kingik

Rok 1995 byl z hudebního hlediska pěkně na hovno. Rozmach dancefloor a techno vlny narušila tahle depresivní balada démonického maníka a odkvétající krásky. Hudebně se Kylie Minogue a Nick Cave k sobě vůbec nehodili. Přesto oba dali vzniknout téhle zbytečnosti, která jen podtrhla hudební jalovost poloviny devadesátých let. Co naplat, že Cave topil Kylie tak sugestivně, když tahle písnička nebyla ani k poslechu, ani k tanci. MTV rozdýchávala svůj masivní nárůst sledovanosti, nebylo možné se téhle písni v jejím vysílání vyhnout. Cave topil Minogue na obrazovce v průměru dvacetkrát denně, až se mně ten song totál zhnusil. Ke všemu ten klip nevypadal vůbec dobře. Hnusně rozplizlá kamera dělala Cavea ještě démoničtějšího než je a Kylie starší než byla. Text byl pro angličtináře to pravé. Po všech těch běžně zpívaných anglických frázích se konečně objevil text, který se v něčem odlišoval. Ani to mě však nepřiměje udělit písničce, byť jen jedinou hvězdičku. Předně si v současnosti písničku nikdy nepustím, Nick Cave a Kylie Minogue, interpreti, které jsem nikdy nemusel, klip technicky nekvalitní s přehnaně skličujícím efektem i dopadem. Písně by měly být radostné, působit posluchači radost, ne ho svým pojetím zdeptat, až si je schopen podřezat žíly. Tenhle song mě nikdy nebavil. Ničím nezaujal. 0%

Arnold Schwarzenegger a jeho proslulá replika "Já se vrátím". Bude i ona variována a přežije odvážné, ironické až sebeparodické překopání terminátorské ságy, do které se tvůrci pustili? Ano, jisté variace se dočká. A z toho nakombinovaného děje se zatočí hlava. A ne všechno se dá úspěšně pobrat, aniž by logika vyprávění neutrpěla náraz těžkotonážního stroje T-1000, který by ji rozmetal. Tohle páté pokračování vychází z toho, že divák je důkladně obeznámen s dějem předchozích dílů, hlavně první a druhý díl je nutno před projekcí nastudovat. Vyhnete se tak tápání v ději, vtipným i zajímavým narážkám, které by vám jinak spolehlivě unikly a možná se tak přestanete divit, proč syn John Connor vedle svého otce Kyle Reese vyhlíží o několik starší. Věc se má tak, že tvůrci pozměnili, poupravili, nebo variovali minulost. V nové verzi tedy Kyle Reese nezemřel, jak tomu bylo původně, Sarah Connor není bezbrannou servírkou a už vůbec nepotřebuje pánskou ochranu, akorát pánskou ochranu na péro by potřeboval Kyle, ale pak by s ní nepočal Johna Connora, v podstatě zmetka, který se v nové verzi dal na temnou stranu a odboj proti Skynetu, je mu u prdele. A to nás ještě čekají četné alternace v rolích, ve kterých z původního ansámblu zbyl jen Arnold, který pro někoho může být relikvií, pro někoho naopak stylovým (akčním) Taťkou, který, až na to teatrální cenění chrupu (scénu se zatčením T-800, kdy je focen do policejního profilu, však považuji za originálně vtipnou) hraje s přibývajícími léty velmi osobitě. I ostatní herecké obsazení je nad očekávání sympatické. Opravdu jsem Lindu Hamilton, Michaela Biehna a Roberta Patricka nepostrádal, neboť Emilia Clarke jako Sarah byla roztomilá frigida, Jai Courtney sympatický maník, Byung-hun Lee jako vražedný T-1000 mohl být na scéně i intenzivněji a déle a jedině Johna Connora bych vyměnil za někoho charismatičtějšího, nepohledný Jason Clarke stěžejní part neuhrál podle představ scénáře. Scénář za film vystřídá hodně poloh. Film je zpočátku temný, neradostný a zběsile akční, to platí