy drásající výlety mezi duchy a démony dokazuje, že k dobrému výsledku nestačí jen poskládat k sobě všechny "zaručené" žánrové prvky, aniž by k tomu dodal něco navíc. | Notně ohraná premisa o nastěhování rodinky do domu s temným tajemstvím z minulosti, ve které figuruje nezvaný nadpřirozený squatter, maskující se tentokrát za omšelého plyšáka, je tady ten nejmenší problém. Po dějové stránce Wadlow jede po naprosto předvídatelných kolejích a zásobuje diváka jedním příběhovým klišé za druhým, případně si vypomáhá výpůjčkami celých sekvencí odjinud (finálová výprava do jiného světa, aneb nepokrytá vykrádačka Wana). | Za nevýrazným obsahem bohužel pokulhává i odbytá forma. Práci s kamerou, hudbou a střihem za účelem postupného budování atmosféry a plíživého napětí, či dokonce strachu, nemá Wadlow v popisu práce, tudíž veškerá jeho tvůrčí invence končí u pár laciných a předem očekávaných lekaček, pomalého tempa, mizivého bodycountu, prohlídky jiné dimenze skrze chodbu plnou dveří (jak originální:-)) a hlavního monstra, jehož vzhled vzbuzuje tak akorát posměch. | PeZet

plagát

DogMan (2023) 

6/10 | Besson svůj stín z 90s už nikdy poté nepřekročil, ale jednou za čas se pokusí znovu přijít s něčím zajímavým, což je sympatické. Aktuální Pejskař je zajímavý svým rozkročením do několika žánrů současně, které už na papíře působí poněkud nesourodě, čímž ovšem veškerá zajímavost Bessonova posledního počinu bohužel končí, protože neobvyklý žánrový mix se tady nepovedlo přetavit do komplexně fungujícího celku. | Psychologické drama, tragická romance, krimi thriller, akční béčko, absurdní komedie, nakročení ještě do pár dalších podžánrů (ve kterých figurují mafiáni, drag queens, redneckové a v neposlední řadě domácí mazlíčci:-)) a do toho retrospektivní vyprávění, divadelní vsuvky, regulérní hudební čísla a společenská kritika kdečeho (od nefunkčního sociálního systému, přes uplatnění handicapovaných, až po problémy neziskového sektoru). Besson rozehrává jeden motiv, který by sám o sobě vystačil na celovečerní stopáž, za druhým, aniž by ovšem s kterýmkoliv z nich strávil dostatek času na to, aby jej pořádně rozvedl a současně se celý film snaží balancovat na pomezí brakové žánrovky a artu, což místy funguje a místy moc ne. Jones podává obětavý výkon, jistým scénám nelze upřít stylový audiovizuál a finální vybíjená nepříliš bystrých gaunerů smečkou hafanů se povedla, ale ambice tentokrát předčily výsledek. | PeZet

plagát

Hrozba smrti (2024) 

6/10 | Když se pomine existence originálu, tak to dopadlo jako neurážející akční béčko, které by bez Gyllenhaala v hlavní roli úplně zapadlo. Když se to přímo srovná s originálem, tak to dopadlo plus mínus totožně, protože původní film je stejně tak neurážející akční béčko, které by bez Swayzeho v hlavní roli úplně zapadlo. Remake i předloha má každý trochu jiné přednosti, ale oba trpí stejnými neduhy, ve výsledku tak Liman vybojoval plichtu. | Remake boduje přesunem děje do exotického prostředí Keys, namísto zaměnitelného zapadákova kdovíkde a naštěstí slepě nekopíruje dějovou linku předchůdce od začátku až do konce, takže znalý divák nedostane podruhé totéž. Nově přibylo humoru a porce hlášek (už jen kvůli poskokovi se sádrou se to vyplatilo:-)) a ruční kamera v kombinaci s dlouhými záběry bez střihu prodává bitky o něco intenzivněji než původní film (byť některé divočejší záběry prozrazují přítomnost cgi). Nová posila v podobě mlátičky McGregora je důstojnou náhradou za sympaťáka Elliota a prakticky všechny scény ve filmu si svým přístupem "příležitostně nahý, ovšem za všech okolností utržený ze řetězu" krade pro sebe. | Novince chybí zábavná atmosféra 80s s mnohem benevolentnějším přístupem k nahotinkám (velká chyba):-). Naopak problém s tempem se nevyhnul ani Limanovi (tak jako minule i tady se, po představení postav a rozehrání ústředního konfliktu, děj dost táhne a zkrácení stopáže alespoň o čtvrt hodiny by filmu prospělo) a totéž platí i pro hlavního záporáka stran jeho nevýraznosti a spektakulární finále, které se opět zvrhává do přepáleného one man army stylu. | PeZet

