Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Krimi

Recenzie (109)

plagát

Muži v čiernom 2 (2002) 

Men on Black Friday. Po skvělé jedničce naprostá katastrofa.

plagát

Svadby podľa Mary (2001) 

Já vím, že příliš obohacující není, ale prostě ten film mám ráda. JLo tyhle role sedí nejlíp.

plagát

Ona je on! (2006) 

Vzpomínám tu dobu, kdy jsme si pořídili domů náš první počítač (ano, byli jsme sto let za opicema), tehdy nějakou ojetinu z druhé ruky, a tohle byl jeden z prvních filmů, který jsem si od někoho nechala vypálit na dvd a spolu s Mezi námi děvčaty si jej pouštěla pořád dokolečka. Aaaaach, můj oblíbený ohraný film. A i dnes mě stále pobaví a naladí. Tohle nostalgicky zabarvené hodnocení je odrazem nikoliv umělecké kvality snímku, nýbrž kusu mého pubescentního života. Mimochodem, Amandino vrcholné období, ta holka měla perfektní výraz a komediální talent. A v době uvedení tohoto filmu i potenciál to někam dotáhnout.

plagát

Muzikál aneb Cesty ke štěstí (2016) 

Muzikál nemá příliš silnou zápletku, ale je mile obyčejný a mile český :) Po dlouhé době mě díky tomu potěšil snímek našeho původu. A jsem ráda, že k tomu nebylo potřeba vykonstruovaných scének, které by se mnohdy doopravdy prostě nestaly. Na Muzikálu je mi nejvíce sympatické, že oproti prcičkovému hudebnímu táboru nebo ve srovnání s Camp Rock (s Demi Lovato) by se český příběh o hudební škole v přírodě, jako je tento, pravděpodobně ve skutečnosti odehrál přesně takhle. Trochu zpěvu, trochu tance, jinak přátelství versus rivalita mezi teenagery a typické schválnosti, které všichni reálně známe z dob (českých) SŠ. Proto ani velké zastoupení z řad neherců v tomto případě vůbec nevadilo. V čele s třešničkou na dortu v podobě Aničky Fialové, která zde ukázala svůj přirozený talent, musím říct, že přes mou počáteční nedůvěru z 39% zde hodnotím Muzikál jako příjemné překvapení. (Jen ten název je ve vztahu ke snímku poměrně nešťastný, americký, i když uznávám, že film s více pasujícím jménem "Hudební škola v přírodě" by si asi jen tak někdo nepustil). Prostě takový nenucený, přirozený filmík, který vypadá jako by se natočil sám. :) reálných 63%, přičemž hvězdičky zde nadsazuji na 4, protože si zaslouží zlepšit celkové skóre. :)

plagát

Druhá šanca žiť (2016) 

Za mě tedy zklamání. Trailer mě natěšil jak malé dítě, protože jsem čekala, že mě tenhle snímek předvánočně vyžvejká jako typický dojemný šťastně končící emotivní film, který nám o Vánocích připomene sílu vztahů a to, na čem doopravdy záleží, že si máme vážit lidí okolo sebe a malých drobností. Co jsem dostala v kině se lákadlům z traileru vůbec neblížilo. Mrzí mě, že načaté příběhy jednotlivých postav, od nichž jsem dychtivě a natěšeně čekala sladké vánoční klišérozuzlení, v němž každý nakonec dostane to, co si po celou dobu filmového vyprávění přeje, nedospěly do uspokojivého konce a zůstaly vyloženě viset ve vzduchoprázdnu. Vánoční nadílka se nekonala. Žádné šťastné konce a žádné Lásky Nebeské. Jediný příběh, který se dočkal closingu, byl příběh hlavního hrdiny. Bohužel u závěrečného propojení mezi hlavním hrdinou a jeho..ženou.. jsem vůbec nepochopila. Nevím, co mělo znamenat a marně hledala, zda mi ve filmu neunikla indicie vysvětlující vztah hlavního hrdiny Willa Smithe k paní vedoucí terapeutické skupiny, ale došla jsem k závěru, že to prostě bylo nevysvětlené a nelogické. A nejvíce mě zklamalo, že jsem až příliš uměle cítila vypočítavost, vyloženou prvoplánovost tlačit na city, a proto mé city k tomuto filmu zůstaly nedotčeny. Možná jsem totiž čekala, že ta přidaná filmová beauty bude víc collateral. Takže na pravou míru - mé závěrečné zhodnocení je, že se na film mrkněte, není to vyloženě blbost. Je vlastně pěkný a ty tři hvězdy si zaslouží, jen se prostě nenechejte strhnout trailerem jako já. Filmové plus - úžasná Helen Mirren, filmové mínus - zbytečná role Kate Winslet (tj. nadbytečná postava). No, mnohem více se mi líbil loňský vánoční snímek (Trable o vánocích), který - ač jednoduchý a tak strašně americký - díky bohu vánočně naladil, akorátně pobavil a nikdo mě v něm nenutil k dojetí.