o alternovaném ději v roce 1984, náhle se cestuje do roku 2017, ve kterém akční sekvence poleví, na scéně se objeví zlý John Connor, temná, mně lépe vyhovující stránka filmu se rozplyne, podstatně ubude variovaných scén a do děje vstoupí onen Genisys, který má film jako podtitul. Nápad s operačním systémem Genisys, jenž je pro lidstvo v budoucnosti hrozbou, se tolik neosvědčil, i když chce působit novátorsky. Děj filmu se jen zbytečně komplikuje, přičemž se nabízí jednodušší řešení, ale film ho obchází a nechává diváka zmateného, kdy tenhle dějový úsek by potřeboval důkladnější vysvětlení, do kterého se ale film nepouští. Vynechal bych i dějově rušivou linii s třináctiletým Kylem Reesem. Filmu se podle mě nejvíc daří, když je dynamicky akční a ve své podstatě jednoduchý, než když se plácá v rádoby složitých alternativních vyústěních, která jsou z hlediska komfortu diváka přeplácaná. První polovina filmu je z akčního hlediska naprosto nadupaná, druhá polovina už tolik strhující není, ale je zase o něco více inovativní z kreativního hlediska. Tvůrci se skvěle popasovali s ratingem přístupnosti PG-13. Nemám pocit, že bych byl o něco (brutálního) ošizen. Ostatně ani v prvních Terminátorech krev nestříkala v hektolitrech a nebylo moc explicitně zlomených údů. Značným vývojem prošel režisér Alan Taylor, který se z původně televizního tvůrce vykřesal do technicky a kreativně nápaditého režiséra, který odvádí solidní práci s hereckým týmem i (technickou) hravost v dějových linkách. Nikdy nedodá terminátorovi onu příznačnou atmosférickou sevřenost, tu už si odbyla série v jedničce. V dalších dílech už se podstatně ubralo na brutalitě. Hardcore návrat se nekoná, ale máte-li rádi spletité a akční nášupy, určitě byste Terminatora 5 neměli minout. Čekat můžete dvouhodinovou, mírně béčkovou (Terminator bez dlouhého A ztrácí do jisté míry ten pravý áčkový punc) jízdu, po které by bylo škoda sérii terminovat. 90%

Ještě před pád dny si profesor Will Caster užíval spokojeného života se svojí sympatickou manželkou, teď je z něj umělá inteligence, která v kyber prostoru i mimo něj dělá bordel. Jeho manželka vybudovala v nevadské poušti po odchodu manžela z tohoto světa nanotechnologické centrum, ve kterém bude jeho vědomí působit a nikoho neohrožovat ani nepohoršovat. Jeho vědomí se však začne nepředpokládaně vyvíjet negativním směrem a kyber prostor už mu po čase nebude připadat dost vyhovující. Jakmile se Johnny Depp objeví v nějaké scifárně, je mu přisouzena negativní role. Tady to není přímo bídák, který chce triviálně a jednorozměrně ovládnout svět, ale je to v podstatě sympaťák, který chce změnit svět a udělat ho lepším, i když jde na to kontroverzním stylem. Divák jde na tenhle film s vědomím, že v něm hraje prim jeho miláček Depp, ale v živé formě si ho je možné užít sotva polovinu filmu, z větší části na diváka promlouvá jen z monitoru jako holograf. Je tedy nutné se spokojit s hereckým týmem kolem něj, který přece jen dostal více prostoru. Nutno dodat, že Rebecca Hall, Paul Bettany, Kate Mara, Morgan Freeman a Cillian Murphy hrají, i přes menší hereckou hvězdnost, poměrně snaživě. Příznivci zběsilých akčních spektáklů si budou muset dát pohov. Jedná se o komorně pojatý příběh, ve kterém je jen minimum prostoru pro akční složku. Přesto není komfort diváka nijak extra narušen. Scénář je neotřelý, mnohé sekvence