BosMutus

Zdéňa je prostě king. Když pořad začal, zpětně jsem si uvědomil, že konečně někdo vnesl do veřejného prostoru diskusi o veřejném stravování a jeho úrovni. Mnohé vysvětlilo zákulisí kuchyní, které předtím bylo běžným smrtelníkům naprosto nepředstavitelné. Člověk v hospodách viděl jen lokál, ale nikdy neměl šanci nahlédnout do srdce samotného podniku. Za nejvíc šokující považuji velmi často ukázanou nízkou profesionalitu leckdy i vyučených kuchařů... s tím souvisí i pestrá paleta majitelů - od idealistů, přes podivíny, exoty, gaunery, tragédy, drsňáky, naivky, blázny, správňáky, sympaťáky až po světce. Dodnes si říkám, jak je možné, že např. v Rakousku, ať vlezu do kterékoliv hospody (lhostejno zda-li na venkově či ve městě), tak úroveň gastronomie a pohostinství je u jižních sousedů prostě vyšší - jídlo má lepší šmak, vnitřek i venek hospod je zpravidla čistější, obsluha je všímavá a má svou stavovskou čest etc. Totéž platí víceméně i pro Bavory. Stále ještě máme co dohánět. Kdo taky tak jako já nenávidí sýr vecpaný skoro všude, tak ať si klidně přidá hvězdičku.

Film, který jsem v mládí viděl tolikrát, že už to snad ani není pravda. Zpočátku se mi moc nelíbil a při prvním shlédnutí mi připadal, především při scénách potápění, příliš drsný a šokující. Postupně jsem ale začal objevovat jeho kvality... milostná linka mě tehdy nechávala klidným, o to více jsem si užíval vizuální stránku filmu - záběry plující lodi, výjevy ze strojovny, dechberoucí interiéry. James Cameron tady nic nepodcenil a neopomenul - po technické stránce je tohle čiré mistrovství (od kostýmů až po namazaná táhla pístů). Rovněž také z hlediska filmařského řemesla nemám výhrad - dobře podaný způsob vyprávění, skvělá kamera, přesvědčivé zvuky i efekty, perfektně zvolená hudba. Časem se mi začal líbit i scénář zahrnující rozmanité životní osudy a pohnutky. V jeho čele samozřejmě vévodí linka Rose a Jacka, ale za zmínku stojí i další postavy, jejichž názor na svět, původ etc. je vždy dobře a výstižně načrtnut (sympaťák a "klaďas" konstruktér Andrews, praktická, svérázná a upřímná Molly Brownová, slizký hajzl Caledon, všímavý komorník, sešněrovaná matka Rose etc.). I přes některé nepřesnosti, tendenčnosti a věci odporující faktům - např. pojetí postavy Ismaye jako domýšlivého omezence, který nabádal kapitána ke zvýšení rychlosti, sebevražda důstojníka Murdocha, bránění pasažérům 3. třídy ve vstupu na hořejší paluby při potápění, mezi titanikology tolik diskutované rozlomení trupu apod., je zde spousta vychytaných detailů a trefných drobnůstek ilustrujících dobu a cestování na zaoceánské lodi. Skvěle je zde zpodobněno setkávání a rozdílnost dvou světů (totiž vyšších společen. vrstev a nejnižších kruhů), které hraje i důležitou roli v hlavní lince - díky tomu mohlo být demonstrováno, že pravá láska překonává vše, dokonce i tradiční bariéry třídní. Líbilo se mi prolínání minulosti s přítomností, vyvážení těch částí, které vzdávají hold lodnímu stavitelství či narážejí na dobovou optimistickou víru v technický pokrok s životními příběhy a tragickým finále. Lovestory Jacka a Rose mi po letech nepřipadá už tak kýčovité a nepravděpodobné jako dříve - jak víme, v životě se občas děje i nemožné a málo pravděpodobné. Cameronův Titanic je natolik výtečně udělaný film, že už jakékoliv nové uchopení celého tématu do formy celovečerního hollywoodského blockbusteru vnímán jako nereálné. Tohle je jednoznačně režisérův nejlepší film a zůstává mým oblíbeným v první desítce i po těch letech...

