rezzzy

Nechápu, jak je to možné, že až 2024 byl můj první Ghost Busters!!! Bylo to super! Asi to hodnotím jiným pohledem, takovým separovaným. Dle hodnocení jsem dopředu nečekala mnoho, tím spíš jsem se v ČSFD sále bavila, jen ten popcorn mi chyběl, což byla největší chyba k dokonalosti. :-) Hvězdičkově něco mezi 3 a 4, každopádně je to ten film, na který se ráda podívám na pohodu znovu! Nesouhlasím s tím, že by šlo o mlácení prázdné slámy, možná pro předchozími díly nasycené diváky, ale jak jsem to viděla poprvé, tak mě to bavilo, mělo to vtip, jiskru, zajímavá udělátka,  zábavné a nekomplikované postavy. Příběh sice velmi jednoduchý, ale všechno se na těch 115 minutách odehrálo příjemně, včetně ghost marschmellounů. A musím říct, že Paul Rudd zraje. Jako mladší mi nikdy moc neseděl, ale v taťkovské roli mu to dost sedlo a navíc měl i šmrnc. Tak, a teď rychle zkouknout všechny předchozí díly!

Po delší době konečně zábavný seriál. Trochu jako čistší Gangy z Birminghamu, ale nebere se tak moc vážně. Komediální prvek mu sluší.

Zneklidňující a velkolepé. Ani mi nevadilo, že jsem jako nečtenář předlohy nechápala všechny souvislosti. Dunu dvojku je totiž naprosto nezbytné napoprvé absolvovat v kině a možná i napodruhé. Z nekterých scén a jejich zvukového doprovodu jsem chytala malinko úzkostné záchvaty. Plešatý rod pod nadvládou nechutného Stellana Skarsgarda byl pro mě jako nacistické Německo pod Hitlerem, nebylo mi z toho úplně nejlíp. A šla bych znovu. Bylo to impozantní. Pořád mám dojem, že to předběhlo dobu, což bude sice dost kredit autora, ale to zpracování na plátně mi taky chvíli nedá spát, odhaduju.

Jsem zaujatá. Balet pro mě zvedá hvězdy. Mimo téma baletu hodnotím kladně, že mě seriál připoutal k sedačce a nepustil - a seriálovou závislost já ráda. Postavy zajímavé.

Rekonstrukční pořad, které mě baví. Oceňuji, že narozdíl od Jak se staví sen není tento zatížený zbytečným dojímáním se nad pohnutými osudy. Sice se namísto toho koupou v ledových jezerech a popíjejí kafe, ale trochu vlastní srandy jim člověk odpustí.

Na tomhle pořadu mě nejvíce mrzí to, že musel předlohu okopírovat v těch detailech, které byly specifické pro individuální postavy z předlohy - koupání v přírodě, výlety po okolí, různé typy spaní a kávičky v průběhu. Koncept oprav chat mě bavil, i když to bylo takové po Česku (někdy trochu moc, když zcela vykostili ducha dané chaty). Ale pánové si mohli vymyslet vlastní vycpávkové detaily tvořící "show efekt". Výlety po okolí bych jim ještě vzala, popichovací průpovídky by mi taky tak nevadily (jen v menší intenzitě by to bylo snesitelnější, nejlépe však nahradit řemeslnými radami) - ale to okopírování koupání a káv bylo trochu trapné a neoriginální. Díky bohu, že alespoň nezakomponovali moderní "povinný lgbt prvek" (Halvor Bakke).

Gastro Kill Bill. Absolutně absurdní, ale absolutně nepředvídatelné, creepy, freaky... Už je tomu nějaký ten pátek, co mě nějaký film překvapil a uzemnil. A teď se to stane Voldemortovi v kuchyni MasterChefa. Řekla bych, že to byl takový komediální fine dining, degustace různých překvapení a delikatesa morbidního humoru. Jakkoliv to vypadalo, že gastronomie se bere vážně, udělalo si to z gastra prdel roku od boku, aniž by to ve skutečnosti moralizovalo. Alespoň já jsem skrytou kritiku nevnímala, za což jsem ráda - myslím si, že je to vážně jeden velký joke na úplně všechno od high a low gastra, přes eko, udržitelnost a souznění s přírodou, po lidské neřesti a slabé stránky. Nemyslím ale, že šlo o politickou satiru na současnou společnost, nýbrž o čistou komedii v poker face stylu. Která na současných tématech těží a využívá je pro sebe. Nemyslím si taky, že by šlo o vyprávění příběhu o kterékoliv z postav (a proto ani zklamaný šéfkuchař není hlavní motiv), nýbrž vše, co je řečeno a ukázáno, je - samostatně i ve vzájemné souvztažnosti -  jen prostředek k dosažení cíle - zapůsobit, šokovat, pobavit. Hltala jsem každou sekundu a přijde mi to pošahaně geniální. Vtipné. Včetně ukázky malých dílčích dramat odehrávajících se u každého jednoho stolu - kdyby někdy někdo skrytou kamerou natočil skutečné rozhovory hostů v restauraci a poskládal by je do jedné stopáže, asi takhle nějak podobně absurdně by to působilo z pohledu nezaujatého třetího v každé restauraci - dobrá a blbá témata, různé charaktery, různé projevy, někdo se vychloubá, jiný že sebe dělá někoho, kým není, přehlídka rozličných emocí, příběhů, osudů, informací... prostě dohromady jeden velký pelmel vytržených kontextů, který nezúčastněnému nedává smysl a působí v jeho očích zbytečně tím spíš, oč víc mu zainteresovaní účastníci přikládají význam. Nad tímhle faktem jsem se fakt od srdce zasmála. Asi jako pomazánky na chleba servírované bez chleba. Film brilantní.

O chlup horší (příběh) než první Avatar, přesto stále pět, neboť jednička podle mě ulítla mimo ČSFD barometr :-))) To je Ten Film, na který se chodí do kina. Děkuju!

Žádná laciná a snadno zapomenutelná romcom. Nádherný film o prožívání každé sekundy života naplno. A navíc úžasný soundtrack. Tak, že to vše dohromady bolí u srdce.

Výborný poctivý film s výborným poctivým soundtrackem. (!!!)