Mo.

Původní verze příběhu o Ježíšovi - jakkoliv svatokrádežně to může znít. Tenhle film je prostě boží; doslova. Vrcholně podnětné a inspirativní podobenství o cestě, kterou se musíme vydat všichni, ať se nám to líbí nebo ne. Ostatně i v tom jsme jako Ježíš. Celý tenhle film je doslova potravou pro duši a něčím, co se dá jednoznačně doporučit jako životabudič. Máloco je tak (u)krut(n)ě přesné jako tohle. Film je dokonalý jen zhruba ty "úvodní" dvě hodiny, konkrétně přesně do chvíle, než se objeví "malá holka". Následuje dvacet minut, kdy máte neodbytný pocit, že je něco strašně špatně, že po tom všem, co se stalo, by to prostě takhle být nemělo, a máte chuť to okamžitě vypnout a znechuceně vymazat z disku. Až najednou přichází závěr, který dá celému příběhu ten pravý boží rozměr, v té chvíli do sebe všechno zapadne, a člověk konečně pochopí, proč se to jmenuje Poslední pokušení Krista. -- Bůh je v nás, Ježíš jsme my. Nikdy to nebylo jinak.

Když už je to teda americký, ať je to alespoň patřičně cool! Drsná akce střídá chill-out humor, který je vzápětí nahrazen ještě o fous našlapanější akcí se spoustou dalšího humoru. Sehrané duo ukecaných negrů z protinarkotického týmu chrlí jednu hlášku za druhou, střílí kolem sebe na všechny strany, prohání se ve Ferrari po ulicích Miami a občas rozmlátí dvaadvacet aut a loď. Do toho všeho tam šukaj krysy a řve věčně nasranej policejní náčelník. Stylish.

Skvělá forma, režie a zpracování vůbec. Obrazový zážitek s minimem dialogů. Bohužel jako celek je to tak strašně bezzubé, až se mi z toho chce brečet - nudou. Tomuhle filmu jednoduše chybí Téma. Chybí tomu ústřední myšlenka, chybí tomu přesah, chybí tomu cokoliv, čemu by se dalo říkat Sdělení. Chybí tomu komunikace s divákem. Vzhledem k tomu, že se to celé samozřejmě tváří přesně naopak a dílem i proto, že to prostě vypadá fakt moc hezky, skoro jsem uvěřil tomu, že v tom to Něco přece jenom je, ale... ne, není. Zdá se mi, že režisér si nakonec těsně před dokončením filmu nasral do trenek a ze strachu z nepochopení/odmítnutí vynechal nějaký, původně klíčový, prvek, na kterém to celé stálo a tím to zabil. A je to strašná škoda, jestli to takhle bylo. Kdyby alespoň (spoiler alert!) hlavní hrdina na konci umřel (třeba), tak bych se zavřenýma očima uznal, že tam ta myšlenka byla, ale takhle je ten film bohužel tak trochu podvod na diváka... A v tomhle případě mě to docela mrzí. [--] Pak je tu přirozeně ještě ta možnost, že jsem to prostě jen nepobral a to něco tam je.

Moderní forma zákonem nepostižitelného sektářství, se vším, co k tomu patří. Absolutní dno kapitalistického trhu práce. Řízená sebedestrukce rozjetá na plný plyn a praktikovaná za všeobecného potlesku. Kdysi jsem z neznalosti absolvoval pohovor a první tréninkový den u D2D a můžu potvrdit, že člověku tam vymejou mozek už po pár hodinách... Šílené, neuvěřitelné, děsivé. (READ THIS!)

Moc pěkná česká psychárna. Občas sice trochu roztříštěná, jindy naopak dost hutná a podivuhodně smysluplná, celkově každopádně dost působivá. Už jsem ani nevěřil, že u českých herců existuje cosi jako herecké výkony, ale tady jsou super snad úplně všichni. Casting je vůbec bez chyby, herci do jednoho sedí na svoje postavy - přestože jsem polovinu z nich viděl poprvé. Stejně tak pojmy jako realističnost nebo uvěřitelnost si člověk jen málokdy spojí s českým filmem. Každopádně Pravidla lži jsou důkaz, že česká kinematografie není úplně mrtvá, chce to jen "sedláčkovskou" odvahu točit filmy jako je tenhle. Však taky na psychologická dramata je potřeba něco jiného, než peníze, a při troše šikovnosti se z nich dá, jak vidno, vytřískat leccos. Palec nahoru.