mají svoji originální působivost, je zachována i dobrá srozumitelnost story i pro ty, kteří logaritmy a matematické vzorce neoblibují. Dominantou filmu je určitě jeho vizuál, který je dostatečně zajímavý. Debut zkušeného kameramana Wally Pfistera si vzal pod svá produkční křídla Christopher Nolan, který dbal na to, aby film byl koncepčně zajímavý, případně měl nějakou nosnou myšlenku. Myšlenkových pochodů je ve filmu méně než Deppa a spol., i kompaktnost story je sporná, snímek je i místy emocionálně plochý, ale pokud chcete vidět neotřele natočený traktát na téma lidstvo vs. nebezpečně nevyzpytatelná umělá inteligence, máte kvalitní (scifi) možnost. 80%

Zavládla panika ve vzduchu i na zemi. Celý svět postihl nevysvětlitelný jev. Zásahem vyšší moci zmizely tisíce lidí, po kterých zůstaly jen jejich svršky a osobní věci. U toho nesmí chybět Nicolas Cage, v jehož letadle, které pilotuje, to všechno začalo a zdržíme se v něm zdaleka nejvíc. Na zemi nás bude pro změnu provázet jeho filmová dcera Cassi Thomson, která se rovněž ocitne v ohrožení života, ale v podstatně menším, než Cage a spol. v ocelovém ptáku. Jeho Ray Steele je zase darda vedle. Asi takhle, není to přímo katastrofální role, ale pro oscarového herce je nedostačující. Pointa, kam se vlastně pohřešovaní dostali, znevažuje celý film, který pohromadě drží také jen silou nějaké vyšší vůle. Není se co divit, když se režie ujal Vic Armstrong, někdejší kaskadér, který natočil svůj jediný film pro kina s Lundgrenem před více jak dvaceti lety. Scénář má seriálové proporce. Jako epizoda či pilot k nějakému scifi seriálu, by asi pokryl nároky televizního diváka zcela spolehlivě, ale, kurva, s Cagem to už chtělo fakt přitlačit. A to i nejen na kvalitě scénáře, ale i na rozpočtu, který nedovoloval žádnou rozmáchlou apokalypsu světových rozměrů. Zažijeme ji jen velmi liknavě v New Yorku, o jiných, nekonkrétních místech na zemi padne jen letmá zmínka. Nejvíc se zdržíme v interiéru letadla, který svou věrností odpovídá možnostem utaženého rozpočtu filmu. Maketa letadla zvenčí v některých sekvencích vypadá uspokojivě, někdy je zase až moc okatě digitální. Průměrně po trikové stránce dopadla kolize letadla, nejhůře finální sekvence, když šlo letadlo na nouzové přistání. Při té zaostalé animaci se nešlo nesmát. Newyorská apokalypsa probíhala dost komorně, mezi hrstkou havarovaných aut zoufale pobíhala sličná Cassi Thomson, které zmizel náhle její mladší bráška. Film měl pomalý, ukecaný rozjezd, celkem dobrou prostřední část, závěr negradoval a naštěstí nebyl úplně pozitivně zakončen. Cage a spol. byl sympatickou oporou, jenž se ve změti nábožensky orientovaných plků prodíral se ctí. Film je béčkově laděn a ve své kategorii sice bude působit neprůbojně, bez extra scén, ale ponechat jej napospas, není nutné. Nicolas Cage ještě nějaký herecký grif a renomé stále má, i když dělá s podprůměrným režisérem. Literární předloha, podle níž film vznikl, ušla mému zájmu. 50%

