Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Horor
  • Krátkometrážny

Recenzie (6 059)

plagát

Joy (2015) 

Děsnej biják o vynálezkyni samoždímacího mopu, o které jste s největší pravděpodobností nikdy neslyšeli. A s největší pravděpodobností vám bude osud emancipované vynálezkyně jménem Joy šumák. Film mně neudělal radost (Joy), ale udělal mně starost, jestli se dvě hodiny mám dívat na absolutní sranec (Shit), na němž byla asi nejpozoruhodnější ta finta režiséra Davida O.Russela, jakou už potřetí do svého filmu nalákal trojici kvalitních herců - Jennifer Lawrence, Robert De Niro a Bradley Cooper. Pro Jennifer je to ve srovnání se ságou Hunger Games zcela zanedbatelný komerční úspěch. Více si ale polepší na poli uměleckého herectví, takže třeba na festivalu v Karlových Varech zaznamená úspěch a Barťák jí dá přednost před Michaelem Dudikoffem a Christopherem Lambertem ve V.I.P (Velice Imbecilní Piča) lóži. Ale žerty stranou. Tohle je zcela seriózní herecká poloha mongoloidní Jennifer Lawrence, která by mohla při příští děkovačce poslat pochvalnou řeč také vizážistům, kteří si všimli, že je letním typem, tudíž ji netlačili do neslušivé tmavé kštice, ale řeknu vám, moc to nepomohlo. Jennifer je stále nafouklá ryba z povodí Amazonie, která zde delší dobu tápe, jaká poloha bude její postavě sedět. Zpočátku je lehce komická, pak zvážní, v poslední půlhodině si jde pro Oscara. Je úplně jedno, že o její postavě máte jen kusé informace. Neví se, proč je se svým mužem dva roky rozvedená a celkem spolu vycházejí, není jasné, proč se její manžel neodstěhoval z domu, v němž žije celá lehce podivná famílie. Máma izolovaná od okolního světa ujíždí denně na stupidní soap opeře v televizi, otčím (domnívám se, že šlo o nevlastního tátu, neboť šlo o neurčité vyznění) se po zkrachovalém vztahu s jinou nastěhuje do jejich domu, v němž bude obývat sklep, aby se seznamoval s dalšími ženami prostřednictvím seznamky, sestra příliš sestersky Joy nakloněná není, hodná a přebytečná babička následně umírá. V neposlední řadě má Joy dvě děti, vedle nichž vypadá jako jejich starší sestra. Nebylo jasné, proč je více citově vázána na svoji dceru (alespoň to tak vypadalo) než na svého syna, který se na scéně objevoval jen velmi sporadicky. Ještě poznámka k Rudymu, kterého hrál De Niro. To byl fotřík, to vám povím. Neustále Joy v té její největší krizi upozorňoval, jak je zadlužená a že musí velké prachy jeho partnerce, která s ní šla do podnikání, vrátit. No, mně zopakovat ještě jednou pod stresem, že dlužím té jeho škaredé a nesympatické škatuli, přitom byl ještě navíc nakvartýrovaný v baráku, tak má násadu od mopu až v krku a vyleze mu prdelí. Kurva, to tedy byla podpora z jeho strany! No, za chvíli jsem měl té pomatené rodinky docela dost. Nešlo se jí příliš vzdálit, dobrá polovina filmu se totiž odehrávala v jejich domě. O moc lepší to ale nebylo, když Joy zavítala na jiná místa. Ve finanční tísni se jí podařil vymyslet zlepšovák, který by hospodyně mohly ocenit. Vylepšený mop ale příliš zájem u zákazníků nevzbudil. Následuje tedy masivní reklama prostřednictvím teleshoppingu. Této úděsné sekvenci je věnován poměrně větší prostor ve filmu. Režisér neodhadl, že tohle už je přes čáru. Zlepšení se za celý film už nedostavilo. Celé to upadlo do nezajímavého celku, který absolutně nebavil v jediné sekvenci, i když připouštím, že téma je neotřelé, ačkoliv primárně určené pro americké publikum. Vše dodělal závěr, v němž je překotně zaznamenán časový posun. Z Roberta De Nira je rázem vetchý a na oko slepý stařík, Bradley Cooper, obchodní partner Joy, a Jennifer kupodivu vypadají stále stejně, jen Jennifer je elegantněji oblečená. Apropó, ten její šatník. Celý film důležité obchodní schůzky a záležitosti řešila v laciné blůze a kalhotách(!). Ve filmu není moc scén, které by byly nějak extra komické nebo nějak extra dramatické. Joy je zadlužená až po krk, ale divák ví, že se ze všeho vyseká. Obchod bude vzkvétat a z Joy bude zámožná žena. K čemu tedy sledovat tenhle nezáživný, dramaturgicky i režijně nezvládnutý životopis. Přece k tomu, abychom se dozvěděli, že Jennifer Lawrence je levačka. Ale tenhle film je na levačku. A já si nerad honím levou rukou, což je důležitý poznatek, který mě po dvou nezáživných hodinách u tohoto žánrově obtížně zařaditelného filmu napadl. Do kina se tenhle film vůbec nehodí. 20%

