Gromit

Mezi režírujícími herci nemá Kenneth Branagh mnoho důstojných konkurentů. Dovede si mistrně poradit se Shakespearem, comicsem od Marvela i klasickou pohádkou. Znovu po smrti je pro změnu mysteriózní thriller, který by se moc pěkně vyjímal i ve filmografii samotného Alfreda Hitchcocka. Jeho děj se sice odehrává ve dvou časových rovinách (rok 1948 a současnost), Branaghovi se je ale podařilo nejen efektně odlišit, ale také výborně skloubit, takže výsledek nepůsobí nikterak překombinovaně, nýbrž hezky uceleně, byť všechny ty řeči o karmě a druhém životě nemusí být každému divákovi po chuti. Skvělou práci však neodvedli jen režisér a scénárista, ale i herci, kterým vedle samotného Branagha, vévodí především famózní (a krásná) Emma Thompsonová. Prostě bezchybný film!

Nevím, jak to ten Woody Allen dělá, a ani to vědět nechci, pro mě je hlavní, že pořád točí skvělé filmy. Kouzlo měsíčního svitu možná nedosahuje geniality Půlnoci v Paříži, ale to je asi tak vše, co lze proti němu nabídnout. Pokud se vám líbilo Prokletí žlutozeleného škorpióna, budete nanejvýš spokojeni, protože Kouzlo měsíčního svitu je jeho jakousi "evropskou" obdobou. Zápletka je chytrá a zároveň vtipná, na hluché místo zde prakticky nenarazíte a už během závěrečných titulků se vás zmocní neuvěřitelně hřejivý pocit. Že by byl Woody Allen přeci jen kouzelník? V tom případě se těším na jeho další číslo.

Po čertech dobré! Jméno Matthewa Vaughna se pro mě začíná stávat zárukou kvality, přičemž Kingsman má nakonec mnohem blíže k jeho X-Menům: První třídě než ke Kick-Ass. Přestože se Kingsman odehrává v současnosti, působí po většinu své stopáže jako sympatické retro a nebýt občasné přemíry násilí, měl by člověk místy dokonce pocit, že se dívá na klasickou bondovku. Vaughn to navíc zbytečně nepřehání s akcí a nejvíce prostoru věnuje postavám, což vzhledem k hereckému obsazení - jemuž dominuje úžasný Colin Firth - potěší o to více. Nezbývá než doufat, že případný druhý díl, ke kterému tu je slibně našlápnuto, bude stejně dobrý!

Okno do dvora je film, jaký může natočit pouze génius! Přestože se celý jeho děj odehrává pouze v jedné místnosti, napětí je přítomno prakticky od začátku, aby pak vše vyvrcholilo v nervydrásajícím finále. Za pečlivě budovanou a brilantně gradovanou detektivní zápletkou se navíc skrývá dokonale sžíravá satira. Jako by nám Hitch škodolibě říkal: "Líbí se vám můj film? Je vám hlavní hrdina sympatický? Pak jste tak trochu voyaeři!" Docela by mě zajímalo, co se asi Jimmymu Stewartovi, který je zde jako vždy báječný, honilo při natáčení hlavou... Okno do dvora je ale každopádně film, jenž by měl znát každý správný cinefil!

Ve svém komentáři ke čtvrtému dílu jsem kdysi napsal: Zázrak se nestal, ale ani katastrofa se nakonec nekonala. Totéž platí i o Terminator Genisys. Není to špatné, ale musíte zapomenout na první tři díly, zejména pak ty Cameronovy. Nutno ale říci, že se Alan Taylor zasnažil a naservíroval nám solidní popcornovku, která má své velmi světlé okamžiky. Ten paralelní terminátoří vesmír je ve výsledku docela zábavný a zajímavý, byť jsem se v něm místy ztrácel. Navíc je evidentní, že Arnie se ke své nejslavnější roli vracel s velkou chutí, a tak nezbývá než doufat, že se k ní nevrátil naposledy. Velmi šťastným tahem pak bylo obsazení Emilie Clarkeové do role mladé Sarah Connorové, byť nemnoho z vás se mnou asi souhlasit nebude. V závěru svého příspěvku bych nicméně vyjádřil naději, že dalšího Terminátora už bude zase režírovat Cameron nebo alespoň někdo pod jeho dohledem. To, že jsem s Genisys víceméně spokojený, ještě neznamená, že bych chtěl, aby případná šestka byla stejně dobrá/špatná.