"Určitě za to můžou škrkny", že je to tak dobrý. Dost možná jsem pátému dílu dal samostatnou hvězdičku jen za Evannu Lynch, která je jako Luna prostě k sežrání. Zřejmě neexistuje nikdo, kdo by dokázal zahrát moji nejoblíbenější knižní postavu líp, než to dokázala ona (pravda, Evana Lynch tady hraje v podstatě sebe, ale i tak...). Nu, každopádně kromě Luny stojí za oslavu i návrat jedinečné atmosféry a tempa třetího dílu, které se obojí zdálo být ztracené (a pětka je bohužel poslední díl HP série, který tohle má). Oproti trojce je tu trochu slabší děj a pár vyložených přešlapů (např. prolomení se Umbridgeové do Komnaty nejvyšší potřeby...), ale epické finále, smrt Siriuse a souboj Dumb Little Doora s nacistickým vůd... pardon, s Voldermortem, to všechno více, než vynahrazuje. Společně s Prisoner of Azkaban nejkvalitnější díl Potter ságy. (Luna Lovegood rulez :-*)

Jednoznačně nejlépe zpracovaný díl celé ságy a důkaz, že aby to na plátně opravdu fungovalo, je nutné se částečně odklonit od knihy, nekoukat na ní jako na scénář, a nebát se zapojit vlastní fantazii. Všechno šlape na jedničku, včetně příběhu - především druhá polovina filmu je dějově vymazlená a to, jakým způsobem režisér uzavřel celý ten skvěle podaný časový paradox je skoro na potlesk. Všichni herci navíc doopravdy hrají svoje postavy (u HP filmů ne zcela samozřejmá věc), vyhrává k tomu bezvadná hudba, kouzla nepůsobí jako laciné prskavky, Hermioně začínají růst kozy... co víc si přát? A proč tedy ne 5*? Ten plný počet tomu samozřejmě dát nelze, protože je to prostě pořád jen HP - relativně primitivní moderní shit, který nemá (na rozdíl od eposů typu Pána Prstenů) téměř žádný přesah. Z Harryho Pottera jako celku si bohužel nelze nic moc odnést, není v něm skryto žádné poselství a přestože se Rowlingová snažila, tak je to celé strašně primitivní a vlastně tak nějak "o ničem" (byť to je dětsky hezké). Asi i proto má Harry takový úspěch.

"Moravec je holt osobnost." - nezájem, má to být především moderátor. Jeho názor mě nezajímá a neměl by zajímat nikoho. Moravec tam má sedět proto, aby kočíroval ty dva pány (dámy), o kterých má být tenhle pořad především. To, že do toho tahá svůj pohled a konfrontuje ho s názorem hostů je sice divácky atraktivní, ale je to absolutně špatně a totálně to ničí celou diskuzi. Není to pak o tom a tom politikovi a jeho přístupu k tomu, jak zajistit "blaho občanů", ale o Moravcovi. A ve výsledku bohužel i ty jeho názory jsou vždy takové, aby bylo jednoznačně určitelné, ke kterému mainstreamovému názorovému proudu je přiřadit, a nic moc zajímavého vlastně od Moravce neuslyšíme. A navíc když se na to člověk podívá z celkového pohledu, tak pořad, kde se baví dva libovolní čeští politici, je prostě už jen z tohohle titulu sám o sobě někde hodně hluboko u dna a nenacházím důvod, proč se na něj koukat.

"Jack Bauer jde na záchod. Stihne to?" aneb životní projekt Kiefera Sutherlanda. Na úvod jedna poznámka: Fakt, že jeden díl netrvá přesně hodinu, ale jen 40 minut reálného času, je naprosto irelevantní. Protože smysl té myšlenky ("Jeden den v životě Jacka Bauera") zůstal zachován. Smyslem bylo udělat seriál, kde jedna jeho série znamená přesně 24 zatraceně stresujících hodin v životě jeho hrdinů. A o to tady přece jde! Celé je to postavené na tom, že klaďasové získají informaci, že za dvě hodiny (tedy o dva díly seriálu později) má třeba někde vybuchnout jaderná bomba, která zabije pár milionů lidí, a tak si prostě nemohou dovolit být kladní zase tak moc. A hlavní hrdina "24" už vůbec ne! Jack Bauer je nucen dělat naprosto nemožná a nemyslitelná rozhodnutí v extrémním časovém presu. Musí být připraven obětovat jeden život pro záchranu tisíců. Musí bez zaváhání prostřelit koleno naprosto nevinnému člověku, o kterém neví, jestli je nevinný, aby zjistil jestli náhodou nemá informaci, která může vést k nalezení oné bomby... Což je to skutečně zajímavé na dvacet čtyřce! Tenhle koncept totiž funguje bezvadně a osoba Jacka Baurea je naprosto a totálně cool. Ano, typicky americkým způsobem, ale přesto cool! Osobní tragédie Jackova života jsou už pak jen třešničkami na dortu a tím, na co se divák těší nejvíc, protože přiznejme si to, Kiefer Sutherland herecky docela válí (žádnému akčnímu hrdinovi bych ten pláč a to, že je totálně na dně, nevěřil víc, než Jackovi). Dvacet čtyřka prostě a jednoduše jako seriál funguje. Sice nešlape úplně jako hodinky, neboť logických lapsů je každou sérii většinou hned několik a bohužel se jedná o věci, na kterých je pak postaveno dalších pět dílů příběhu a vy se koukáte na něco, o čem víte, že se stát nemohlo, ale to nic nemění na tom, že se jedná o výborný, svým způsobem unikátní, a rozhodně divácky velmi atraktivní seriál.

"Milí diváci, já vás vítám u dnešního Tabu. Tentokrát bude tématem taková hloupá nemoc jednoho muže, který měl tu odvahu a přišel si s námi do studia povídat o svém problému. Pane Z. pojďte mezi nás..."