plagát

Jupiter na vzostupe (2015) 

Renomovaní sourozenci Wachowski hledají pro scifi žánr novou image. Ještě jeden takový film a mají po renomé. Někomu stačí, že v jejich posledním počinu hrají v hlavních rolích dva pohlední herci. Jinému zase stačí, že film je napěchovaný speciálními efekty a létá se v něm víc než v Supermanovi. A dalšímu stačí, že na dvě hodiny se v kině dají partnerce hladit kolena, když je to s tímhle filmem jako na houpačce. Už chápu, proč měl film posunutou premiéru z výhodné letní sezony, na málo navštěvovaný únorový termín. A rozhodně si nemyslím, že to bylo jen kvůli technickým nedodělkům. Vždyť samotný scénář by potřeboval notné přepsání. Spousta scén ani na sebe nenavazuje, čímž došlo několikrát k dojmu, že děj se hůře chápal a nebylo tak úplně jasné, jak k určitým situacím došlo. A nebyl jsem ani dvakrát moudrý z toho, jak postavy v silně splácaném ději došly k určitým rozhodnutím. Ale podle Wachowských to bylo v pořádku a přehledné, i když z diváckého hlediska to bylo přesně naopak. Majestátní výprava a hojné super efekty nemohou zamaskovat černé díry ve scénáři. Krom toho, v létacích sekvencích animace párkrát bila do očí svou nepovedeností. Herecké role dost podivně nastavené. Mila Kunis měla ztvárnit obyčejnou dívku Jupiter Jonesovou, která na Zemi pochází z nuzných poměrů ruské rodiny a vykonává nedůstojnou práci, mimo jiné čistí záchodky. S její atraktivní vizáží se tomu dost těžko věří. To ve vesmíru je po ní sháňka. Zanedlouho si jí budou náležitě považovat poté, co genotisk odhalí reinkarnaci královny vesmíru a matky vesmírného rodu Abraxasů, jehož sourozenci mezi sebou vedou spory o dědictví. I když neručím za to, jestli jsem to všechno správně pochopil. Scénář neskutečně haproval a vršil ledabylá vysvětlení spolu s ledabyle nastíněnými charaktery postav. Do toho podivného scenáristického patvaru spadá lykanant Caine s vlčí DNA, jehož vzhled nelze patřičně respektovat. Chudák Channing Tatum dostal tragickou bradku, špičaté uši a antigravitační obuv, s jejíž pomocí vykonává "okružní" lety. Původně měl křídla, ale ta mu byla nějak uříznuta, nebo co. Vysvětlení, jak o ně přišel, opět stálo za houby. Ve své podstatě Caine a jeho ochranitelský syndrom moc nefungoval a celá postava byla až zbytečná. Navíc jen umocnila velmi bizarní dojem z celého filmu. Dalším zbytečným činitelem v ději byl Sean Bean, o kterém kolovaly dvě zásadní informace - pěstoval včely a měl dceru, ale ani jedno děj příliš neobohatilo a jen vyvstala otázka, k čemu v něm ten Sean Bean vlastně byl. Dohady panovaly i kolem motivace sourozeneckého tria. Tuppence Middleton nějak rychle zmizela ze scény, aniž bych pochopil, o co jí vlastně šlo. Douglas Booth měl s Jupiter zákeřný plán a zlověstný oscarový laureát Eddie Redmayne usiloval o ovládnutí Země ve velkém. Scénář nebyl dobře uchopen. Wachowski jsou silně vizionářsky orientovaní tvůrci. I zde je to více než patrné. Kamera má pohlcující efekt, film střídá velkolepé vesmírné scenérie dotvořené krásně barevným vizuálem. To je nejsilnější stránka filmu. Příliš nadčasovosti či případného pozdějšího docenění z filmu necítím. Technické orgie mají méně škobrtnutí, avšak vyprávění nemá strhující účinek. Vesměs má film bizarní image, kterou ne každý ocení. V kině se jednalo o dokonalý audiovizuální zážitek. Wachowski však hrubě podcenili příběh, potažmo přístup k němu. Vyplývá z toho, že ženská část publika ocení vlasový styling Mili Kunis, mužská část publika se po filmu bude shánět po informaci, jestli nejsou "in" bradky a všichni dohromady dají filmu vysoké známky za technické zpracování. Komu se však bude líbit podivně koncipovaný a spatlaný příběh s bizarním rozměrem, to fakt nevím. 60%