plagát

Penny Dreadful (2014) (seriál) 

1. série - 60% - S01e04 a zatím seriál generuje stejný problém jako Ztraceni. Díly jsou wow, avšak děj jde odnikud nikam. Všude pořád čpí záhada, kterou nejenže nelze pojmenovat, ale s jejím řešením jsou postavy na mrtvém bodě, takže se příběh neposunuje. To jinak skvěle zpracovanému seriálu ubírá hodně na lesku. Úžasná výprava a vskutku brilantní herecké výkony, ale co naplat, pakliže první série postrádá děj. 2. série - 90% - Seriál se konečně postavil na nohy a všechny postavy i díly konečně spojuje příběh, kterému taky rozhodně prospívá prohloubení vztahů mezi dvěma hlavními hrdiny. Přestože epizody bývají věnovány dlouhým flashbackům do života jednotlivých postav, nejsou tyto výlety do minulosti mínusem, ale naopak přínosem k luštění hlavní zápletky. Eva Green podle mě v seriálu (a to už od první série) sehrává pokud minimálně jednu z top svých životních rolí. Velmi milé je vidět Joshe v pořádnější roli než jen jako zaláskovaného pohledného romantika, ačkoliv tvrdá slupka jeho postavy zde také skrývá měkké jádro. Druhá polovina série přináší tajemnou atmosferickou jiskru v podobě určitého až uměleckého erotického dráždění mezi různými dvojicemi hrdinů, a tato poloha seriálu funguje skvěle a napomáhá gradovat. 3. série - 60% - Nejméně oblíbenou postavou je pro mě John Clare. Význam jeho charakteru v celém kontextu mi přijde přeceněný až zbytečný (marginální autonomní příběh 1 postavy versus hlavní příběh zaměstnávající všechny ostatní postav) a nechápu důvod jeho existenci natahovat i do třetí řady. Nadto mě k zblití odpuzuje asi i samotný herec. Třetí série drží estetickou kvalitu, dechberoucí výpravu a hudbu, skvělé herecké obsazení i výkony, nicméně dějově se nesmyslně rozebíhá na všechny možné strany. A vzhledem k jejímu konci bylo to větvení naprosto, ale naprosto k ničemu. Celkové zhodnocení: Mnoho potenciálu, co k mému naprostému zklamání skončilo jako mnoho povyku pro nic:(, ač jsem do poslední minuty úporně doufala. Dívatelnost ale skvělá a výkony herců excelentní.

plagát

Hacksaw Ridge: Zrodenie hrdinu (2016) 

