Fugitive Pieces

Ja som dobre vedel, že režisér, ktorý má svoje prsty v takých skvelých seriálových projektoch ako TWD, Hra o tróny, Rím, Dexter, Carnivale... a v mnohých iných, nemôže sklamať ani v celovečernom filme. A nemýlil som sa. Fugitive Pieces predstavuje výbornú, netradičnú záležitosť na báze zaujímavo vyskladaného príbehu (piece by piece), pričom disponuje jedinečnou smutno-melancholickou atmosférou, nenásilnými emóciami a veľkým myšlienkovým presahom. Netvrdím, slabšie miesta sa tu nájdu, no nájdu sa tu i také, ktoré dokážu vyvolať zimomriavky (hlavne v spojitosti s vážnou hudbou). Samotný príbeh sa možno niekomu môže zdať ako klišé a námetovo obohraný, no nie je tomu tak. Väčšina filmov s témou holokaustu sa totižto venuje iba tomu ako a kto prežil to zverstvo, no len málo filmov sa venuje problematike a čo potom? Príde mier a človek sa s tými hrôzami predsa musí nejako vyrovnať, tak ako aj malý Jakob vo filme. A to je často ešte ťažšia úloha ako samotné prežitie. Dá sa to vôbec?... Páčilo sa mi, že táto dráma ukazuje aj pohľad ostatných ľudí okolo hlavnej postavy, ako a či vôbec dokážu takéhoto nešťastníka prijať medzi seba, tolerovať jeho večný smútok v očiach, jeho vnútorný nepokoj, trýznivé výčitky a pod... Nie každý to dokáže. A čo láska? Áno, tá môže pomôcť, ale len tá skutočná a pravá. Koniec to v tomto smere krásne vystihol. Naozaj silná dramatická a emotívna záležitosť s netradičným mozaikovým príbehom. Slušný nadpriemer. 80/100 (25.08.2017)

Zvláštní film, který rozhodně není pro každého. Film o hledání spřízněné duše, která by nalezla ztracenou duši a vysvobodila by ji tak z těch hrozných snů a vzpomínek o dávno ztraceném pocitu štěstí a lásky. Film o pohlazení po duši, mimořádně bolestivé duši, film o životě, který čeká až bude moci znovu žít. Kouzelně depresivně utěšující záležitost. (13.03.2011)

Velmi příjemný film s nenásilně vloženými emocemi, které v pomalých vlnách odhalují život jednoho malého kluka z židovské rodiny. Měl štěstí v neštěstí, ale přirozeně si s sebou nesl neustálou bolest z tak násilného vniknutí do jeho dětského myšlení, které tehdy zjevně nedokázal pochopit. Naštěstí pro něj přestal v mysli včas pátrat po jeho sestře, která pravděpodobně "díky" německým vojákům našla smrt hned pár dní po odvlečení. Škoda, že film vidělo tak málo lidí, protože byl velmi pěkný. Pochvala patří nejen tvůrcům, ale také herečce Nině Dobrev, která ztvárnila Bellu. Moudré řecké přísloví na závěr: "Zapal svíčku, než tě noc překvapí." (19.01.2013)

Kousky příběhů vyprávěných na přeskáčku o osudu jednoho židovského chlapce, který přežil, zachráněn řeckým archeologem, jako dospělý přebývající střídavě v Kanadě a střídavě na řeckém ostrově, kde se ukrýval do konce války. A svůj příběh si nesl v srdci a hlavě, dokud jej obrovská láska nevysvobodila. K mání jsou úžasné záběry na interiéry a exteriéry, když se tu třebas mluvilo o jídle, nebo tu jídlo bylo, jako bych cítila jeho chuť v ústech. Barvy lahodící oku... no neskutečná poezie. Převyprávěná báseň, pár veršů a dobře strávený čas. A spíš to bylo o dojmech, než samotném obsahu. Neobvyklé. (30.01.2011)

Film o naději, o lásce i nepochopení, ale hlavně o porozumění a víře. Ano, to vše lze ve filmu nalézti. Nezastírám, že bych o něj asi nezavadil, nebýt hlavního chlapeckého hrdiny Jacoba, kterého hrál vynikajícím způsobem Robbie Kay, pražský Brit, který v deseti letech emigroval i s rodiči z Velké Británie do Česka. Od té doby se počítá jeho hvězdná kariéra, kterou právě tento film zahájil. Já ho mám asi nejraději v roli Pinocchia z dvoudílných Kouzelných Pinocchiových dobrodružství z roku 2008, kteréžto následovaly a v nichž dvanáctiletý Robbie podal jedinečný výkon. V tomto filmu jsem jedině litoval toho, že nebyl více rozveden chlapcům řecký pobyt. Zaujalo mne i to, že Němci na počátku války zničili čerstvé vykopávky staroslovanské osady Biskupin, která byla odhalena jen pár let před tím. Za výkon Robbieho dávám 5 hvězdiček. (05.11.2020)