plagát

Jurský svet (2015) 

Jurkoooo, pomooooc! Z přísně střeženého prostoru utekl geneticky modifikovaný pravěký veleještěr vykazující známky vyšší inteligence a mající neskonalý apetit na lidské masíčko. Nese název Indominus Rex. Jak to tak v blockbusterech bývá, je z toho velký poprask a velký prostor pro trikové specialisty. Kvalita triků je proměnlivá. Můj obdiv si získala hlavně bizarní scéna s pterodaktyly, v níž sexice padne za oběť tím, že jsi ji pravěcí létavci přehazují jak horký brambor, až skončí chudinka nad tlamou vodního veleještěra obývající obří vodní nádrž. V této scéně byl patrný vliv Spielberga, který vždy uměl ve vypjatých scénách zabrnkat na divákovy nervy. Víc než napětí, přináší film celkový oddech a kochání se oživlou pravěkou faunou. Na prvního dinosaura zase až tak moc divák nečeká. Dva kluci přijíždějí do Jurského parku na pozvání své mrdatelné tetičky Claire, která je manažerkou parku podporující vědecké experimenty s pravěkými druhy. Zatímco Velociraptory si na začátku divák prohlédne v plné kráse, s novým exemplářem Rexem se otálí a vidíme z něj jen oko v houštině. Postupně se představuje jedna postava za druhou. O klucích už byla řeč, zastavím se u jejich tetičky. Ta sice neví, v jakém věku jsou její synovci (přisuzuji to vypjaté chvíli) a zásadně nechodí na druhé rande, ale slušela by jí hromadná mrdačka s černochy, kterou bych u ní ocenil víc než její manažerské schopnosti. Bryce Dallas Howard se prezentovala tak příšerným herectvím, že byla až postupem času roztomilá, ale stále vhodná na ten gang bang se zřízenci parku. Vážnost situace podržel Chris Pratt, jehož Owen Grady byl bývalý mariňák, který se nějak moc vyznal v pravěkých potvorách (asi ležel v přírodopisných knížkách po celou vojenskou službu) a zatvrzele ironicky hláškoval jako pravý dobrodruh. S Claire měl milostný vztah poměrně nevyjasněný, oproti péči o Velociraptory, neboť byl to právě on, jemuž nebyla dána šance na druhé rande, kvůli šupáckému oblečení, ve kterém na to první rande dorazil. Nicméně, polibek si od své bývalky přece jen vysloužil. Partu narušoval jen záporák Vincenta D´Onofria, na jehož nekalé plány nikdo nebyl příliš zvědavý, protože všichni byli natěšení na příval triků, které jsou jednou z hlavních veličin filmu, který se ke své trilogii sem tam hlásí (hlavně k jedničce, dvojku a trojku nečekaně ignoruje), ať už je to zmínka o Johnu Hammondovi, nebo starý známý hudební motiv Johna Williamse a celá řada drobností, které neujdou oku a slechu pozorného diváka. Steven Spielberg předal štafetu po Joe Johnstonovi nadějnému Colinu Trevorrowi, který s velkorozpočtovým filmem neměl doposud žádné zkušenosti. A přece jen ta režijní neprotřelost a neoraženost je na filmu až příliš, a ne vždy příjemně, znát. Totálně nesnáším, když