Aniara

Space opera pripominajici,ze jsme navzajen svazani.Take mi to pripomina soucasnou koronavirovou pandemickou karantenu.Neni to moc originalni,za to studene a krute sci-fi.Ma to fascinujici okamziky.Konec se nemusi zdat uspokojivy. Toto sci-fi drama založeno hlavně sociologicky. Tvůrci sledují, jak se společenské vazby na lodi postupně uvolňují a rozkládají, jak narůstá frustrace a pocit beznaděje a jak se lidé uchylují k čím dál zoufalejším útěchám. Pozorování obyvatel tvůrci je strohé až kruté. Je to taková metafora rozkládající se lidské civilizace, (17.05.2020)

Aniara je vesmírná loď převážející tisíce kolonizátorů směrem na Mars. Po nehodě však přijde o palivo a kvůli vychýlení z kurzu nevratně namíří přímo do hlubin vesmíru. Malá pravděpodobnost návratu existuje, avšak cesta se z několika dnů protahuje na roky. Nudu a depresi si tedy pasažéři léčí ve speciální místnosti „MIMA“, kde díky zvláštní technologii s umělou inteligencí mohou oživovat své vzpomínky ze Země, čímž se dostávají do euforického transu. Jakmile však přetížená „MIMA“ začne stávkovat, začíná se společnost na lodi rozpadat a měnit. Instantní švédská existencialistická deprese s mnoha silnými momenty bohužel kvůli větším dějovým skokům v druhé polovině mírně postrádá gradaci. A některé otázky zůstávají na konci nezodpovězeny. Celkově jde však o velmi silný počin s nesmířlivým závěrem. Takhle nějak by vypadali Pasažéři, kdyby v Hollywoodu měli koule. [Sitges 2018] (22.10.2018)

První otázkou je, jestli je vůbec možné tenhle snímek považovat za scifi, protože vesmírné lety s lidskou posádkou na vzdálenější planety jsou již "reálným" plánem na několik málo dekád let. Máme již technologie na to, dosahovat jiných planet, ale přesto se zdá být vůbec tím nejpalčivějším problémem lidská psychika a definitivní odloučení člověka, při takovéto cestě, od planety. Jednosměrná jízdenka do vesmíru, byť třeba jen na Mars, může mít zdrcující dopad na psychiku člověka a právě tomuto "morálnímu dilematu a problému, je v poslední době věnována snad vůbec ta největší pozornost a nosným tématem celého filmu. Aniara je na motivy knihy, která vznikla před více než padesáti lety. V samotném snímku pak vidíme postupně rozpadající se stavební kameny společnosti, která ztratila naději a vizi v budoucnost, ve které se sem tam zmítá alespoň pokus o falešnou naději za cílem nalezení smyslu života. Film je skutečně silným psychologickým dramatem, který vedle zmíněného, lehce nadnáší i téma, kam nás technologie mohou dotlačit, ba dokonce bych se to nebál interpretovat i jako varováním před "přetechnologizací" lidstva. Nejblíže má snímek svou bezvýchodnou a skličující atmosférou ke snímku "The Divide", ve kterém postavy příběhu také čelí bezvýchodné situaci. Nazvat tento snímek průměrným, může skutečně jen negramot. Je to úžasné dílo. (26.10.2019)

Tak moc jsem na to byl zvědavý a nakonec je z toho jen velké zklamáni. Prvních 20 minut mělo atmosféru, vypadlo to nadějně, akorát mě překvapilo, jak rychle ten děj začal. Ono trvalo jen čtvrt hodiny, než ta Aniara byla vychýlena z kurzu a já byl zvědavý, co se tam teda bude dít. A co jsem dostal? Utahané drama o dvou lezbách na vesmírné lodi, která je předurčená ke zkáze. Wow. Navíc se v tom filmu nestane naprosto nic jiného, nic navíc, žádná překvapení, takže už od začátku je naprosto jasné, jak to celé dopadne. Já chápu záměr režisérů, chtěli ukázat, jak bezradná a depresivní by tahle situace byla, ale když se tam nestane nic překvapivého a od 15 minuty je naprosto jasné, jak se to bude vyvíjet a jak to celé skonči, co mě na tom má bavit? Takhle mi tu zůstane jen depresivní nuda vesmírných rozměrů. A o realističnosti bych asi taky moc nemluvil, silně pochybuju o tom, že by se tam ta společnost v nějakém normálním stavu udržela SPOILER 10 let a pak až po těch 27 letech se rozpadne úplně KONEC SPOILERU, kdyby to bylo realistické, rozpadne se ta společnost rychleji. Má to dobrou kameru a dobré herce, taky pár zajímavých nápadů, třeba s tím přístrojem, co umožňuje pasažérům vidět jejich vzpomínky ze Země, ale jinak je to opravdu jen filmařsky dobře vypadající depresivní nuda o ničem. 2* (13.09.2019)

Tenhle film je jedna velká depka. Cestující meziplanetární lodě jsou uvězněni v jejích prostorách, a mají jen velmi chabé naděje na nějakou záchranu. Během postupujících let v nekonečném kosmu jsme svědky různých proměn komunity, kdy i přes všechny možné berličky, co si lidi vytváří, postupně všichni propadají v naprosté zoufalství. Zvlášť když loď prolétne hypotetickým Oortovým oblakem, a tím defakto opustí sluneční soustavu. Pro uvědomění si, jak malincí vlastně jsme, a jak moc je důležité chránit naši vlastní planetu (protože to je, a ještě hodně hodně dlouho bude naše jediné místo pro život), splnil film svůj účel bez jakýchkoliv výhrad. (08.02.2020)