Má stále nejoblíbenější filmová adaptace slavného příběhu. Přesně typově obsazený Ian Richardson podává Holmese, který je poněkud civilnější, ctnostnější, lidštější a sympatičtější, než-li samotná Doylova předloha, která vykazuje jisté profesní a psychické deformace. Na rozdíl od mnohých jiných (zejména pozdějších) ztvárnění na plátně, kde Holmes působí jako superinteligentní asociál s minimem společenského taktu, dostáváme Holmese vřelého, vlídného, usměvavého, který nemá potřebu neustále machrovat nebo se chovat výstředně. Churchillův Dr. Watson působí jako postarší usedlý gentleman, kterému to jen trošičku později zapaluje. Na televizní film je zde skvěle zachyceno prostředí blat a samotný pes budí respekt nejen zjevem, s minimem "make-upu", ale už svým démonickým vytím a hlubokým zlověstným vrčením. Ke zbytku hereckého obsazení nemám žádných připomínek, byl jsem spokojen - i vedlejší postavy (Elliot, Blessed a Lacey) daly kus ze svého herectví. Odlišnost od knižní předlohy a vypuštění některých postav mi nevadilo - vnímám to jako druh přijatelného ozvláštnění. Hudba je zde dobrá a některé melodie mám stále v hlavě. Jelikož byl tento film mé první seznámení s Holmesem, je možné, že v mém hodnocení hraje roli nostalgie. Zajímavé je porovnat snímek s verzí z roku 1939. Jisté paralely a inspiraci starším sourozencem zde nelze vyloučit.

Bondovka, kterou jsem během svého dětství viděl snad 40 krát. Pierce Brosnan zde jasně dokázal, že je pro roli agenta 007 víc než vhodným kandidátem a že nápaditost a svěžest se opět, po slabším díle, vrací. Tohle je skvěle namíchaný mix šarmu, nevídaných akčních scén, mrazivé ruské mentality, anglického ostrovtipu, atmosféry 90 let (kdy končí jasně vymezená bipolarita Západu a Východu) a výrazných hereckých kreací. Golden Eye položil nový tvůrčí základ bez toho, aniž by bezmyšlenkovitě bořil osvědčené postupy a rekvizity celé série, a určil tak směr všem ostatním dílům, které teprve měly přijít.

Film není úplný průšvih, přestože je vyprávěn v jiném stylu, než-li dosavadní bondovky. Zásadní problém vidím v hlavní postavě. Nemám rád craigovky, protože se tváří příliš vážně, chybí zde vtip, nadhled. Postava Bonda postrádá šarm, není ani trochu snobská (snad proto, že nemá ten správně přezíravý a arogantní ksicht) a vytratila se z ní "britskost". Craig by mohl hrát spíše primitivního fotbalového chuligána z Liverpoolu, přístavního dělníka z tamtéž či polského řezníka na oddělení koňských porážek, než-li agenta Jejího Veličenstva. Craigovy bondovky jsou až příliš akční, rádoby realistické. Bondova tělesná zranitelnost, která se zde odkrývá, je však těžko k uvěření (např. buldok na konci Skyfallu – spíš měl dostat model buldozeru, který připomíná). Kde jsou technické vychytávky? Kde jsou přitažlivé ženy? Až do příchodu dílu Spectre prostě craigovkám něco chybí. Prý ale bude hůř.

Film, který by měl být pouštěn jako součást iniciačního rituálu každého mladého okultisty. Mě osobně nejvíce zaujala skvěle natočená jízda Avie a pak také fenomenální ústřední píseň, která prostupuje celým filmem a je obdařena originálním Svěrákovým textem... tohle jsou 2 hlavní tahouni filmu. PS: Devět z deseti českých psychotroniků doporučuje tento snímek.

Nebylo to vtipné a ani jiným způsobem zábavné. Tohle že se lidem líbí? Jediné plus tam byla paní Balzerová, ale zbytek stojí za pendrek.

Nevím, téma je jistě zajímavé a má v sobě dost potenciálu, ale to provedení prostě drhne. S postavami se nelze nijak ztotožnit, všechno je to takové nepřirozené. Postsynchrony počínaje a chaotickou kamerou s podivnými barvami konče. Postavy jsou bez hlubší psychologie a některé herecké výkony jsou spíše až na hranici karikatury - za všechny např. postava ztvárněná Janem Hrušínským. Nikdy jsem ten film vlastně nedodíval, aniž bych u toho byl myšlenkami jinde.

Sorry jako, ale z tohohle námětu šlo vyždímat víc a natočit film daleko akčněji, poutavěji a věrohodněji. Chápu, že není lehké natočit scény s živým tygrem a převést všechny efekty tak, aby vypadaly co nejvěrněji, ale tento snímek občas působí až nechtěně komicky. Nesympatický a podivně působící šerif v nepadnoucím obleku, neschopná armáda, toporné dialogy. Jedinou sympatickou postavou tam byl ten anglický plukovník. Při sledování jsem si všiml několika podobností se Spielbergovými Čelistmi. Šerif se bojí tmy, podobně jako Scheiderův Brody vody. Postava starosty má podobný outfit. Vypsání odměny na tygra odstartuje horečku lovců - amatérů. Lovec specialista se objeví zničehonic a nabízí sám své služby. Konec šelmy takřka totožný s osudem slavné filmové paryby... no nevím, nevím. Občas by se mohlo přijít s něčím originálním, ale od některých typů filmů nelze očekávat zázraky. PS: Linku s tím chlapcem jsem úplně nepochopil.

Nenáročná a místy lehce naivní komedie s několika dobovými klišé, lovestory a se skrytým poselstvím o užitečnosti archivace listin.