se finální část filmu ponoří do tmy. Většinou to tak bývá, že málo zkušení režiséři zasadí stěžejní úseky svých filmů do noční scenérie, aby zanikly režijní nedostatky. Nejinak je tomu u lovu na Rexe a závěrečného souboje ještěrů. Dále Trevorrowi schází osobitý režijní rukopis. Neustálé napodobování Spielberga je jistě záslužná věc, ale co takhle přijít s něčím, co by nevypadalo jen jako kopírka. Filmu dal však poměrně dobrý nadhled, který se prezentuje množstvím vtipných scén, které pobaví. Selhává, když přijde na řadu Rexova "chytrá" komunikace s jeho příbuznými druhy, jehož DNA má ve svém organismu. Za tu nedotaženou a zhusta trapnou scénu, kdy Rex komunikuje s Velociraptory, patří tvůrcům provolat třikrát hanba! Design Indomina Rexe není v ničem překvapivý, úplně obyč ještěr(ka). Největší slabinou filmu je, že není vůbec napínavý, i když má spoustu dramaticky nosných scén. Ale i v té nejvypjatější scéně se není nutno strachovat o hrdiny, když předem (neomylně!) odhadnete, jak to s nimi dopadne. Prvek, kdy nějakým způsobem selže lidský faktor, to není ve filmu nic objevného. Tentokrát je přítomna v příjemném poměru komediální nadsázka, ale i tento prvek není v ničem nový. Dohromady tohle velkolepé setkání s přerostlými ještěry ničím moc nepřekvapí. Je však oproti svým třem předchůdcům výrazně akčnější i lépe herecky obsazené, alespoň pokud jde o sympatie i sexappeal. Divák je tedy vlastně rád, že i přes kousíček, který ho v kině dělil od dravých predátorů, zůstala jeho prdel nerozkousána a byla jen mírně otlačena od sedadla po dvouhodinové jízdě atraktivním parkem, ve kterém přece jen scházel výrazný moment překvapení. Každá fosílie se ovšem počítá. 70%

plagát

Justin Bieber: What Do You Mean? (2015) (hudobný videoklip) 

Bíbrovi bíbr neroste, ale ve svém klipu prohání sličnou holku, že to nevypadá na nedostatek testosteronu. Song nemá na to aspirovat na časté pouštění, ale když holátko Bíbr dodrží tradici nasazování hezkých děv(ek) do svých klipů, nebude to s ním tak marné. Dál samozřejmě zůstává pičusem zralým na direkt. Ono taky, co s ním, když jste heterák, co si ho neoblíbí, ale nechce ho zaházet hnojem. Takže pasáže, kde je ta jeho hlava, se můžete dívat do zdi, pasáže, kde je s tou holkou, to už je jasné zlepšení. Ale klip není ničím provokativní. Ať se na mě nezlobí, Bíbr jeden nerašící, mrdat mohl. Už si konečně mohl dokázat, že je chlap. Jo, řídit pod vlivem Bon Parů, rozflákat drahou káru, to by mu šlo, ale vymrdat to kurvisko, co se mu v klipu kroutí, to ne. Alespoň ta holčina měla snahu, když v krátké líbačce pozornému divákovi neunikl její jazyk. Cenzura na to zapomněla. Dejme tomu, že klip, song, scéna a modelka, to je ok. Bíbr je piča. Takže k.o. hlavně za tu jeho hlavu. 60%

plagát

Kameňák 5 (2015) 