Baterka udělá v nočním lese blik, blik a celá parta kamarádů ztropí pěkný povyk. A když píšu, že celá, tak to není tak docela pravda, protože pes, kterého do toho lesa nesmyslně přibrali, zachoval psí čumák. Ostatní vřeštěli, pištěli, jančili a běhali sem a tam po lese, až se z legendy obestřené kolem prokletého covingtonského lesa stala (téměř) fraška. Parta kamarádů podnikla noční výpravu do lesa s POV kamerou, která si žije svým životem a neustále během filmu střídá svoji obsluhu, když by s ní natáčel i ten zmíněný pes, nepřišlo by to nikomu divné. To, co je zpočátku jen žert s cílem pobavit se při noční hře na schovávanou zvané "Noční světlo", se po pár minutách mění na něco méně žertovného, kdy v lese přebývá temná síla, která jde partě po krku. Přijde první smrťák, ale film to moc nenakopne, naopak se celý ponoří do nepříliš srozumitelného chaosu s chatrným scénářem a s málo údernou režií, která tápe, jak film dostatečně uchopit, aby fungoval. A on moc nefunguje, jak by chtěl, ale snaží se. Technickou úroveň pořízeného obrazu asi nemá cenu kritizovat. Je až moc na amatérský záznam kvalitní, k tomu připočtu dokonalé osvětlení temného lesa a nezničitelnost kamery, která i po několika zřetelných otřesech a pádech na zem, zůstává stále dokonale funkční. Není příliš jasné, co partu celou dobu pronásleduje a ohrožuje na životě. Duch chlapce, který zde kdysi spáchal sebevraždu, nebo snad nějaký démon či jiná entita? Uspokojivé vysvětlení film nepodal nebo ho zkrátka ani podat nemohl, když měl tak blbě nedořešený scénář. K herecké partičce sestavené z neznámých mladých lidí si hned tak vztah nelze vytvořit. Jel jsem na neutrál, slečny byly pohledné, maníci snesitelní. Film nemá příliš patrný střih. Samozřejmě, že film se bez něj neobešel, ale mnohdy se jelo na dlouhé, nepřerušované záběry, kdy to mělo vypadat jako amatérský záběr s absencí profesionálního střihu. Bylo zajímavé v těchto sekvencích na jeden nepřerušovaný záběr pozorovat, jestli se třeba mrtvola pohne, když rozrušený člen party cosi pronášel do kamery, výjimkou nebyl ani hrozivý stín postupně blížící se jakési postavy a řada dalších (strašidelných) detailů, což bylo to zajímavější, co film nabídl. Mrtvola se sice skutečně pohnula, ale nedá se to přímo uznat za odbytou realizaci, neboť oběť de facto nebyla tak úplně mrtvá, jak se divák později přesvědčil. A to je právě slabina filmu, kdy vlivem zmateného scénáře, nebylo jasné, zda se jedná o úmysl nebo zkrátka jen hloupost tvůrců. Vzhledem k tomu, že režijní duo Beck & Woods nenatočilo nic, co bych mohl s tímto snímkem porovnat, přikláním se k variantě méně schopných tvůrců, kteří měli pro tenhle svůj horor úžasné strašidelné předpoklady, ale svoji možnost v lese utopili pod snůškou neuhlídaných stupidit, mezi nimiž občas probleskne dobrá lekačka až strašidelná scéna originálnějšího rozměru. Jenže je toho menší množství, než by bylo potřeba pro super prožitek, filmu ke všemu chybí rytmus a dynamika. Film tedy určitý strašidelný potenciál má, hlavně úvod je velmi slibný. Vděčné prostředí temného lesa (možná) některým divákům připraví atmosférický hororový zážitek, ale může se taky stát, že v tom lese zabloudí raz dva. Pak nebudou vědět, která bije, leda až dostanou baterkou nebo kamerou do kebule a zvolají, že to byl neotřelý Found Footage kousek. Neotřelé to vlastně docela i bylo, ale stejně tak převládaly i neodbourané neduhy, které rušivě blikaly víc, než světlo porouchané svítilny. 60%

