rezzzy

Dabing Stathama je v tomhle filmu tragický natolik, že jsem myslela, že to vypnu. Jason v dabingu nikdy takhle neintonoval a nezvedal hlas nahoru.

Pořad je to pěkný, nabitý informacemi a zajímavostmi, které se mi strašně líbí, ale neskutečně mně vadí Bára Štěpánová, která mi przní prožitek a sráží ho dolů. Vím, že pro mnohé je její hlas ve spojitosti s Cestománií klasika, ale já si prostě nemůžu pomoct, vstávají mi z toho chlupy na těle.

Film, ve kterém mi byli sympatičtí všichni ostatní kromě hlavní herečky (ne hrdinky, herečky).

Poměrně zajímavé pojetí o tom, jak to "skutečně" bylo o Karkulce předtím, než vznikla legenda, nebo chcete-li, pohádka. Ale u toho bych bohužel skončila. Přes nápaditou myšlenku se film dál ničím zvláštním nevyznačoval, ať už šlo o nemastné neslané herecké výkony, nebo absence hlouběji rozpracovaného charakteru, popř. postavy vytvořené na jedno brdo, ať už dva stejně zamilovaní mladíci, nebo kamarádky, co se nejdřív tváří jako kamarádky a pak se otočí zády. V podstatě mi bylo jedno, když někdo zemřel, a bylo mi jedno, když se záhada vyřešila. Osobně totiž nemám ráda filmy, které nevyprávějí příběh souvisle a nenechají hlouběji vtáhnout do záhady, nenechají pochybovat a rovnou skáčou z jedné zásadní scény na druhou. Což je zrovna tento případ. Je to rozdíl asi jako mezi velmi dobrým vypravěčem na jedné straně a člověkem, co se na vás snaží rychle vychrlit fakta. Takže tempo servírování děje nasazené od počátku se drželo až do konce bez větších výkyvů, tudíž jsem pořád vstřebávala nové informace, čekala, a najednou byl konec bez katarze. Každopádně Catherine Hardwicke se asi nezapře, při přeletu kamery nad zalesněnou krajinou jsem měla pocit, že jsem se ocitla v Twilight. Zbytek scenérie mi přišel trochu umělý. Ačkoliv mám ráda hrané pohádkové příběhy, tento se mezi ně nezařadí, protože po vypnutí televize jsem zjistila, že kdybych se na Karkulku nepodívala, nic by se nestalo.

Není to přímo vada filmu, spíš otázka obsazení hlavní role. Jak už zaznělo přede mnou, "Jennifer Lawrence tu měla hrát naprosto nekompromisní vražednici bez špetky emocí. Škoda ale, že ona je taková ve většině filmů" (Malarkey). Tak jsem se pod to jen chtěla veřejně podepsat. Ne, že by to téhle roli nesedělo, ale je to zase jen úplně stejná Jennifer jako vždy a všude. A možná mám i pocit, že nehraje, nýbrž jen nechává předvádět samu sebe. (Taková Sasha Luss v Anna nabídla mnohem víc.)

Na tomhle pořadu mě nejvíce mrzí to, že musel předlohu okopírovat v těch detailech, které byly specifické pro individuální postavy z předlohy - koupání v přírodě, výlety po okolí, různé typy spaní a kávičky v průběhu. Koncept oprav chat mě bavil, i když to bylo takové po Česku (někdy trochu moc, když zcela vykostili ducha dané chaty). Ale pánové si mohli vymyslet vlastní vycpávkové detaily tvořící "show efekt". Výlety po okolí bych jim ještě vzala, popichovací průpovídky by mi taky tak nevadily (jen v menší intenzitě by to bylo snesitelnější, nejlépe však nahradit řemeslnými radami) - ale to okopírování koupání a káv bylo trochu trapné a neoriginální. Díky bohu, že alespoň nezakomponovali moderní "povinný lgbt prvek" (Halvor Bakke).

Koukatelné to asi bylo, ale líbit se mně to nelíbilo. Víc k tomu ani nechci napsat.

Tenhle film má jednu skvělou věc a to je Jeff Bridges. Rozhodně nemůžu říct, že by ten film byla blbost, má to logickou stavbu děje, vizuálnost je taky pěkná - ale z celkového dojmu je pro mě stejně všechno takové splývavé, nemastné, neslané nebo stojí tak nějak za prd. Zajímavé téma vyvažuje absolutně nevyužitý potenciál z obsazení Meryl i Katie. I když dávám 3*, protože bylo na co se dívat, tak za mě subjektivně spíš zklamání.

PLEASE READ THE COMMENT BEFORE YOU DAMN MY RATING. Já nemůžu jinak, než hodnotit 4*. Full nedávám pouze z vědomé střízlivosti, ať mě filmový našinec nesežere zaživa. Proč. Dovolím si otřepaně klišé přirovnání. Protože stejně jako jsou lidé, co do našich životů vstoupí a pak odejdou, aniž by nechali výraznější rýhu, jsou i takoví, co do něj vstoupí a zanechají znatelné stopy, a my už nebudeme jiní. A tak je to i se seriály. Když mi bylo 15, Dawson’s Creek totally made my life and took my breath away. A to ho dělá jedním z nejzásadnějších seriálů v mém životě vůbec. (V tomto jsem za jedno s uživatelem: Novoten) Prostě se mu to povedlo a působilo to na mě. Jasně, dnes bych se na to dívala možná jinak. Možná bych nechápala, co jsem na něm viděla. Ano, ale to je takové to možná, které nechci nikdy zjistit. A v tom spočívá to kouzlo. Kromě toho je třeba si uvědomit, v jakém období byl vysílán (tj. frčela televize, počítač měl doma málokdo, internet byl v ČR v plenkách, torrent byl neznámý pojem) a zauvažovat, na jaké úrovni tehdy byla produkce seriálů, jaké měly série Dawson's Creek konkurenty? No, žádné valné. Podle mě byl ve své kategorii tím lepším produktem té doby. Ten seriál dneska pravděpodobně nebude takový, jaký si ho vybavuju. Avšak protože si jej nepamatuju já, ale ta patnáctiletá holka, která kvůli jednomu nervydrásajícímu dílu (a la kdy už konečně Joey pochopí, že ji Pacey miluje) nešla na trénink, zůstane tenhle seriál TOP. Mimochodem soundtrack doceňuji permanentně, výběr písniček napříč epizodami poslouchám i o deset let později. :-)

Film sám o sobě na mě působí tříhvězdičkově. Má plytký děj na líbivé téma, všední až možná rovnou neoriginální romantickou zápletku a předvídatelné vyústění. Motiv káčátko, popelka, novinářka, co se snaží prorazit, to vše už tady tolikrát bylo, že si člověk říká, proč zase. Ale kvartet Meryl + Stanley + Anne + Emily v jednom balení je senzace a já si nemůžu pomoct - při jejich sledování si čvachtám.