Frnk a vtipný Brabec uletěl na střechu. Nevrátí se do artových vod české filmové poetiky, aniž by se nestyděl, že nebyl dost bystrý, když s Bystroněm obcoval u hranic Kameňákova. Původní sestava únavou materiálu netrpí. Kdo přežil nejapný humor předchozích dílů, může se herecky ztrapňovat i dál. Vždyť už ale nikdo z obyvatel nebyl vtipný. No dobrá, relativně vtipně to táhla omladina a její výstupy v nevěstinci. Nastínění problémů ve společnosti by mohlo fungovat, ovšem ty správné prostředky nebyly k dispozici. Když chci mít ve filmu prezidenta Zemana, nelze použít dvojníka, který ho blbě imituje, a je snímán tak, aby mu nebylo vidět do tváře. Předpokládám, že se nejednalo o poctu Ed Woodovi a oslavu jeho tristních režijních postupů. Brabec nemá do něj daleko. Některé původní herce v jejich rolích nahradili noví (Pepík/Jaroslav Blažek, Julča/Kristýna Hrušínská), Eliška Bučková nám moc hezky zazpívala a celé to bylo nasnímáno kvalitně. Ovšem Vánoce by s tímhle trávil jen vrah vánočních svátků, zloděj vánočních dárků a milovník zapařených genitálií Santa Clause. Pane Brabec, to jste si ale nadělil divný film. 2/10

plagát

KAMU ve Vietnamu (2015) (relácia) odpad!

Tak přesně kvůli tomuhle žrádlu se Luťanský kdysi nevrátil z Vietnamu zpět do své vlasti. Nechtěl hrávat v pohádkách, už tehdy toužil po účinkování v cooking show. Reinkarnoval se do KAMU neboli Kamily Rundhnusové, ohyzdné a potetované piči, co šlichtu, kterou by nepozřel ani podvraťák z ulice, vychvaluje nadšenými slovy typu "pecka". Ano, na pecku je zralá leda tak ona. Pokud chcete hodit kvalitní kosu, máte jedinečnou možnost. Takže kyblík k telce, já vám to odstartuji...3...2...1...blijemeeeee!!! 0%

plagát

Kelly Clarkson - Invicible (2015) (hudobný videoklip) 

Z kdysi šlank zpěvačky je korpulentní ohyzda. V čem je asi tak nepřemožitelná? Tenhle klip by neměli vidět ani její skalní fanoušci, protože jí to fakt nesluší. Dlouho jsem jí nikde neviděl, až se na mě posléze vyřítila těžkotonážní samice, která sice ještě zpívá víc než dobře, ale za ty prachy, co vydělala, by mohla vypadat k světu. Neohromí ani písnička se stokrát omletým textem. Melodie spadá do zcela nenápaditých hudebních vod. Za očekáváním zůstal i klip. Hodně na jistotu natočené. Dříve pohybově nadaná zpěvačka stojí na místě, kamera neví, jak ji dostatečně zabrat a ubrat jí přebytečná kila. Dneska už nestačí tyhle průměrné klipy. Je nutné přijít s něčím alespoň nějakým způsobem neokoukaným. To se v tomto případě neděje. Písnička se mnou nic neprovedla, nuda bez invence. Jen jsem si vzpomněl na jiný song, ve kterém Jituš Molavcová zpívala tak líbezně a zaníceně o hračce Jojo. Kdyby se to aplikovalo na Kelly Clarkson, výsledný jojo efekt by jí možná vrátil na krátký čas mezi modelky, co neprošly castingem do katalogu plavek. Jenže je nutné brát realitu, jaká je a pro Kelly nevyznívá dobře. Hudebně a vizuálně se jedná o zaměnitelný počin. Hudebně je to dost překonané. Asi tak o dekádu zpět by s tím možná bodovala. Se svým nynějším zevnějškem nezaboduje u mě nikdy. 40%

plagát

Kobry a užovky (2015) 