plagát

Baby na úteku (2024) 

4/10 | Kvalitativní level malého, levného, nepříliš dlouhého, nezávislého filmu (což není nic proti ničemu), který se svému snaživému, leč nezkušenému tvůrci, vymkl kontrole, vinou čehož na převážné většině úrovní buď vůbec nefunguje, nebo funguje blbě (což už je problém, pokud je pod ním podepsán někdo tak schopný jako je Coen). | Jednoznačné pozitivum je tady jen podezřele krátká stopáž, zbytek spadá do kategorie "na papíře dobrý, v praxi velký, špatný". Totálně nezajímavé a bohužel značně nesympatické postavy včetně titulní dvojice (Viswanathan vede v nevýraznosti, zatímco Qualley s rádoby zábavným buranským přízvukem v otravnosti), maximálně triviální příběhová linka s pointou, která kandiduje na post nejdebilnějšího plot twistu minimálně posledních pár let, zoufale nevtipné dialogy od začátku do konce (navzdory usilovné Coenově snaze být progresivně funny, free a cool pomalu v každé druhé scéně), nudné psychedelické vsuvky, které jen zdržují děj a jako perlička na závěr cameo vystoupení Pascala a Damona, které svou bizarností asi měly být třeskutě zábavné. | Pokud to celé byl sofistikovaný pokus o parodii na podobné žánrové braky, nebo snad dokonce pomrknutí na fanoušky, protože v úvodu kariéry filmy podobného typu Coenové točili, tak se to z velké části minulo účinkem. | PeZet

plagát

Madame Web (2024) 

4/10 | Na otázku, zda má v dnešní době, kdy je publikum přesyceno šablonovitými a povětšinou odbytými komiksovkami, smysl točit další origin s postavou, která nikoho nezajímá (protože nejde o Spideyho, případně Venoma) a navíc v kombinaci s girl power týmovkou, což je podžánr, který nikoho nezajímá odjakživa a celé to pro jistotu svěřit debutantovi, si kravaťáci v Sony odpověděli "ano, prosím". A podle toho to také dopadlo, aneb mizerný Morbius jako přes kopírák. | Tvůrčí invence Clarkson bohužel končí u několika trochu dynamičtějších kamerových jízd, zatímco práce s postavami, atmosféra, tempo, vyprávění pomocí kamery a střihu, natož nápaditá akce, jsou pro ni neznámé pojmy. Ohraná premisa o ochraně postavy (krát tři) v současnosti, protože vykoná něco veledůležitého v budoucnosti, nenabízí nic zajímavého, natož zábavného, dějová linka je tak prostinká, že jednodušší už být ani nemůže, o trojici budoucích superhrdinek se divák nedozví prakticky nic (tudíž je mu jejich osud ukradený), záporák je na tom úplně stejně (nad rámec toho, že je zlý a všehoschopný) a kromě toho je v celém filmu jen do počtu, akce je trestuhodně málo a provedením nestojí za řeč a finále je nepřekvapivě kompletně utopeno ve tmě a záplavě digibordelu. | Nejlépe z toho všeho vychází Johnson, která sice nepodává nějaký oslnivý výkon, ale v rámci možností se snaží odvést maximum (takových lidí na place moc nebylo). Ústřední téma filmu, tj. míchání reality z vizemi budoucnosti, se daří Clarkson prodat v sekvenci ve vlaku, která obsahuje jistý náznak budování napětí a dramatu. Ovšem zdaleka nejzábavnější věcí na celém filmu je pozorovat sexbombu Sweeney, jak se pokouší hrát obrýlenou naivní školačku:-). A malé, bezvýznamné, plus za vynechání obvyklé potitulkovky, lákající na "velké věci příště" (konečně někdo v Sony pochopil, že to nikam nevede), čímž výčet pozitiv končí. Světlo na konci tunelu je v SSU nadále v nedohlednu. | PeZet

