Kvítek

Trailer pořád a pořád promítaný v kině ve mě vzbudil znechucení nad vznášejícím se domečkem s dědečkem morousem a do oblak si mi vůbec nechtělo. O to větší byl můj požitek z letu. Start mne překvapil hrou na vážnou strunu, vítr přifoukl chechtózní elementy, zloducha a přistání bylo do peřin. Navíc kdo by nechtěl smečku 150 mluvících, vařících a karbanických psů? Já teda rozhodně! Alfo, beto, gamo!

Nádherně bizardní chuťovka.

Strhující exkurze pod pokličku léčebného ústavu pod taktovkou mistrného Jacka Nicholsona. Jeho svérázný R.P. McMurphy nechal chladným snad jen sestru Ratchedovou s celou její denní rutinou. Boj proti zlořádu je dlážděn jak bizardními situacemi a humorem tak strachem, zoufalými činy a vygradovaným závěrem. Hlavním posláním, které mi z kukaččího hnízda přiletělo, zůstává fakt jak snadno se zdánlivě osvobozující a lehkomyslné počínání může zvrtnout v kolektivní tragédii. Poděkování letí taktéž panu Formanovi za dokonalé ztvárnění "ukázkového ústavu". Pátá hvězdička chybí jen kvůli na mě až příliš rozvláčné stopáži.

Chci ho! Gerard Butler rovnající se záruce mé spokojenosti v komedii "jak na něj", která spolehlivě splní svůj účel.

Sweet little something! Morgan Freeman coby chodící (řídící) optimismus hřeje víc než přímotop!

Občan Kane je jedním z těch filmů, u jejichž sledování máte pocit, že jde o něco velkýho. Co se ale nestalo. Příběh onoho "velikána" mě nevtáhnul, byl mi tak nějak jedno. Zásluhy za použité novátorské postupy archivnímu dílku nikdo nevezme a ani já tak nehodlám činit. Vypíchnout musím především vizuální stránku, která je na dobové poměry úchvatná. K tomu, aby si Občan Kane získal mou přízeň je to bohužel málo.

Nosné sloupy značky Al Pacino a Brando podpírají majestátné dílo, jež do všech stran velebeno jest. Hlubší feeling trochu scházel, aby bylo the BEST.

Roztomilá blbůstka. Pro milovníky hlodavců jako vyšitá.

Nalákali mě na britcom z atraktivního prostředí knihkupectví. Dali mi arogantního ignoranta Bernarda, který by si zasloužil liskat od rána do večera. Pak je tu ale miloučký Manny a jeho hříva a Fran, která je prostě stylová. Celá bizardní trojka vytváří dost osobitou atmosféru vonící alkoholovým odérem, pravidelným bolehlavem, vyhazováním zákazníků, trháním knih a topinkami s marmeládou na stropě. Je už na vás, jestli si tuhle knížku zhltnete nebo s ní zatopíte v kamnech. Já jsem z toho smíchem neřvala, permanentní pohodový úsměv mě ale opustil jen výjimečně.

Briane..."kázal" jsi o tom, jak si člověk má stát za svým názorem, tak tu je. Za scénu s ukamenováním, zrod Spasitele s vyzutou botou, první nedobrovolné kázání, Biguse Dickuse a pohodové ukřižování přijdeš do nebe. K záři Svatého grálu je to ale dál, než bys kamenem dohodil. Usnuvší spolubydlící to bohužel potrvzuje.