Idée_fixe

Pan Hulot v moderním velkoměstě.. Film, přepečlivě propracovaný do posledního detailu, je jako stavebnice z pár kostek, originální skládačka, kde je každý dílek stejný a přesto jedinečný. Mohla by se poskládat jinak, mohla by být rozdělena na ty jednotlivé dílky, a stejně by byla vyjímečná.

Můj nejoblíbenější Monty Pythonovský film.

Ach.....

Silný, působivý, dojemný film, který chytne za srdíčko a už nepustí. A to je dobře.

Sympatický dědeček vypráví o svém zajímavém životě. :-) Můj velmi oblíbený dokument, upřímný, dojemný, od srdíčka. :-)

Tož tenhle film už jsem viděla aspoň dvacetkrát. Můžu ho prostě kdykoliv, kdekoliv, s kýmkoliv, a nikdy se mi nemůže omrzet. :-) A navíc - vůbec mi nevadí, když mě s ním náhodou někdo přistihne "in flagranti", dokonce se při tom ani nezamykám. :-D Scéna s večerem u Adlerových je jedinečná, hlavně to, jak se George jakási dáma u večeře ptá, zda není příbuzný s Gabrielem Faurém, no ale především Georgovo klavírní preludování. Holt každý nemívá tak často Faurého v domě. :-)

Třináct ženských na jedné posteli je nešťastné číslo - dvanáct musí vypadnout. :-D Už jsem film viděla i v originále s titulkama, a byla jsem z jejich hlasů zklamaná (pánové Cupák a Brabec to mluví prostě skvostně, stejně jako paní Bohdanová), také překlad byl nějaký prapodivný. Ale co, nikdo přeci není dokonalý. :-)

Konečně vím, co je a není směroplatné. :-D

Skoro pokaždé, když se na Světáky dívám, mě od smíchu slzí oči a bolí břicho jako čert. Podle mě je to naše nejlepší komedie, dokonce z ní i citujeme v práci (nejčastěji "Nejsem kořen!" a "Neříkej mi sakra v takovýmhle podniku" :-)).

Hippies, korálky, batika, zvonáče, květiny, láska, krásné písničky, úchvatná choreografie, vybraný tvůrčí tým..... Co víc dodat? Snad jen to, že film, který nesmírně ovlivnil mé dospívání, smýšlení, a duši, v mé topce prostě nesmí chybět.