chlemtilka

Rachel už time travelera doma měla, takže tvůrci usoudili, že není důvod hledat pro roli někoho jiného, bohužel mě ústřední dvojice k sobě nějak zvlášť neseděla... Líbí se mi nutnost rozhodování, které s sebou každá cesta do minulosti a každá provedená změna přináší, akorát mi pak ve světle pravidel onoho navracení trochu skřípe konec. Každopádně příjemná oddychovka...

Nápad, který by stačil na krátkometrážní film, je tady bohužel roztažený na 2 hodiny k nepřežití. Atmosféra otravná, úroveň dialogů srovnatelná s libovolnou internetovou diskuzí a všechny postavy tak lezou na nervy, že byste je do sněhu hodili radši sami, jen aby už od nich byl pokoj.

Totéž, co mi vadilo u Endgame, zde pokračuje - co je pro někoho velkolepé shrnutí všech marvelovských postav, je pro mě přeplácaný mišmaš. Plánování hrátek s časem je překotné, aby se divák nestihl zamyslet, jestli to náhodou nezavání nějakým nelogickým průserem, na druhou stranu na ta osobnější setkání v minulostech je příjemný pohled a zlidšťuje to ty neustále se opakující odhodlané ksichty a hrdinská prohlášení.

Je toho tak trochu moc a přitom to nějak nefunguje... Hrdinové se bijou jak lvové (o mříže), prohlašují, jak dají všanc vlastní krky, aby zachránili vesmír před genocidou a přitom žádané šutříky opakovaně lehkomyslně odevzdávají, jen aby zachránili bližního svého... Vtipných chvil je na 2 a půl hodiny zoufale málo, z té bandy cákající testosteronem má největší koule ženská, která nejenže na rozdíl od ostatních zvládne odkrouhnout svého milého, ale taky naštěstí disponuje větší škálou obličejových výrazů než zbytek party. Pokud tvůrci chtěli, abychom to brali vážně, protože „jako sakra, teď už fakt jde z tlustejch do tenkejch“, tak neměli (mimojiné) servírovat pokořitele vesmíru na zápraží poklidné přírodní scenérie (už mu k tý pohodě chybí jenom hrneček s nápisem Best Daddy 4 ever...).

Béčko, které by moc moc chtělo být něčím víc... Bohužel tématu časové smyčky nepřidává nic nového a celé zpracování je takové jednoduché a přímočaré... hm :-/

Hurvínkův a Spejblův humor byl nadčasový... nad desítky let starými skeči, které znám z gramodesek, se zasměju i dnes, když si je naše děti pouští coby mp3... prostě pořád to funguje. Tohle "veledílo", co se snaží být aktuální a výchovné, je bez nápadů, bez vtipu a při sledování se ošíváte, jak je Vám trapně...

Trošku mě dráždily vypjatější scény, které byly zbytečně zkratkovitě a nepřehledně sestříhány, po čekání na nějaké akčnější chvilky by si člověk zasloužil lepší pokoukání. Za konec zvedám o hvězdu nahoru, jinak není důvod se k filmu vracet.

Myslela jsem, že větší "slabčárnu" než Ligu spravedlnosti už snad Gal nepřipustí a ejhle... Studio by mělo své scénáristy občas pouštět na vzduch, protože jinak jim ten pobyt v nevětraných kancelářích takto leze na mozek. Příběh není ničím vyjímečný, létající Wonder Woman působí jak parodie Supermana ze Žhavých výstřelů, při jejím vožení se na raketě je člověku až trapně, že na něco takového kouká... A jako bonus Cheetah ve finále vypadá, že si jen tak na chvíli odskočila z natáčení (těch nepovedených) Cats...

Jedna hvězda za úžasný nápad a za závěr... Zpracování mě nenadchnulo, téma ztracené a nekontrolovatelné lodi nabízí spoustu nápadů a souvislostí, zde je jich využito naprosté minimum a ještě protivnou formou.

Kdyby mě tahle „vánočka“ chytla jindy, asi bych jí odsoudila jako tříhvězdičkovou jednohubku a třeba jí i vytkla tlačení na pilu v „multi-kulti“ oblasti... Jenže mě zastihla v nějakém zvláštním otupělém rozpoložení a i když absolutně nedokážu vysvětlit proč, tak uvnitř příjemně zarezonovala... takže zvedám hodnocení a - dík :-)