plagát

Vládcovia nebies (2024) (seriál) 

7/10 | Rozhodně je nutné ocenit, že duchovní nástupce Band of Brothers a Pacificu po dlouhých průtazích nakonec skutečně spatřil světlo světa a v rámci možností nabízí fanouškům historie WW2 další působivou podívanou, tentokrát z pohledu válečné fronty, nacházející se nikoliv v blátě, ale vysoko v oblacích. Přesto jistá pachuť po jeho dosledování zůstala. | Pominu titulkovou sekvenci, která namísto ilustračních záběrů k "nasátí atmosféry" bez obalu převypráví celý děj série, tudíž hned v úvodu prvního dílu je divákovi neznalému historie prozrazeno, jaké události budou postupně následovat a čím se bude finále série uzavírat. Přemíra na první pohled patrného cgi v leteckých scénách je asi nutná daň za to, že bitevní sekvence jsou stran výskytu letecké techniky a předváděných manévrů velkolepé a intenzivní, zatímco rozpočet bohužel není neomezený, přesto mě proměnlivá kvalita triků, respektive patrný kontrast mezi digitálními a praktickými efekty (tj. použitými replikami letadel), u projektu podobného rozsahu nepříjemně překvapila. | Větším problémem je však zbytečně velké množství postav a nevyvážená struktura děje. Kromě ústřední dvojice v podání Butlera a Turnera zbytek postav značně splývá, protože žádná z nich neoplývá výraznějším charakterem a když už se nějaká taková na scéně objeví (prostořeká a bezprostřední Powley), její příběhová linka zůstane ve výsledku nedořešena. Hned v několika epizodách z počátku série se narativ neustále dokola opakuje (větší část děje je věnována nepříliš zajímavému dění v zázemí, zbytek děje je zaměřený na mnohem atraktivnější akci ve vzduchu, kvůli čemuž to celé, předpokládám, vzniklo), zajímavé vedlejší linky (romance Boylea s Powley) vyšumí do ztracena, jiným je věnována neúměrná pozornost, přestože s hlavním děním nemají žádnou souvislost (Tuskegee Airmen), nebo jsou naopak trestuhodně odbyty (Overlord), případně úplně vynechány (Great Escape). | Reputaci si série vylepšuje díky výborným hereckým výkonům Butlera a Turnera (v rámci hostujícího castingu asi nejvýraznější stopu zanechává Powley), vítané změně perspektivy a tím pádem i atmosféry s nástupem některých postav do zajateckého tábora, zakomponování důležitých kapitol z historie (odboj na okupovaných územích, masakr v Rüsselsheimu, vykreslení života ve Stalag Luft III, nasazení Volkssturmu, následky Holokaustu, atd.) a v neposlední řadě samotným leteckým sekvencím, které jsou (při odhlédnutí od rozporuplné trikové stránky) patřičně rozmáchlé, napínavé a s pomocí "dokumentárně" roztřesené kamery vtahující (velká škoda, že jich není v sérii více). Band of Brothers zůstává  nadále nepřekonáno, ale celkově se jedná o poctivý kus filmařiny a důstojného pokračovatele. | PeZet

plagát

Život Briana (1979) 