Ani ve své době to nebyla komediální pecka. Film k nám kdysi dávno dorazil jen na VHS nosičích, divácký ohlas nezaznamenal, ale u kritiky si nevedl nejhůř. A o co ve filmu šlo? Sám nevím, standardní ženské plky nahradily plnohodnotný děj. Ale ty dialogy nebyly nijak extra zábavné. Připadají vám herečky Lisa Kudrow a Mira Sorvino sexy? Mně ne, tedy abych to upřesnil, Sorvino byla přece jen ve své době jebatelnější než Kudrow. Herecky se nepředvedly v nijak špatném světle. Dokonce projevovaly něco jako komediální talent, ale ten film jim nedal šanci to někam rozvinout a vytáhnout. Během něho si vlivem nepříliš rozmanitého prostředí uvědomíte, že vlastně film nezapře svůj divadelní původ. Jen chybělo okázalejší divadelní herectví, na které ve filmu pochopitelně není prostor. Z hlediska gagů se film moc nepředal. Zápletka je jednoduchá, jde v ní o vymýšlení životních úspěchů, což je v podstatě dobrý základ pro trapasy různého kalibru, ale nevím, čím to, že se tak nedělo. Asi mě nějak nebavilo čumět na dvě obstarožní herečky a jejich eskapády, které ocení hlavně divačky, kterým jednodušší komedie asi tak s třemi vtipy, přijdou dobré a zábavné. Námět skýtal potenciál. Režie a všechno ostatní nemá potřebnou filmovou kvalitu. Je vidět, že režisér David Mirkin ve své tvorbě upřednostňuje televizní práci. Pánové, tohle neabsolvujte! Ten film vám nic nedá, akorát dvě blbé krávy a kopec nudy k tomu. 40%

Některé zpěvačky jsou jen na okrasu. To je případ Kerndlové. Pěvecké vlohy nejsou, ke vší smůle hudební repertoár, kterým vládne, je nevydoluje. Začal bych tím triviálním textem - "tepe srdce mý" - co jiného by mělo srdce dělat, že. Předpokládám, že nebude mrdat a honit čuráky, i když by Kerndlovka jeden takový ocas potřebovala do ruky místo mikrofonu. Zřejmě by nevydala cédo s touhle naivní sračkou. Klip chce vypadat hodně světově. Že má obrazovou filtraci na hovno, to už je vedlejší, hlavně, že zpěvačka vypadá, jak když jde dělat casting k Larry Flintovi. Zpěvačka tedy cílí na dravý sexappeal. Pak už si může zpívat co chce. I kdyby ten klip dostal ještě lepší fazonu, stejně na něm poznám, že ho dělal režisér, co nemá šajn o střihu, kameru namrdal do rozplizlých barev a zpěvačce se vlepil laciný sexy vzhled. Ano, je to hrozný český klip, který může konkurovat akorát sám sobě, protože u nás není těžké překonat za pár korun točené hudební klipy, které mají už v základu špatný koncept. Když chce někdo zpívat a vzhlíží se ve světových pěveckých vzorech, není na tom nic zvláštního, ale neměl by hudebně obtěžovat. K hudební produkci je vhodná garáž, dvorek, sklep. Tereza se v těch prostorech neztratí. Nemá se ani s čím ztratit. Hudební shluk mně chybět nebude. Taky bych měl něco pochválit, když to úplně neodbouchnu. Dobrá, Tereza, jedině Tereza, je toho (vizuální) záchranou. 40%

Jak utopit Maddie aneb konec jednoho vodníka v Kanadě. Maniak Sebastian Donner za svého života k smrti rád topil mladé ženy. Teď je z něj hnusný přízrak-unterwasserman, co dělá úspěšnou reklamu vlasům bez lupů a bez šamponu Wash&Go nedá ani ránu. A hlavně s tím topením si pořád nedá pokoj. Po krku jde slečně Maddie a jejím kamarádkám. Hororový specialista Chad Archibald natočil poměrně originální horor bez zbytečných keců, s temnou atmosférou a s převahou ženského elementu. Podařilo se navodit působivé sekvence vzdáleně připomínající Noční můru Z Elm Street i vzdálený odkaz Candymana, v nichž k drastickým scénám dochází výhradně přes vodu. Téměř neznámé herecké obsazení má pro režiséra osobní význam, neboť s některými z herců už spolupracoval na svých dřívějších projektech, zvláště pak Ryan Barrett v roli "vodníka" je jeho dvorním