Musím přitakat, že Mel Gibson rozhodně bojovné scény točit umí, a to brilantně. Ale čeho je dost, toho je příliš, takže ač se mi líbily, kriticky hodnotím jejich délku, jelikož po určité době se tu poletující ruka, tam vzduchem svištící horní nebo dolní půlka těla za současného hle-střevo, začala poněkud zajídat. Vzhledem k celkovému vyznění snímku jde ale jen o marginální výtku, která je spíše faktickým postřehem, jelikož tyto scény jsou na druhou stranu pro film velmi příznačné, až by se dalo mluvit o charakteristickém rukopisu režiséra. (Takže ve finále je přítěží snad jen ta fight stopáž.) Filmu rozhodně lahodí velké plátno. Během snímku jsem sledovala i reakce diváků a je to po opravdu dlouhé době, co mohu říct, že kinosál filmem žil. A to je podle mě to pravé ořechové, co se má v biografu dít. :) Mimochodem, nádherně nasnímané velké scény i detaily, skvělá kamera. Opravdovým jevem pro mě však byl do té doby mnou dost diskriminovaný Garfíld (Never Let Me Go - naprosté nemehlo; jeho Amazing Spidermana jsem nesnášela). Tímto se u mě zařadil mezi herce a jeho výraz a výkon zde si zaslouží uznání a po tomto podle mě i vstupenku do světa velkého filmu. Sam Worthington podočekávání dostává pouze malou nevýraznou roli (oproti seržantovi by brilliant Vince Vaughn), až by se dalo říct, že jeho účast v projektu byla jen pro jméno. Alespon tak mi to přijde. Velice zajímavou tváří a zároveň druhé příjemné herecké překvapení je pro mě dosud neznámá Teresa Palmer, doufám, že se s ní nesetkávám na dlouho naposled. Dlužno též dodat, že ač je film řazen jako válečný, osobně vyznívá jako drama na pozadí války. Ale nenechte se mýlit, protože se nejedná o "dramatické (rozuměj patetické, těžké, vyčerpávající, zdrcující) drama". Úplně největším surprise surprise bylo zjištění, že celý film je laděn veskrze pozitivně, což samozřejmě u dramatu a válečných filmů je něco zcela nečekaného a mega atypického. Top americká scéna - odnos zraněného serži z bitevního pole - smála jsem se, až jsem se za břicho popadala! :D Top hláška - "Zachránil i pár Japonců. Ti nepřežili."

plagát

Cez noc tridsiatničkou (2004) 

Film, ve kterém mi byli sympatičtí všichni ostatní kromě hlavní herečky (ne hrdinky, herečky).

plagát

Fantastické zvery a ich výskyt (2016) 

Fantastická zvířata mi splnila něco, co jsem myslela, že se už nestane - dovolila mi ještě jednou nahlédnout do společnosti kouzel a objevit nová tajemství této úžasné říše. Nevyčerpatelnost námětu dokazuje ostatně i tento příběh, když ukazuje, že hlavním hrdinou vůbec nemusí být HP. A asi je to tak i lepší. Vizuálnost mě na filmu nadchla úplně nejvíce. Chtěla jsem, at ty krásné obrázky před mýma očima nikdy nepřestanou ubíhat a byla jsem nešťastná, když nakonec přestaly. Jenže děj. První určitě třetinu filmu jsem - ač unešena tím, že se na to můžu jen dívat - nechápala, odkud a kam má dějová linka směřovat. A jaký je smysl veškerého dění. Jako HPfan vím, kdo je G***, kam ho zařadit a o co kolem něj zhruba šlo, každopádně si myslím, že tady došlo k hlubokému podcenění, když ze snímku nevyplývá jednoznačně ani kdo G je, ani jaký je jeho motiv a už vůbec jaký je jeho záměr. Prostě nada... Je neomluvitelnou troufalostí počítat, že se divák dovtípí. Film bohužel neposkytuje dostatek vodítek a indicií k vysvětlení. Ke vší škodě filmu jsem měla dojem, že širší obeznámenost diváka se dopředu očekává, což je omyl v cílové skupině, protože je film uváděn pro širokou veřejnost. Do kina jsem na něj vytáhla matinku pro její lásku k Eddiemu a vůbec se jí nedivím, když na konci konstatovala, že některé souvislosti nepochopila. Příběh prostě postrádá pointu... A mi je líto, že jsem se proto do něj nemohla více ponořit. Jinak výborně zvolení herci :) Eddie je opětovně naprosto skvělý, úžasný, bravurní, talentovaný a schopný se převtělit opravdu do každé role. Ač mívají herci svůj rukopis (což je někdy to, pro co je milujeme), jeho postavy jsou každá jiná a to se mi líbí. Jeho vrcholná herecká scéna zde je lákání hárajícího dvoutunového fantasticbeasta! Mám však dvě ale. Za prvé, moc se mi nelíbil Eddieho trochu "dánský" kukuč, který nasadil Mlokovi (proč proboha překládali to jméno...). Za druhé. Vypadá to, jako by zběhl od Burtona k Yatesovi, přesto... ne, tady Johhny Depp fakt fakt nepatří...

plagát

Jasmínine slzy (2013) 

Já jsem do Woodyho pořád asi nedospěla, takže zatím 3.