Hned po jedničce nejlepší díl Mission: Impossible. Christopher McQuarrie potvrdil svoji pověst vycházející režisérské hvězdy a natočil parádní špionážní thriller, ve kterém nechybějí překvapivé dějové zvraty, dechberoucí akční scény (zejména ta, která se odehrává ve vídeňské opeře, je jedním slovem fantastická) a zajímavé politické paralely. Tom Cruise coby Ethan Hunt navíc předvádí neskutečné kousky, na rozdíl od Craigova Bonda tak ale činí s velkým šarmem (ten věk bych mu vážně nehádal) a sympatickým nadhledem. Kdybych mohl, vyrazil bych klidně do kina znovu, protože něco takového, jako je pátá Mission: Impossible, se moc často netočí. A už teď se upřímně těším na šestý díl!

NÁDHERA! Kenneth Branagh je prostě frajer. Pohádku o Popelce pojal jako nějakou odlehčenější hru od Williama Shakespeara a převedl ji na velké plátno s mistrovstvím sobě vlastním. Příběh de facto zachoval, jen hlavní postavy zahrnul nebývalou péčí, díky čemuž třeba Popelčina macecha (fenomenální Cate Blanchettová) není jen jednorozměrně zlou figurkou. Branagh ale také umí velmi šikovně kombinovat humorné okamžiky s okamžiky dojemnými, takže vyprávění ani na chvíli neztrácí glanc. A co se týče vizuální stránky, tak ta je jedním slovem fantastická, dokonce by se dalo říci, že Branagh překonal sám sebe! Bráno kolem a kolem, Branaghova Popelka je jedním z nejlepších filmů letošního roku.

Ve finále jsem byl velmi příjemně překvapen! Z některých ohlasů jsem totiž nabyl dojmu, že Železná srdce jsou docela slušným úletem, ale opak je naštěstí pravdou. Samozřejmě se nejedná o seriózní válečné drama s oscarovými ambicemi, pokud ale máte rádi podívané typu Tucet špinavců či Oddíl 10 z Navarone, jste na správném filmu. Režisér David Ayer znovu potvrdil, že je zručným řemeslníkem, a herci - v čele s Bradem Pittem, který už hodně dlouho nebyl takhle dobrý - mu to rozhodně nekazí. Ty poctivé čtyři hvězdičky si Železná srdce rozhodně zaslouží!

Po shlédnutí Paddingtona pro mě Méďa ztratil část svého kouzla. Britové totiž dokázali, že to jde i bez vulgarit! Paddington je film nejen neuvěřitelně roztomilý, ale také příjemně starosvětský a univerzálně přístupný. Bavit se u něj budou bavit jak děti, tak dospělí. A to i přesto, že je děj poměrně předvídatelný a z hlavního záporáka (v neodolatelném podání Nicole Kidmanové) rozhodně nejde strach. Nezbývá než doufat, že nezůstane jen u jednoho filmu a že se Paddington dříve či později vrátí. Celovečerní formát mu totiž náramně sluší!

Poprvé (Neznámý) to mohla být náhoda, podruhé (NON-STOP) taky, ale potřetí už je to fakt. Liam Neeson a Jaume Collet-Serra jsou mimořádně sehraný tandem, který hned tak nezklame. Noční běžec sice není takovou peckou, jakou byl třeba již zmíněný NON-STOP, pořád se ale jedná o vysoce nadprůměrnou kriminálku, ve které všechno funguje tak, jak má (takže jí odpustíte i pár těch nelogičností). A vedle osvědčeného Neesona v ní navíc hraje Ed Harris, na něhož je opět radost pohledět. Nelze než doporučit.