JimJam

Neprávem opomenutý skvost. Henry Fonda prý tento film považoval za jeden z nejlepších filmů, ve kterých hrál, což je samo o sobě dokladem výjimečnosti. Ač jeho teprve druhý film, Newman si počíná jako zkušený režijní rutinér a je převeliká škoda, že po Tak mě někdy napadá natočil už pouze komorně laděné snímky, protože měl potenciál dělat velká dramata. Z herců jednoznačně předvádí koncert Newman, Sarrazin a Lee Remick. Zpočátku mě nejvíce zaujali Lee Remick jako manželka, která se marně snaží mít u manžela stejný vliv a úctu jako jeho rodina v čele s autoritářským patriarchou (přesný Fonda) a Michel Sarrazin jako mladší bratr, který prošel ledasčím nepěkným, ale má větší pochopení a úctu k lidem než jeho tradičně založení příbuzní. V závěru mě však odrovnal i Newman ve své klasické roli neústupného prostého muže, který během jednoho dne ztratil otce, přítele i manželku, ale naopak získal zpět rodinnou hrdost a bratra, ke kterému cítil původně nedůvěru i dávnou vinu.

Pro Dickense jsem měl vždy slabost a Little Dorrit je podle mě jednou z nejlepších dickensovských adaptací, lepší než např. Polanského Oliver Twist. Všechny postavy byly zajímavé a měly příběhu co nabádnout, škoda jen, že tvůrci trochu odflákli závěrečné vysvětlení Arthurova původu a tajemství obklopujícího Amy. Oba ústřední herci podali výjimečné výkony, což je třeba říci i o Tomu Courtenayovi (zejména v posledních 2-3 episodách), třebaže jeho postava mi byla krajně protivná. Z dalších herců zazářili spíše než dle mého notně přehrávající Serkis zejména Eddie Marsan jako Pancks a James Fleet jako Amyin dobrosrdečný a "nereprezentativní" strýc Frederick Dorrit.

Před psaním tohoto komentáře jsem přemýšlel, zda je vhodné o filmu o holocaustu říci, že je krásný. Je to nicméně pravda. Ačkoliv film zpracovává velmi závažné téma a činí tak velmi poctivě a obsahuje několik tragických scén, přesto jsem po něm nepodlehl deziluzi či smutku. Ukázal totiž nejenom lidskou nenávist či lhostejnost, ale i lásku a sebeobětování pro druhé. Hrdinové jako doktor Sheinbaum či sestra Annette nejsou možná tak efektní jako Oscar Schindler, o to více jsou však lidští a opravdoví, neboť narozdíl od takového Schindlera, který byl kamarád s nacisty a Židy zachraňoval tak, že je umístil do svých pracovních táborů, tito lidé nasazovali nezištně své životy. Jediné, co se dá filmu vytknout jsou spíše rušivé scény zobrazující francouzské a německé pohlaváry. Dětští herci byli skvostní a ovládli mnoho scén. Jean Reno se objeví až ve třetině filmu a před koncem zmizi, podle mě však podal životní výkon své kariéry.

Nechápu zdejší příliš nízké hodnocení, myslím si, že film se povedl. Nebyl sice režírován nápaditě, ale přesto poctivě, komornější zpracování se k snímku hodilo, neboť nejde o zobrazení arménské genocidy ve stylu Schindlerova seznamu, ale v podstatě o rodinný příběh. Svým upůsobem bych ho srovnal se Zwickovým Odporem, který byl též nejsilnější v komorních scénách. Jediná výtka směřuje ke scénáři, např. milostný příběh zabírající první čtvrtinu filmu byl naprosto zbytečný. Postavy však byly zdařilé, přesné pro příběh, kde i ne zcela dobří lidé byli schopnbi velkých činů a ti nejlaskavější se mohli stát katy. Výstižně ukazuje, jak růst nacionalismuv 19. století mohl vést až k rozhodnutí o nutnosti vyhladit celou národnostní menšinu, scény z masakru na Skřivánčím dvoře i z "pochodu smrti" jsou působivé. Z herců je třeba vyzdvihnout Paz Vegovou, která s bravurou celý film utáhla. Z dalších Tchékyho Karya v roli charismatického otce rodiny Arama, Mohammeda Bakriho v roli žebráka, který se pokoušel odčinit zlo, které něchtěně spoluzpůsobil, Arsinée Khanjian jako rozhodnou a inteligentní Aramova manželku a v pasti chyceného tureckého vojáka v podání Mortize Bleibtreu. Zpočátku mi jako Turek nesedl André Dusollier, ale nakonec odvedl svůj standardní kvalitní výkon a rozporuplnou postavu skvěle polidštil.