hercem. Herecké obsazení je neokoukané, funkční. Vraždění má své silné i slabší stránky. Topení obětí mohlo mít i dramatičtější, rozuměj drastičtější výraz. Nevábné prostředí, ve kterém se oběť ocitla, bylo už mnohem působivější, topení v kádi tady dlouho nebylo. Scénář byl úderný v tom, že se nechtěl zaobírat zbytečnostmi. Zbytečné pro scenáristy bylo, aby dívky měly přítele, jedna se sice vdává, ale jejího milého neuvidíme, scénáři přišlo zbytečné, aby do story zasáhla jakýmkoliv způsobem policie, stejně tak nepodal vysvětlení, jestli se Maddie, při své fobii z vody, myla a zcela zbytečné bylo zjišťovat, u jakého vlasového stylisty si nechává přízrak dělat vlasy. Režisér s kameramanem hlavně dosáhli působivé souhry obrazu, ve které je děs zhmotněn v té správné kádi, ve které se divák topí rád. Film měl spád, originální nápady, správný poměr temnoty i děsu, neokoukaný casting, pěknou kameru, docela dlouhé finále. K úplné spokojenosti bych si jen přál, aby scény s topením byly o něco brutálnější. Horor o vodě a topení tady dlouho nebyl. 90%

Tahle písnička nemá v podstatě žádný vrchol, vrcholem Je Selina Gomez. Díky ní tahle taneční záležitost nezapadne. Klip trefně odráží naturel písně. Selina na diskotéce. To je přece věc! Pánové na ní mohou oči nechat, dámy žárlí a Selina čtyři minuty s nasazením řádí jako v transu v hudebním rytmu na parketě, aniž by si všimla nějakého povyku kolem sebe. Povinná šlechtírna před zrcadlem a není co řešit. Je královnou diskoték a párty songů. A ke všemu jí to zpívá dobře. Mně se líbí, že její hlas má příjemně poslouchatelný ráz, není v něm nucený afekt a Selča chce být inovativní interpretkou. Paktování se Zeddem by mohla občas praktikovat i nadále. Výsledkem jistě bude určitě nějaký solidně dynamický song, který sice nezbourá brány hudební invence, svoji taneční sílu ale mít bude. Mladá zpěvačka jde moderní hudební cestou, na které může svým fanouškům připravit různé polohy své pěvecké realizace. Po tomhle svištivém hudebním nárazu si lze jen těžko představit, že by přišla s nějakým pomalým songem. Dobrá souhra klipu s písní je důležitá a zde se to daří. Dobrý hudební počin, který se hraje v éterech rádií a hudebních televizí o něco méně, než by si zasloužil. Ale je to vlastně dobře, hned se to neoposlouchá. 80%

Když bych vydržel hudbu Courtney Love, řekl bych si, že asi je čas zavolat sanitku a zřízenci se nechat dopravit do neútulné, vypolstrované místnosti bez klik a oken. Zde by mohla posloužit hudba této odporné pozitury jako nějaká forma terapie, kdy pomalu praská hlava, čurák a člověk se rozpadá. Ani Kurt mě nedá dohromady. Její manžel měl své mouchy, ale nevršil odpadní hudbu jako jeho choť. Courtney a její hudba mě nebaví. To není ani hudba. Vyfetovaná piča na mě tři minuty nemelodicky ječí. Proboha, kdyby byla alespoň z jednoho procenta hezká. Když si projdu její kariéru, nenajdu ani jednu pozoruhodnou píseň. Všechno je takové nedodělané, bez nápadu, nic to se mnou nedělá, a to jde o rockovou muziku! Úplně nejhorší, když hudba začne nudit. Courtney Love je nejoplzlejší zpěvačka všech dob. Už se nedivím, že se někdo může zastřelit, když ji vidí. Hrát a zpívat by neměla. Právě jsem jí vystavil doživotní stopku. Jaký je tenhle song? Nijaký. Nebavil mě. Jestli nějaké kvality měl, to už nezjistíme. Rockerkám se budu vyhýbat. Mají dokonale odpuzující účinek. 0%