10/10 | Nediskutabilně (protože o tom se v tomhle případě fakt nedá polemizovat:-)) nestárnoucí pecka, jedna z nejlepších (nejtrefnějších) komedií všech dob a v rámci celovečerní produkce MP absolutní topka. | Protože zatímco ve Svatém Grálu a Smyslu Života je geniální humor v jednotlivých scénkách pospojován více či méně souvislým dějem, v Brianovi se děje totéž (co scéna, to komediální klasika - legendární Biggus Dickus ftw:-)), ale navíc má mimořádně zábavný a neodolatelně podvratný náboženský podtext a příběh, který funguje sám o sobě (jako regulérní sandálovka - kulisy zbylé po Zeffirellim se tenkrát šikly), i kdyby v něm žádný humor vůbec nefiguroval. A kromě toho nakažlivou vypalovačku Always Look on the Bright Side of Life pod závěrečnými titulky (Zimmer na koncertech taktéž), plus v našich končinách vydařený dabing (naštěstí stále původní). | Osobně si pro zlepšení nálady dávám opáčko každý rok a hlášky k nevoli svého okolí cituji na pravidelné bázi. Kdo zatím neviděl, doporučuji co nejrychleji napravit, protože tady se psaly dějiny (jak křesťanství, tak kinematografie):-). | PeZet

plagát

Gentlemani (2024) (seriál) 

7/10 | Třetí sezóna Gangs of London je bohužel stále v nedohlednu, takže podobně odlehčená gangsterská záležitost o pestré partičce postav, pohybujících se na pomezí nejvyšší smetánky a nejnižší galérky, přišla více než vhod. Navíc když jde o seriálový spin-off povedené Ritchieho žánrovky a ještě k tomu přímo od mistra osobně:-). | Největší pozitivum je, že se zde zrcadlí to nejlepší z Ritchieho "gangsterské" tvorby v seriálové podobě. Což znamená přehlídku povětšinou šílených/bizarních/extravagantních, ale hlavně velmi zábavných, postav, mírně parodické příběhové vsuvky (celá vedlejší linka s věčně zkouřeným "vedoucím" podzemní pěstírny), vtipné situace (Ings se svou postavou neodolatelného tlučhuby by si zasloužil vlastní sérii:-)), vypointované dialogy, svižné tempo, stylový audiovizuál s pohotovými textovými komentáři k aktuálnímu dění na scéně, hrátky se střihem, které ovšem nejsou samoúčelné, ale ve prospěch storytellingu (některé z retrospektivních scén, kdy výsledek události předchází samotnému průběhu, jsou skvělé vygradované) a v neposlední řadě prvotřídně vybraný casting. | James na první pohled nepůsobí jako ideální volba pro hlavní postavu, ale prokázal, že nemalou dávkou charismatu disponuje a nakonec se osvědčil, Scodelario konečně dostala příležitost ukázat něco jiného než hezkou tvářičku, neznámý Ings představuje velice příjemné komediální překvapení a krade si spoustu scén pro sebe, Richardson s Espositem a Winstonem jsou typově obsazení dokonale a předvádějí svůj obvyklý herecký nadstandard a samozřejmě nesmí chybět Ritchieho talisman pro štěstí Jones, tentokrát v mnohem vážnější poloze než je u něj zvykem. | Nicméně bez několika negativ se to neobešlo. Ritchie v prvních dvou epizodách, na kterých se podílí autorsky, nasadí laťku tak vysoko, že ve zbytku série bohužel nejsou ostatní tvůrci schopni se jeho příspěvku vyrovnat, natož jej s blížícím se závěrem série překonat a to jak po příběhové, tak řemeslné stránce. Série rovněž trpí na nedostatek akce (vzhledem k prostředí, ve kterém se postavy pohybují, působí zdejší recept "ze všeho se vykecat" trochu nevěrohodně), do určité míry monotónní strukturu děje (koncept výměny službiček a vykonávání jedné prácičky za druhou je svým neustálým opakováním vytěžen až do dna) a nepříliš strhující finále (přitom karty byly rozehrány k velkolepému zúčtování na úrovni Godfathera). Celkově se však jedná o výbornou podívanou, která snad neskončí jen na úrovni jedné sezóny:-). | PeZet

Časové pásmo bolo zmenené