Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Krimi
  • Horor

Recenzie (895)

plagát

Krajina ve stínu (2020) 

Můj bezprostřední dojem byl takový, že to celé muselo dát spoustu práce. Přitom taková blbost! Nepopírám, že námět je velmi zajímavý a pod lepším vedením se silnější autorskou vizí to mohlo dopadnout podstatně lépe. Hlavní problém vidím v tom, že všechny postavy působí dokonale ploše a jednorozměrně. Ony to ve skutečnosti nejsou ani plnohodnotné postavy, spíš pouze jakési typy. Bohdan Sláma tentokrát naprosto exceluje v disciplíně "Jak natočit potenciálně silné a zajímavé téma naprosto nezajímavým způsobem". Když takovýto materiál nevyvolá v člověku jedinou emoci (pominu-li výsměch a opovržení, ovšem ne ve vztahu k ději či "postavám"), pak je asi něco vážně špatně. Tvorba Bohdana Slámy bohužel čím dál tím víc připomíná umírající (spíš už mrtvé) zvíře, které ani zde přirozeně nemůže chybět. [35%]

plagát

Čierny telefón (2021) 

Scott Derrickson to má v paži jako málokdo. Je to natočené přesně v tom znepokojivém thrillerovém tónu plus to má špičkový sound design. Narativně je to šíleně nedůvěryhodné (od dětských bitek přes telefonní halušky až k finálnímu zúčtování), jenže celkově to zuby nehty jakýmsi prapodivným způsobem drží pohromadě. Je to málo, ale jako nenáročná jednohubka se to dá. [60%]

plagát

Trojuholník smútku (2022) 

Satira ostrá jako břitva, která je zároveň úžasně vtipná a po většinu stopáže strhující takovým způsobem, který byste nečekali. Ten balanc mezi neostýchavou sociologickou sondou do vyšších společenských pater a cynickým výsměchem vůči privilegovaným vrstvám je tu zkrátka zvládnutý naprosto bravurně. Vybroušené dialogy s božími pointami a až neuvěřitelný "komediální" timing v momentech, kdy jde všechno do sraček. Vrchol letošních KV. [95%] [MFFKV 2022]

plagát

Druhořadí (2022) 

Působivě inovativní zhmotnění filmových postav a postupů do vlastního ekosystému, ve kterém funguje přísný řád a kde se tvrdě vynucuje i jeho dodržování. Nejvíc mě asi bavilo objevovat ten svět, který je v mnoha ohledech neokoukaný a originální. Je to roztomilé, vtipné, v určitém smyslu i lehce interaktivní a v závěru krásně dojemné. [85%] [MFFKV 2022]

plagát

Nebudeš sama (2022) odpad!

Tohle má do folk-hororu přesně tak daleko, jako Michal David ke Grammy. Úžasně groteskní sled scének, kde se při sexu bezdůvodně utrhávají údy a kde vypadá čarodějnice jako efková kopie Hellraisera. Trpěl jsem, ale zároveň jsem se bavil. Noomi Rapace našla své nové dno, já svůj doposud největší tragikomický bizár v rámci festivalu a to není málo. Některé hlášky jsem si ale musel zapisovat, to prostě nešlo jinak! "Když je v místnosti žena, ústa by se neměla nikdy zavřít. Pro ženu jsi zrcadlo, pro muže jsi voda." #muck [5%] [MFFKV 2022], P.S.: můj první hashtag při psaní komentáře na ČSFD:)

plagát

Zločiny budoucnosti (2022) 

Což o to, ono to vlastně je celkem "cronenbergovské", jenže vyjma překrásného soundtracku a velmi obstojné Léy Seydoux vlastně tenhle pozdní Cronenberg ničím zaujmout nedokáže. Kristen Stewart působí až parodicky a Viggo Mortensen podává naprosto rutinní a nezajímavý výkon. Námět je hodně fajn, ale jako celek to zoufale nefunguje. [50%] [KVIFF 2022]

plagát

Ve znamení býka (2022) 

Povrchní a tragikomicky explozivní pohádka o závislém zpěvákovi, a to z nezávislé produkce! Největší problém je ten, že to pořádně nerozpracuje jediný motiv a divák je tak nucen sledovat hodinu a půl sjetého, nalitého a poblitého Machine Gun Kellyho, jehož hudbu mám (resp. doteď jsem určitě měl) vlastně docela rád. Takový ten naprosto zbytečný film, se kterým nebudou mít problém náctiletí fanatičtí fanoušci, ale který filmařsky nemá (vyjma nezáměrného humoru) absolutně co nabídnout. [40%] [KVIFF 2022]

plagát

Poslední valčík (1978) 

Skvělý záznam rozlučkového koncertu kapely The Band, který je spíše "jen" špičkovým zachycením hudebního zážitku než dokumentem v pravém slova smyslu. Ve Scorseseho rozhovorech mimo pódium se nejde v ničem extra do hloubky, dozvíte se takových pár středně vtipných faktů a historek z let šedesátých, které nenásilně vyplňují chvíle mezi jednotlivými hudebními výstupy. Každopádně vidět to na velkém plátně v Karlových Varech byl zážitek. [80%]

plagát

Kronika (2012) 

Nadpřirozené schopnosti a emocionálně frustrovaní jedinci nejdou úplně dohromady, což Kronika ukazuje hodně zajímavým způsobem. Má to naprosto skvělou gradaci a za 12 mega se podařilo vyrobit opravdu hodně muziky. Nemainstreamová variace na superhrdinské (nebo superpadoušské) filmy, která na hodně úsporné ploše pracuje velmi dobře s postavami a v rámci žánru působí příjemně svěžím dojmem. [70%]

plagát

Půlnoční mše (2021) (seriál) 

Někdy si už připadám jako boomer, ale tahle další Flanaganova laskomina rozhodně není pro dnešní zrychlenou TikTok generaci, protože prakticky po celou dobu vyžaduje od diváka nemalou dávku pozornosti. Odměnou budiž sice velmi pomalé a rozvolněné vyprávění, které je ovšem v posledních dvou epizodách naprosto strhující. Mike Flanagan se až úzkostlivě soustředí na precizní práci s herci, což v konečném důsledku vede k tomu, že jsou téměř všechny herecké výkony procítěné až na dřeň. Občas jsou některé herecké party lehce na hranici teatrálnosti, jenže do celkového konceptu tak nějak zapadají v podstatě bez chybičky. „Poslední cesta“ na mši osvětlená pouze svíčkami je vrcholnou scénou v pravém slova smyslu (i když zákonitě musíte vědět, co bude následovat). [90%]