Z kůže svlečení Hádci jsou fajn, jen scénář si měl vzít na dozor nějaký zdatnější herpetolog. Ten jedovatý had mě ne a ne uštknout. A to jsem se s ním nenudil. Pěkně se vyjímal, syčel, jenže když měl přijít výpad, vždy jsem uhnul. A tak to šlo s tímhle filmem celou dobu. Ok, nasadil se kolovrátkový styl, ale nebyl by na obtíž, kdyby se v tom filmu udála fakt podstatnější zápletka, než jen to, že jeden brácha Užovka podniká v hadrech, které mají diskutabilní původ, do zásilky se pravidelně přibalí i sexuálně podpůrné preparáty (téměř nevyužitý nápad), druhý přezdívaný Kobra, ten herecky zajímavější, je neustále sjetý dement, co ukradne i nos mezi očima, čímž stále popuzuje svého rozumnějšího bratra i okolí. Očekával jsem, že podnikání bude neúspěšné, babička, co ručila domem, o něj přijde, defektní bratr bude ubit za své hloupě nezralé činy aj. Šancí šokovat diváka bylo dost, téměř žádná nebyla využita k mé spokojenosti. Film často naznačil potenciálně vybroušenou i originálně zabarvenou scénu, ale diváka nedorazil. Klidně už se mohl divák pokochat i sexem s metrákovou dýní, ne jen sledovat rozostřený obraz při koitu. Svlečenou kůži hada moc neupotřebíte, něco podobného mně připomínal scénář. Ovšem režie už vládla podstatně zdatnějším kalibrem příjemné ráže. Od Prušinovského jsem nečekal jakýkoliv náznak originálního režijního rukopisu, měl jsem ho za bezvýrazného rutinéra. Zde však předvedl, že každé políčko jeho filmu má svoji originální příchuť, která variuje depresivní náladu filmu, z níž jen divák stěží unikne.Technicky zdatně natočené pasáže, plynule vedený střih, jakási bezútěšná atmosféra, která se line celým filmem, to určitě zasloužilo cenu za režii. Z hereckého hlediska bych cenu nedal Lucii Žáčkové, která nepředvedla nic extra.Jsou určitě daleko zajímavější herečky ve vedlejších rolích. Hádkové vnesli do filmu "rodinnou" autenticitu, bavilo mě sledovat je, když spolu byli na scéně. Ocenění za jejich herecké výkony jim náleží právem. Scénář nic moc, závěr byl úplně banální, přece jen šlo o ztrátu bližního, cynismus určitě nebyl na místě. Shrnul bych to tak, že scenáristicky je film nevyrovnaný, v mnoha důležitých fázích i nedodělaný, herecky a režijně se jedná o pozoruhodné dílo v rámci české kinematografie. Hotový z tohoto filmu nejsem, ale dal se. 60%

plagát

Korunný princ (2015) (TV film) 

