igi B.

Proboha, co na tomto klopotně upoceném seriálu pro ty naše socialistické dětičky vidí všichni ti velkorysí pětihvězdičkovití hodnotitelé? Že se nic lepšího touto formou a obsahem v téhle zemi neurodilo? A pokračování - to byl už toporný hnus... Ano, toto dílko vychovávalo všechny ty dnešní Koljaře a Pelíškáře. Spousta z nich nestačila dorůst. Stačí se jen mrknout na to množství hrubek v pochlebleptných komentářích. Smutné. Velice smutné a asi typicky české. Škoda slov...

Tohle jsem vydržel pár minut jednoho dílu. Jednoho by z toho jeblo. Otřesný pohled na stav těch našich českých "umělců" dnes... Bez komentáře...

Lehce žertovná satira z dob, kdy v nejmenované zemi uměli točit lehce vypointované komedie. Velké trio a spousta malých figur, tak jako třeba ti Hlinomazníkovi kágébáci... :-) No, psal se rok 67. Dohnat a předehnat... Ano, není důvod dávat filmu jako takovému více než tři hvězdičky, snad jen kvůli TÉ psovi pana Foustky půlku navíc. Zaokrouhleno tedy naKonec nahoru za 4! Ale jinak je to jen takový ten náš roztomilý malý český film. . . . A co říct těm dnešním velkým komediotvorcům? Sežerte červenou kouli, břídilové...

Mlčenlivý film. Tak proč to okecávat. Černobílé. Černé... Skvělé...

Přehršel cti, lásky, zrady, nenávisti, spravedlnosti, víry a božích pravd... Velkolepé, romantické, dobrodružné, filmové... Sedumdesátimilimetrové... Nijak objevný, krásný historický fim. Na svou dobu těžko mohl být lepší. A kdo se dnes rád nepodívá na takovou klasiku? Dobře mu tak... Pět hvězd bez uzardění!

Drama dle hry Eugena O‘Neilla o vztahu mladé ženy starého despotického a citově chladného farmáře k jeho nemilovanému synovi... Takový DOBRÝ umělecký americký ateliérový film se vším co k tomu patří... Tklivě krásná hudba Elmera Bernsteina bezvadně podkresluje černobílou kameru klidně snímající kvalitní - době a žánru poplatné herecké výkony... Pomalu plynoucí, spíše divadelní formou pojatý příběh o bezvýchodnosti vztahů v prostředí nedostatku citu, tolerance a důvěry, vedoucí až k tragickému rozuzlení. Hollywoodský debut Sophie Lorenové. Před čtyřicetipěti lety bych dal čtyřicelépět hvězdičky.

Skvělá satira, plná absurdních scén, jako je absurdní válka a zabíjení. Chachachahahahm... Hm. Jo, u tohohle filmu plného "britského humoru" se asi nedá za břicho popadat. Leč film jako film je to podle mě brilantní. Nechci ho proto ani nějak srovnávat s knižní předlohou. Tohle dílo není na plkání u popcornu, nedá se na něj kvůli struktuře děje ani hledět jen tak nějak na půl oka. Mám rád tenhle vlastně i hodně smutný film, stejně tak jako Hlavu 22. Čtyři hvězdičky málo, pět moc, ale stejně raději dám pět. Každému co jeho jest...

Tenhle film mám velmi rád. Tak jako Doors. Ne - Doors miluju! Miluju J.M., "rockového boha a velkého ptáka". Ještěrčí král nasedl do modrého autobusu a pohádky byl konec. Škoda přeškoda. Příliš brzy... Dosti řečí. Srdeční záležitosti netřeba komentovat... - - - P.S. Doors mám kompletní. Když musíš, tak musíš... :-)

Obskurní (obsrukní ;-) hříčka...

Kdo se bojí Olivera Stonea? A jak to vlastně tedy Olivere bylo? Dal bych pět hvězdiček, kdybys nám to řekl všechno. Nebo padesát. Bílých v modré. Ale třeba natočíš pokračování... Perla mistra fabulací. Ale jen výborný film. A k pravdě popravdě tak daleko... Pět si nezaslouží.