Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Krimi

Recenzie (111)

plagát

Atlas mrakov (2012) 

Já nevím, ale zdá se mi, že jsem celou dobu byla někde o krok pozadu a ve finále mi unikla nějaká hlavní myšlenka. Možná proto jsem u toho usla :-/ A pak zkoušela podruhé, bohužel vztah k snímku se přesto nezměnil. Takže fakt nedokážu a nemůžu tohle dílo (d)ocenit. Možná jen zatím.

plagát

Láska na inzerát (2005) 

Další sympatický film se sympaťákem Johnem. Po Serendipity mám dojem, že Cusackovi tyhle role sedí jak prdel na hrnec, jako by se pro ně narodil. A mi je fakt příjemné je sledovat. Podobně jako u Serendipity, ani tady to není zrovna mnoho povyku pro nic, film si poklidně plyne, ale po jeho shlédnutí se přistihnete, jak uvolněně se cítíte a příjemně se usmíváte. A that's worth it. Alespoň pro mě. :-)

plagát

Exodus: Bohovia a králi (2014) 

Navzdory názoru mých oblíbených uživatelů si já dnes dovolím nesouhlasit. Scény hezký, hlavní hrdina hezký. Ale stejně mi něco chybělo. A myslím, že to byla absence příběhu, jenž by mě chytnul a donutil zadržovat dech. Vlastně, jak nad tím tak přemýšlím, tak jsem na to koukala celou dobu se stejným pulsem. Gradující momenty ve mě vnitřně negradovaly, jsem toho názoru, že se z těch útrap seslaných bohem mohlo vytřískat mnohem víc. Vadila mi přílišná počítačovost scén, které působily uměle a já jsem si v 3D kině připadala jako interaktivní postavička ve vizuálně hodně dobře vytuněné PC hře. A ještě jedna věc mi vadila. Příběh se odehrál v rozmezí minimálně 15 let. Ale ženy v něm vůbec nestárly. Předně vědma a Mojžíšova žena. Stále vypadaly na 20 a to už byla moc do očí bijící nesrovnalost...ehm? Na Ridleyho Scotta celkově docela dost slabina.

plagát

96 hodín: Odplata (2012) 

Ale notak. Koukla jsem nejdřív na to jedno a dvouhvězdičkové hodnocení a čekala jsem fakt průser. Jenže ono to tak špatné vůbec nebylo. Na první díl to sice má daleko, ale ohodnotit ten film jednou hvězdou mi po jeho shlédnutí přijde jako nepřiměřený trest. Přestože mi brada nepadala, můžu s určitostí říct, že jsem se bavila. Jen to určování polohy počtem sekund a variabilitou zvuků jsouc s kuklou na hlavě unášen autem bylo fakt wtf. A ještě více WTF bylo, že si to pamatoval. A úplně nejvíc WTF, že to pak dle toho našel :-D Tohle prostě néééé.... Ale jinak dobrý :-)

plagát

96 hodín (2008) 

Důkaz, že akčňák se dá natočit i bez huge akčních nereálných scén. Takže za mě super, vynikající ve své obyčejné jednoduchosti :) Trochu mě mrzelo, že ta část týkající se mafie s prostitutkami nebyla rozvedená a řešená více (dekadentnosti mám rád), ale na druhou stranu chápu, že hlavní dějová linie byla o něčem jiném. A že právě díky tomu to z filmu nedělá akční tuctovku, kde akční hrdina sám odhalí a zpráská všechny zloduchy, odhalí organizovanou zločineckou skupinu a ze scény odchází pouze s roztrženým tričkem a za ním leží jako domeček ze sirek poskládaná hromádka špatňáků. Daddy je neoblomný a neúprosný se silně vyvinutým tatínkovským syndromem... ale přesně takového bych právě chtěla :) Jen mě malinko štvala Maggie Grace... to, že ve 25 musela nějakým způsobem zahrát 17tku beru, ale s tou neohrabaností to trochu přeháněla.

plagát

Láske na stope (2001) 

Velmi příjemný film, který nikoho do ničeho nenutí a na nic velkého si nehraje, čímž se u mě podepsal tak, že jej prostě musím zbožňovat a musím jej mít za velký malý film. Zápletka sama o sobě dýchá tak nějak vánočně, přestože zde o vánoce nejde (až na seznamovací scénu). Díky tomu jej pomyslně řadím mezi ty filmy, po kterých si (minimálně v mysli) jdete udělat čaj nebo ještě lépe horké kakao a sednout ke krbu s knížkou nebo dobrou hudbou a jen tak rozjímat. Nečekejte megamilostné scény, dojáky a vygradovanou hru na vaše city. Právě naopak. A Kate a John jsou tady oba tak k zulíbání. Kate registruju od Pearl Harboru, a musím říct, že jakkoliv velkou roli v tom megafilmu měla, nikdy mě jako herečka moc neoslovila. Až zde. A to přitom oba filmy vyšly ve stejném roce a Serendipity je proti Pearl Harboru tak nenápadný. Je jako balzám na duši v době ztřeštěných komedií a super scifíček s fascinujícími efekty shlédnout jeden film o "takových obyčejných" lidech, a nemalé potěšení mi dělá i vědomí, že je stále možno natočit skvělý film, kde míň znamená víc.

plagát

Kozí príbeh - Povesti starej Prahy (2008) odpad!

