R.Drson

Existují filmy, které jsou po technické stránce mizerné, ale dokáží zaujmout příběhem či hereckými výkony. V případě tohoto filmu selhalo všechno.

Film plný paradoxů. Na jednu stranu satira na současnou bulvární společnost, na druhou stranu financovaný předním českým bulvárem. O to je zajímavější, že film český bulvár zaplatil, snad jedině televize Nova si uvědomila podstatu filmu a na poslední chvíli svoji účast stáhla (proto se ve filmu objeví její zpravodajské studio a předávání cen). Dalším zajímavým úkazem je product placement (hysterická všudypřítomnost největší IT ovocnářské firmy Apple má až parodický účinek). Opět zde nastává podivná situace kdy česká kritika touží po filmu ze současnosti, a když se takový film objeví, tak ho automaticky zařazuje mezi ,,temné" filmy z počátku 90. let (viz české filmy na předních příčkách ve dvoustovce nejhorších filmů). Řemeslo je na slušné úrovni (první český 4K natočený i zpracovaný), kromě typicky špatných postsynchronů (byl jsem poučen o tom, že je to záměr). Co se týče hereckých výkonů, tak člověk u T. Vorla předem tuší, že SKLEP (sklepáci se dostali do věku, ve kterém přichází jiná generace, která je k nim dost kritická, a všechna stará sláva nezaslouženě pomalu mizí) je pro mnohé synonymem pro KŘEČ (mířící na ostatní herce a neherce). Divák obeznámený s tímto herectvím toto v pohodě přijme. Názory na film se liší (někteří by rádi odcitovali Šteindlerovu repliku ,,Je mi vás, milí diváci, upřímně líto," jiní jsou s filmem spokojeni), já se zřejmě musím vyrovnat s tím, že díky svému hodnocení budu považován za pablba bez vkusu, jehož jedinou zábavu tvoří prostoduché TV estrády. Celkově z toho vychází průměrné hodnocení, ale pro filmy Tomáše Vorla mám slabost, a ačkoliv toto není a nebude legendární jako jeho slavnější díla, tak hodnocení zvyšuji.

Zklamání ani nadšení se nekonalo. Dalo se to čekat. Václav Jiráček je výborný herec němého filmu, ale jakmile promluví tak je celý film ztracen. Bájný Jánošík je zde předveden jako nemožný vůdce zbojníků, který by udělal lépe, kdyby se věnoval pastevectví a děvčatům. Kamera je neklidná a naprosto zbytečně rozptyluje, a i když je poslední dobou v módě, tak bych přece jenom dal přednost klidnějším a popisnějším záběrům. O to víc se obávám, co se stane, až se Agnieszka Holland pustí do české Války s mloky.

Někdy si říkám, jestli se tenhle typ filmů speciálně netočí pro kritiky, aby si pořádně zanadávali. Technicky film trochu kulhá (všiml jsem si jednoho záběru, kde se nepodařilo správně zaostřit) a chvílemi působí trochu zmateně (nevím, jestli chyba střihu nebo výměna režiséra). Film mě neublížil, neurazil, pobavil (svou naivitou) a myslím si, že až ze všech kin zmizí, tak upadne v naprosté zapomnění. Nemá cenu na film nadávat, stačí si zapamatovat tvůrce a jejich příští tvorbě se vyhýbat.

2.9.2009 na online vysílání ČT /// Filmy o filmu od Petry Nesvačilové jsou vždy málo záživné a točené stylem domácího videa, což je sice dobře (narozdíl od filmů o filmu, kde se celý projekt vychvaluje do nebe), ale nemají žádnou myšlenku a divák se toho moc o budoucím filmu nedozví.

Hranice mezi uměním a zvrácenosti je nepatrná. Samoúčelná exhibice je hájena vyššími myšlenkami, které ovšem vyznívají jako zcela prázdné. Konečné řešení v samém závěru o ničem nevypovídá, je jen další bizarností tohoto zcela prázdného filmu.

Sociální drama, kterému ,,nechybí" smysl pro realitu (pokud tedy všichni žijeme v šedivých průmyslových městech). O komerčně úspěšných filmech se hovoří jako o laciném pozlátku, které manipuluje diváky. Nedělá, ale tenhle film totéž? V šedivém městě, které tvoří depresivní kulisu se odehrává mikropříběh outsidera, který k sobě dolů stáhl jednu naivní dívku, a za své problémy si může sám. Má nám ho být líto? Poukazuje film na nějaký problém? Pod pláštěm filmu, který má plnit ,,vyšší úkol", se skrývá film lehce předvídatelný a takřka o ničem.

Atmosféra románu na nás dýchá z každého záběru. Problémem je, že je předloha značně zjednodušena a divák se přesně nedoví, co vedlo hlavní postavu k jeho cynickému životnímu postoji (nasazení v dole je jenom naznačeno a chybí zde důležitá postava Lucie).

Typický festivalový film, který však v běžné produkci neobstojí. Mě osobně tyto pokusy o hluboce psychologické filmy nic neříkají a působí na mě dost samoúčelně (pohled kamery do obličeje bez jakéhokoliv výrazu značící vnitřní boj). Pokus o zachycení reality podle mě není v tom, že kamera sleduje skoro polovinu filmu zátylek hlavní postavy a divák musí tušit, že se něco děje, ačkoli hlavní postava jen prochází sem a tam učňovskou dílnou. Různé náznaky toho, co by se mohlo stát možná někomu dodávají napětí, ale ve skutečnosti nejsou ničím mimořádným, protože se vyskytují i v běžné produkci, kde jsou pro upoutání diváka podbarveny hudbou, která jasně určí zda se jedná o důležitý moment. Porotci na festivalu tleskají, náročný divák tleská, protože tleská porota, a běžný divák se probouzí.

Komediální parodie na adaptaci slavné knížky.