JimJam

Skvělá kniha Antonia Tabucchiho se podle mě příliš ke zfilmování nehodí, protože je většinou úvahová než dějová. Tvůrci ale asi vycítili, jak velkou příležitost poskytuje hlavní postava herci, jako byl Mastroianni. Pereira patří k jeho nejcivilnějším výkonům a stejně tak uměřený a civilní je i film samotný, tím spíše ale vynikne obrat v Pereirově chování. Daniel Auteuil neměl velkou roli, ale když byl ve scénách spolu s Mastroiannim, jako by si odcházející evropská kinematografie 20. století podávala ruku s novou nastupující skrze dva nejlepší evropské herce svých generací. Uvažoval jsem o pěti hvězdičkách, nakonec dávám 4. To, co z knihy mohlo být do filmu převedeno se však tvůrcům převést podařilo.

Ať mi neleze na kůži...

Tento film byl mým prvním setkáním s Tavernierem a doufám, že ne posledním. Odehrává se během jednoho nedělního dne, kdy za starým malířem Ladmiralem na venkov přijíždí syn s rodinou a nečekaně i jeho dcera. Tento nesmírně poetický film (což dokresluje podzimní příroda, úchvatné dekorace a hudba) zobrazuje témata stáří, rodinných vztahů a umělecké tvorby způsobem, jak by např. americká kinematografie nikdy nedokázala, přesto ale universálně srozumitelným. Do hlavní role obsadil režisér přesného Louise Ducreuxe, francouzského divadelního režiséra, hudebníka a občasného herce. Velice kvalitní výkony podávají v rolích jeho protikladných potomků Sabine Azéma (moderní nezkrotná Iréne) a skvělý Michel Aumont (odpovědný a vážný otec rodiny Gonzague).

Chyb by se jistě našlo, ale mezi českými filmy za posledních 10 let patří Tobruk mezi špičku. Je potěšitelné, že ještě máme režiséřy, kteří jsou za svou vizí a dokáží točit jinak než 90% ostatních neoriginálních. Marhoul využil dobře atraktivní prostředí i atmosféru, i výkony pro mě neznámých herců (Meduna, Vaněk, Nahálka, Novotný) byly kvalitní, žádný z nich jistě nezáří, ale narozdíl od mnoh českých uznávaných hereckých veličin působí opravdově.

Nejlepší díl - Lorenzo von Matterhorn.

Nejchytřejší a nejpropracovanější kriminální seriál.

Uvažoval jsm o čtyřech hvězdičkách, ale nemohu je dát. Film má kvalitní výpravu a solidní herecké výkony, nejlepší je Taclík a Švehlík jako by Havlíčkovi z oka vypadl. Hlavní slabinou je však scénář, který nedovede vztahy mezi hlavními postavami vykreslit přirozeně, dialogy příliš šustí papírem. Problémem je i celková koncepce snímku, půl hodiny policajti chystají proces s Havlíčkem, z něho však neuvidíme ani záběr, přestože to mohl být nejdramatičtější a nejvděčnější moment filmu.

Jedn z nejzajímavějších filmů poslední doby, hodně mi připomněl filmy Wese Andersona, i díky Brodymu, jehož role není nepodobná té z Darjeeling Limited. Herci jsou velmi dobří (mj. slizký Belgičan Robbieho Coltrana), dominují Adrien Brody a Rachel Weisz, kteří jsou jedním z nejlepších filmových párů za poslední roky.

Viděl jsem již hodně Kurosawových filmů, ale doposud ne Rašomona. Proto nejsem dotčen, že Zneuctění je remake a vychutnal jsem si ho jako vynikající western. Rozhodně je stejně dobrým filmem jako jiný remake Kurosawy Sedm statečných. Přišlo mi, že Paul Newman trochu napodoboval styl Mifuneho, možná ho spíše měli nechat hrát po svém, problematičtí jedinci na okraji společnosti mu vždy šli dobře. Vynikající výkony podali i ostatní, nejvíce mě zaujali mladý William Shatner a Howard Da Silva.

Další z mnoha filmů na téma 2. světové války a holocaustu je poměrně netradiční, byl natočen podle slavného románu Anne Michaelsové (česky jako Prchavé okamžiky, 2000). Vypráví příběh židovského chlapce Jakoba, jehož rodina padla v Polsku za oběť holocaustu. Jakob se však zachránil díky řeckému archeologu Azhosovi, který chlapce vzal do Řecka a následně do Kanada. Zde žije i dospělý Jakob, který se stále po letech nedokáže vyrovnat s minulostí, zejména nejasným osudem své sestry Belly. Ve filmu jsou přesné výkony všech herců, nad nimiž ční Rade Šerbedžija. Ten by si za roli Jakoba zasloužil minimálně oscarovou nominaci. Po odchodu Jakoba ze scény film trochu ztrácí, ale Podeswa ho přesto dovedl zdárně ke konci. Kniha bylana adaptaci velmi obtížná, něco ve filmu vynechali úplně, zredukovali počet postav. Je to ale nutná daň za adaptaci poměrně nedějové knihy. Celkově je film o něco lepší než podobný Angelopoulosův Prach času.