Jestli je tohle první český 3D animovaný film, tak bych materiály spálila, stopy zahladila a dále dělala, že nejsem Čech, protože tohle je podle mě ostuda. Strašně často se mi vkládaly na mysl otázky „proč?“ a „wtf?“. Plusem nechám, že jsme se zmohli na nějakous takous animaci odpovídající moderním trendům... ale ten příběh... respektive nahodilý pohyb postav… Nevím, čím to, jestli jsme prostě jen do tohoto stádia tvorby nedospěli. Ale když někdo chce zkusit takové sousto ukousnout (a pak s pompézou prezentovat) nemůže přece zapomenout na to, co vždy a stále film dělá filmem. Děj. Víme? Jakože by mě to asi méně nadzvedávalo ze židle, kdyby šlo nízkorozpočtovější věc, animace na zkoušku, a tak nějak. Pak bych řekla „hm, tak se nepovedlo“ a zavřela bych za tím dveře. Takže mě asi nejvíc mrzí poměr: počáteční jupípropagace versus propad. Prostě mi přijde, že zde prostě někdo dal soudnost stranou. Mně osobně tendlencten Kozí příběh o zoufalosti silně připomíná Příběh o Zoufálkovi - a to pro rovnocenný dojem zbytečné absurdity po shlédnutí. Britům se holt taky jednou nezadařilo.

plagát

Návrat do domu hrôzy (2007) odpad!

Návrat do domu hrůzy, aneb televize opět potvrzuje nedostatek materiálu k ukojení potřeb svých diváků. Samotný fakt podprůměrnosti výběrů pořadů a filmů je utrpením mladého Werthera sám o sobě, Werther by se zasebevraždil zajisté jen pohledem na program, o to více uvažuju jak popsat psychickou újmu z náhodného zhlédnutí pár minut této zpatlaniny. Musím konstatovat, že název filmu sedí, i když asi jinak, než by chtěl tvůrce. Divák je nějak seznámen s hlavními hrdiny, a ti, sotva si s divákem stihnou potykat, mu začnou předvádět své žůžodobrodrůžo, které je asi tak uvěřitelné, jako kdybych Monu Lisu kreslila já. Hlavní hrdinka hází nebojácně drsné věty (umí říkat něco jiného?), a ten kluk, co ho sotva poznala, ji přitom drží za ruku a říká „to bude dobrý“ (what?). Celý začátek děje se odehraje strašně rychle, tudíž nedochází k žádnému vykreslení charakterů postav. Zápletka plytká, neuvěřitelná, dialogy uvalené, celé to na mě působí nevyspělým a nesympatickým dojmem. Člověk se sám sebe ptá, vo co vlastně go, přestože se toho go v prvních minutách odehrálo (na můj vkus) hodně. Zbytečně moc zvratů v krátkém čase na úkor kvality a objasnění příběhu. Vydržela jsem 10 nebo 15 minut. Fakt jsem se snažila. Námět by možná obstál, ale chtělo by to jiného režiséra, taky jiného scénáristu, taky jiné zpracování, taky by bylo fajn obsadit role herci, ale taky jsem možná moc náročná.

plagát

Okamih zlomu (2007) 

Má oblíbená sladkost. Anthony potvrzuje, že umí, a já si toho psychouše vychutnávám stejně jako v Mlčení jehňátek. Další hodnocení je ale dosti subjektivně ovlivněno, protože vzhledem k oboru, který dělám, mě to vždy bude více táhnout k filmům s touto, a tedy právní, tematikou, takže jim možná nadržuju. Každopádně prověřenou skutečností zůstává, že ačkoliv jsem tento kousek zhlédla nespočetněkrát, pokaždé se těším na závěrečné vyřešení zápletky jako na narozeninový dort (z využití daného pravidla trestního práva jako solution ve věci se vysloveně tetelím). Děj filmu má smysl, udržuje pozornost, nenápadně napíná jako hlasitě tikající hodiny, graduje, zdeptá, vygraduje znovu. Just like it! Pro mě jedna z mých srdcovek.

plagát

Tučniaky z Madagaskaru (2014) 

Vrátila jsem se z dnešního kina za pade. Tenhle animák ukázal, že z Madagaskaru se dá pořád ještě solidně těžit, i když už po tolikáté. K mému příjemnému překvapení není další „pokračování“ natahováním a přiživováním se na tom, co už tady bylo, ale poměrně sebevědomě samostatný odklon. Smála jsem se od začátku do konce, a to mu musím nechat. :-) Protože některé hlášky a scénky se co do vtipnosti fakt povedly. Ale na druhou stranu nechci jen vychvalovat, jelikož i když celkově hodnotím kladně, tak přes počet procent udělených zde se tento animák mezi mé srdcovky… prostě nezařadí. Chybělo mi tam právě nějaké to neuchopitelné kouzlo, co srdcovku dělá srdcovkou. V tom u mě tučňáci selhávají, a to i přestože je prej Vojín roztomilý na rozdávání (podle mě by ale mohl víc). A ještě jednou si dovolím vrátit se k výše uvedené vtipnosti. Malá poznámka, někdy se možná moc tlačilo na pilu, až vtipnost hraničila se ztřeštěností, míň by bylo zde asi víc. Ale jinak dobrý, kvalitní a vtipný kousek :-) za 3,5 hvězdy a 65%

Časové pásmo bolo zmenené