Rocky62

Moc se mi do Kozího rohu nechtělo, protože bulharská kinematografie mě popravdě řečeno vůbec nezajímá. Tenhle film mě ale docela překvapil. Nejsilnější zbraně jsou bezpochyby naturalistická krutost a syrovost, ze které jde místy až mráz po zádech. Jsou to sice účinné zbraně, ale zhruba v půlce se nějak začala zhoršovat kadence, což zapříčinilo, že jsem se sem tam musel podívat na hodinky. Tu lehkou nudu bych ještě možná přehlédl, ale rozhodně nemohu tolerovat ten věčný, nesmírně iritující řev a smích hlavní představitelky. Možná je na vině můj vkus nebo zub času už docela zapracoval. 70%

Michael C. Jones umí, když chce, tady se mu ale moc nechtělo, a nebo si s touhle látkou zkrátka nedokáže poradit, tak jako Verhoeven či Roman Polanski-Hořký měsíc nebo Berry Levinson-Skandální odhalení. Že by ale zklamal na plné čáře, to se také říct nedá. Sexy scény tu jsou, psychologická stránka také není k zahození a rozhodně se vyplatí u filmu přemýšlet, díky čemuž zůstávám na 3*. Nedopadlo to katastrofálně, ale i přes to je porovnávání s prvním dílem zcestné.

The Doors je nepochybně považováno fanoušky i kritiky za cenný klenot Stoneovy tvorby, leč já nemohu sdílet stejný názor. Se stydlivým výrazem na xichtu zklamaně prohlašuji, že jsem se prostě nudil. O skupině The Doors jsem vůbec nevěděl, že existuje, jejich písně mě do srdce nezasáhly a Jim Morrison byl vymaštěnec. Pro mě zkrátka nudná a nic moc neříkající záležitost. Stoneovu režijní invenci mám hodně rád a doufám, že takovýto "zážitek" se už nebude opakovat.

Jakýsi psychologický rozbor hrstky studentů americké střední školy, jehož záměrem dle mě není rozesmát, nýbrž donutit diváka zamyslet se nad sebou samotným. Nad svými kladnými a zápornými stránkami a v neposlední řadě nad svými činy. Charakter postav je tu pěkně postupně rozebírán a celkově tomuhle filmu nechybí poutavost, na čemž se také podílí nejedna kvalitní hláška. Nějaké mouchy tu jsou, herci mají občas tendenci dělat své postavy mystičtějšími, než je zdrávo, ale rozhodně to nemá nijak zásadní vliv na kvalitu filmu. Scénář, na to, že byl sepsán za 2 dny je brilantní. Zkrátka precizní práce, nelze než doporučit. 85%

Filmy od Lynche mají tu výhodu, že se na ně nemusíte soustředit, protože je stejně nepochopíte, můžete třeba u nich žehlit, uklízet, souložit, hrát na bicí atd. :-). Ne teď vážně. Myslím, že Mulholland Drive je výjimečným příkladem toho, že David Lynch umí kupodivu natočit i normální film. Je to zvláštní, ale rozhodně to není nesmyslná, bezduchá, nechutná a dementní zvrhlost (Mazací hlava). Atmosféra je dechberoucí, tenhle atribut se Lynchovi skutečně nedá upřít. Příběh je samozřejmě dosti složitý, ale má smysl, který však pro své pochopení, nebo alespoň částečné přiblížení potřebuje více projekcí. Napětí je tu dávkováno bohužel jen v některých chvílích a celková chaotičnost je tu občas na úkor příběhu, což mi vadí. Naomi Watts předvádí bezpochyby talentované herectví a lehká depresivní hudba také přijde k chuti. Ani pořádně nevím, proč hodnotím, tak jak hodnotím. Snad je to tím, že nejsem velký fanoušek Lynche nebo, že mi je zkrátka proti srsti Lynchova snaha zaujmout diváka těžkou složitostí příběhu. Film však rozhodně stojí za zhlédnutí a v Davidově šílené tvorbě je to jedna z kvalitních výjimek. 70%

Všechno špatné je k něčemu dobré. Tohle pořekadlo lze bez jakékoliv nadsázky aplikovat i na pointu tohoto filmu. Mike Nichols je znamenitý režisér a já jsem s jeho tvorbou již potřetí spokojen. Příběh není vůbec stereotypní, neustále se tu něco děje a hudební podkres je naprosto fantastický. Harrison Ford by si podle mě zasloužil nějakou nominaci. Emotivní stránka není nijak sentimentální a atmosféra je špičková. Spokojenost 80%

Nemám vůbec tušení, co jsem panu Hustonovi udělal, že se rozhodl mě unudit k smrti. Kladu si otázku, jak mohl tak nadaný a inteligentní člověk s obrovským potenciálem stvořit tak nemilosrdně nudné dílo, během něhož jsem několikrát zavítal do říše snů. Nebudu hledat odpověď, jen doufám, že tenhle katastrofální zážitek je také poslední. Zde je výčet scén, které dělají film "zajímavým": Příboj vln, ohýbající se listy palem pod náporem větru a utíkající leguáni. To je jediné, co je v téhle smrtící nudě zajímavého. Půl hvězdičky je z úcty k Vám a druhá polovina je za Richarda Burtona. Lépe hodnotit nemohu, prostě ne.

I přesto, že to je vlastně o ničem, tak díky Formanovu citu pro trapnost to má jakýsi podmanivý náboj, díky kterému jsem se nenudil. Je to asi určené spíše pro pamětníky, kteří si s chutí s nostalgickou slzou v oku postesknou po zlatých starých časech, ale fanoušci pana Formana všech věkových kategorií si tu musí přijít na své. 75%

Jsem přesvědčen, že Kdyby ty muziky nebyly , tak bychom byli v ******

Nemilosrdně nudné krimi, které nemůže nabídnout vůbec nic. Paradoxní je, že tak kvalitní charismatický herec jako je Jean Gabin tu měl spíš dekorativní účel. Dialogy nejsou na extra vysoké úrovni a zápletka je víceméně triviální. Film, který je potřeba ohodnotit pár minut po projekci, protože druhý den zapomenete, že jste ho viděli.40%