Recenzie (281)
500 dní so Summer (2009)
no to sou takový ty filmy, kterým jakože objektivně prakticky nejde nic vytknout. (juno, zbouchnutá,...). jde jen o to, jak se člověk cítí, když se na to kouká. já se třeba zrovna cítil na čtyři,no..
Vo štvorici po opici (2009)
souhlasím s recenzentem F.Fukou, který film připodobnil ke komedii, ze které jsou ovšem vystříhány vtipné momenty. Žánrově souhlasím, s ohodnocením (20%) ne.
Temné vzpomínky (2008)
hernajs, prvnich 99 minut není jasně dán žánr, sledujeme alegorii (scéna s mladým režisérem podávajícím levou ruku místo správné), satiru (sousedky hlavního hrdiny, chtějící volat policii kvůli napadení služky), komedie (keci o nose), retro o 70tých v anglii, atd...a nic z toho není nikterak zábavné. Ovšem - v minutě sto (cca 10 min před koncem) se žánr odkryje pomocí jediné věty ("vona v ovšechno příjde, je zadlužená a má tři děti a o všechno příjde. A koliks vlastně dostal za tu poslední roli?") a z nezábavnosti určitého druhu stane zábavnost, ovšem nechtěná. špatné
Klimt (2006)
Umělecký film o umělci. Se všemi neduhy, který tento žánr skýtá.
Hore (2009)
Tuze dojemné! Člověk úplně zapomene, že to vlastně na světě vypadá spíš..jako v "Taxikáři"
Návrh (2009)
Další střípek (po Útěku do divočiny a Wendy a Lucy) do mozaiky "Tak tadlenc nějak vypadá Aljaška a takovýdlenc lidi tam žijó"
District 9 (2009)
Já myslím, že jako totálně využitá příležitost! Kdo chce, může chápat jako sled nepůvodností, ovšem jak skvěle namazanej a fungující! Podobnej ksicht jako v Predátorovi, proměna ne nepodobná Tetsuovi, prostředí slamu jak v Městě bohů, masakr ve slamu jak v Černý jestřáb sestřelen, buddy movie jako Smrtonosná zbraň, dokumentaristický zjev jako cokoliv, třeba Bloody sunday,lovená zvěř jako Nepřítel státu, Takové to prozření ve výzkumném centru jistě taky někde bylo...Ale všechno to šlape jako hodinky! Využitá příležitost
Chlapec A (2007)
Konečně dostal žánr, myslím, "sociální drama" taky trochu přitažlivější háv. A ten mi velmi pomohl prožívat příběh daleko pozorněji, než kdyby byl ušmoulanej, jak se na pořádný upršený britský drama sluší a patří. Dále bych rád ocenil minimalizovaný počet klišé žánru, i když samozřejmě rovina se synem se do onoho kladu nepočítá a řekl bych že i zbytečně sráží možnou dokonalost snímku.
František je děvkař (2008)
Spíš tři a půl. Ale když tady vidím to hodnocení... . Je mi to až hloupé říkat, protože ten pán za to jistě nemůže, ale jediné, co mi opravdu vadilo, byl styl herectví hlavního představitele. V rámci jisté, ovšem i tak minimální stylizace celého světa, ve kterém se film odehrával, byly deklamované repliky hlavního hrdiny o několik světů vedle. Jinak takové střídmé, čisté, vědomé si vlastních možností a sil. A myslím, že si tvůrci s klidným svědomím mohou myslet, že natočili něco úplně perfektního. Jen houšť..
Nestyda (2008)
Mě už to teda ale ani nepřipadá jako film. Jakože jesli z něčeho opravdu necítím snahu udělat něco naprosto parádního, tak z tohoto. Srandičky, a jakože se tam mihne Vieweg, že si tam zahraje jejich oblíbená vinárna, že maj kámoše nějakýho fotografa, že jim jede párek na václaváku, že už se ani ten Macháček nesnaží,...mě to zkrátka vadí. Vadí mě, když někdo dělá něco jen proto, že může.