chlemtilka

Téma bylo zpracováno již mnohokrát a tak by to chtělo NĚCO, co v jiných filmech o uvíznutí v časové smyčce není... Oddychovka, co nepřináší nic nového.

(spoiler!) - Miluju tě. - Taky tě miluju. - A co s tím uděláme? - Nic. - Nic? - Nic. Nemůžu s tebou přece spát, když mi na tobě záleží. Budu dál randit se svojí šéfovou a neustále se ztrapňovat tím, že si pletu Vaše jména. Ty se v tom plácej jak chceš, odstěhuj se o 1000 kiláků dál a až se mi začne stýskat a dojde mi, že mi chybíš, tak to zkusíme nějak vyřešit. - A nešlo by to nějak logičtěji? - Šlo, ale to by pak tenhle film skončil po tři čtvrtě hodině...

Nadějná oddychovka s hubatou Emmou se postupem času rozplizla do tolikrát zopakovaných klišé... a to včetně zvratu „kvůli happy endu se teď musíme chvíli chovat jako paka a až nám někdo překvapivě otevře oči, tak finálové rozuzlení nevyřešíme ani v soukromí, ani přes mobil, ale co nejvíc nahlas a trapně na veřejnosti“...

Zrcadlo by potřebovalo přeleštit sklo kvůli lepšímu rozhledu, protože jinak si nelze vysvětlit, že Sněhurku s odstálýma ušima staví co do krásy před takový kus, jakým je macecha. Temné podání mohlo téhle pohádce slušet, ale celkově je to takové bezduché a disneovsky kýčový les se zvířátky taky dráždil...

Těšila jsem se, moc. A to bylo možná špatně. Dle cimrmanovského vzorce nastal po prvku očekávání prvek zklamání. Vizuál krásný, Stellan výborný, bohužel podstatná složka krimi/thrilleru - tedy padouši - nepřesvědčili. Ani jedna grupa nevypadala, že by zvládla v rukou svírat otěže drogového obchodu, zvláště místní skvadra pod vedením cholerického rozmazlence vzbuzovala otázku, proč šéfa nezahrabou do sněhu a nezařídí se sami a líp. Finální přestřelka už pak jen obě družstva pánů v obleku deklasovala na hejno slepic zmateně pobíhajících před porážkou po dvoře.

To, co dělalo knihu úspěšnou - její oddechový ráz a úžasně absurdní humor - se do filmu jaksi vůbec nedostalo... Z uslintaných nevychovaných zámeckých dog jsou zde ušlechtilí lipicáni a upjatá Milada ani šáhlá Deniska se na Kostku také nevešly... Amerikou odchovaná matka se na konci filmu stává nějakou záhadnou proměnou vzornou strážkyní rodinného krbu... takže z vtipného příběhu zůstává jen název a bezduché skoro dvě hodiny... Hvězdička za herce, abych k nim nebyla nespravedlivá.

Nevím, jestli ten časový rekord za to stál... hvězdička za nápad, ale výsledek nezáživný, pojetí otravné spíše než zajímavé...

Po prvním díle, který je zahlcen zdánlivě nesouvisejícími postavami, Vás seriál chytne a nechce pustit, detektivku odsekává v přesně vyměřených dávkách, abyste po skončení jednoho dílu kontrolovali hodinky, zda stihnete zkouknout ještě další. Jednotlivé příběhy se postupně smysluplně protnou, Saga je prostě úžasná, ostatní postavy uvěřitelné, lidské se všemi klady i chybami, a i když ve Vás ve finále hlodá, že hlavní motiv zločince by zasloužil trochu pochybností, za to úžasné pokoukání mu to velmi rychle odpustíte. Po skončení první série ve mně silný dojem rezonoval ještě několik dní a musela jsem uznat, že seveřani „se s tím tedy nemažou“!

A máme tu další filmové zpracování „pravdivého příběhu dle skutečných událostí“... Herecké výkony bezvadné, děj rozhodně nenudí. Bohužel po zhlédnutí se divák zamyslí, jak moc si skutečná Molly přikrášlila svůj pomníček, když se snaží po celou dobu filmu působit jako charakterově čistá bytost v ne úplně čistém podnikání a přesvědčit nás, že navzdory své prezentované inteligenci je vlastně tak hloupá, že jí z jejího byznysu nezbylo v rukách zhola nic.

Nádherně udělaný kraťas - hezká animace, výborný nápad a krátká stopáž, která i tak stačí k ilustraci typické lidské zabedněnosti a krátkozrakosti...