Když pustíte Karla Janáka k pohádce, počítejte se zakomponováním řady moderních prvků, nezůstanete ušetřeni debilních postav a ani situací, v nichž se protagonisté nacházejí, občas na vás jukne svěží a originální pojetí, schematický ráz pohádek je často podemílán, ale celé to vázne na slabé řemeslné zručnosti a pičoidním buzerantství mít z obyčejně vyhlížející pohádky pohádku pohádek. Strašilo vás před časem obočí Patrika Děrgela v(H)Ulici? Už se ho nemusíte bát. Janák mu ho uhladil porcí ejakulátu. Nyní je sice stále husté, tak trochu London look, ale bez Rimmelu, nicméně už neidentifikujete na jeho čele zarostlou piču. Tu ve snímku zastupuje Josefíková, která si pro potřeby role dolepila knír. Sbírka zvadlých herců - Hanzlík, Abrhám a Mrkvička. Jeden horší než druhý s přibývajícími léty. Hanzlík mohutně ohlašoval konec kariéry, no jo, kačáky došly, tak se vrátil s podprůměrným herectvím, je mně za něj stydno. Herec. Hahaha. Mrkvička - už mu ani nedávají dialogy, tak zahrál huhňajícího kreténa, v "trajleru" jsem si ho spletl se Suchánkem. Abrhám, chrchlavec obecný. Herec. Hahaha. U Kříže mně přišlo, že se za svoji pablbskou roli sluhy Pakosty styděl. Jediný, kdo zahrál nad slabé televizní poměry, byl Hádek. Ten jeho záporák to vytáhl z nudy. Výprava tomu vůbec nepomohla, když vizuál byl jen a pouze hrubě televizní. Občas ucházející triky. Jan Maxián dodal snesitelnou a zajímavě anti-pohádkovou hudbu. Celkově ale absolutní nuda sešpikovaná z bezduchého a septikového scénáře, na kterém si zjebaně zahudlal Hudský, a to celé v nezvládnutém režijním provedení a s nápady okoukanými z jiných (ne jen) pohádek. Jen to bylo použito tak, aby to vypadalo pro netrénované oko originálně. Já mám ale natrénováno dost, takže na mě si nepřišli. 20%

plagát

Kostený tomahawk (2015) 

Čtyřčlenná družina věkově i charakterově rozdílných pičstolníků táhne na záchranou výpravu proti primitivnímu sadistickému indiánskému kmeni, u něhož je lidské maso nejžádanějším na menu. Kurt Russell a spol. dává všanc svoji reputaci i kosti bezejmennému režisérovi S. Craig Zahlerovi, který u filmu dokáže zastat skládání hudby, psaní scénáře, navíc si svoje nápady umí i vkusně zrežírovat. Dvě hodiny jsou i na neotřelé téma přece jen moc, a tak má látka i přes svůj filmově interesantní přístup přece jen značné potíže s tempem. Tenhle počin jednoznačně není filmem pro opakované zhlédnutí. Dáte-li mu šanci, určitě vás nemine netradiční podívaná, která v podstatě ani moc westernem není, i když reálie, výprava i kostýmy veskrze takové jsou, a když už si budete trvat na tom, že to western je, tak se nedá přehlédnout, že se odehrává ve velmi netradičním, úzkoprofilovém stylu. Explicitnost drastických scén poměrně uspokojivá, osobně bych kameramanovi nakázal, aby ještě detailněji nasnímal každý průstřel i porcování těla, takže je nutné mít předem na sadistické paměti, že průměrně dva z pěti záběrů jsou masakrózní, zbytek už je nutno si domyslet. Cast je na áčkové úrovni, Matthew Fox je úplně nejfajnovější a nejzajímavější postavou, naopak Patrick Wilson byl od scénáře limitován tím, že jeho postava bude mít celou dobu poraněnou nohu, tudíž ho vidíme kulhat, a v závěru zvládne pokosit víc divochů než ostatní. I divochů mohla být početnější skupinka. Závěr mohl být mnohem zběsilejší, divoši byli nechuťáci první třídy, jenže extra prostor jejich vražedné řádění nedostalo, absence napínavé hudby ve vypjatém finále je zjevný nedostatek. Celkově na mě film působil, že má mírně promrhaný potenciál, nicméně spojit kanibaly s pičstolníky je vzácný filmový úkaz, ke všemu je film natočen na profesionální úrovni, nechybí mu filmové atributy i příjemné hraní na divácké nervy, co se odehraje v příštích minutách, respektive co bude, až skupinka narazí na divochy. V podstatě jde o funkční spojení mužů s pičstolemi s atributy hororu. 7/10