Knihy jsem nečetl, tak nemůžu srovnávat, film byl ale slušný a je třeba ocenit na české poměry odvážný počin natočit historický film. Zápletka nebyla kdovíjak složitá, ale vydržela přesně na stopáž filmu, tvůrci v tomto byli soudní. Levná výprava a televizní pojetí mi nevadili, příběh a dialogy byly napsány inteligentně a jejich absenci by drahé efekty nenahradily. Výhrady mám bohužel k hercům - ne jedné straně byl skvělý Roden a velmi dobří Dolanský, Issová a Matásek, na straně druhé však podprůměrní a přehrávající Kanyza, Dvořák, Hrubešová a naprosto tragický a slizký Prachař, který mi zkazil každou scénu, v níž se vyskytoval.

Konečně inteligentní film, který není tupá hollywoodská střílečka či sladkobolný slaďák se šťastným koncem. Režisér očividně věděl co chtěl, připadalo mi však, že svou vizi zcela nedotáhl do konce, aby to diváky "posadilo na zadek". Povedl se dobrý mix realističnosti, drsnosti a vtipu, kdy některé postavy (zejména Thewlisova) chrlí vtipné hlášky a vyrábí vtipné situace (viz celá scéna pohřbu) Škoda, že Keira Knightley nedostane moc prostoru, trochu odsunutý je i Farrell, ale nevadí to, neboť scény si pro sebe kradou Anna Friel, Winstone a zejména přesný kliďas David Thewlis, kterému patří i závěr filmu.

Michela Piccoli jsem viděl už v mnoha filmech, ale přišlo mi, že nikde nepodal citlivější a vyváženější herecký výkon. S jeho postavou se divák ne vždy ztotožní, ale chápe jí. Sautet dokázal, že je nejen mistrem psychologického filmu, ale udělal film zajímavý i režijním řešením a vynikající kamerou. Nepřál jsem si, aby film skončil jak skončil, ale uznávám, že tento konec byl silnější a logičtější.

Vynikající film, který těží zejména ze scénáře. Samotná režie mi však přišla neinvenční, postavy odpsychologizované, třebaže tady se dal udělat kus práce, tvůrci nedokázali budovat napětí. Scény s obviněným kramářem na začátku mi připadaly mnohem emotivnější a lépe zahrané než klíčová scéna na konci filmu. Nejlepším hercem zcela jistě byl francouzský klasik Michel Simon v tragické postavě kramáře Jacquiera. Heinz Ruhmann předvedl velmi kvalitní standard.

Zajímavý italský western, nejlepší co jsem viděl a nebyl od Leoneho. Zasněžená krajina dává filmu nové netradiční prostředí, film je i neamericky nekorektní. Do leoneho schází trochu více režisérovy invence, ale Trintignant s Kinskim nemohou nepřipomenout Charlese Bronsona/Clinte Eastwooda a Henryho Fondu.

Představitel hlavního hrdiny hrál překvapivě dobře a přesvědčivě, vynikající jako vždy byl Vladimír Dlouhý. Jinak si ale myslím, že i 90 minut bylo dost dlouhých na film, kde se prakticky nic neděje (nebo to scénář nedokáže prodat).