Šakalík

Od dvojky jsem moc nečekal, protože jsem si říkal, že to bude podruhé totéž v bledě modrém (a když počítám i Paranormal Entity tak už vlastně potřetí). Jenomže to jsem nevěděl, že se z toho vyklube – pozor SPOILER – de facto prequel jedničky, který první díl výborně doplní a svým způsobem i mnohé vysvětlí. Tenhle film totiž nelze hodnotit samostatně a kdo neviděl jedničku, toho to asi moc nebralo, protože mnohé odkazy jednoduše nepochopil (jako třeba jakou úlohu hraje v celém příběhu sestra Katie, ta spálená fotografie nebo o čem to ty dvě ségry pořád mluví, že se jim stalo v dětství). Naopak divák znalý příběhu prvního dílu ocení dějovou návaznost a nápaditou propletenost obou filmů a přestože dvojka za prvním dílem přece jen pokulhává, pro ucelení celého duchařského příběhu je to vítaný doplněk. Nutno dodat, že konec dvojky předpokládá znalost alternativního konce jedničky (toho "theatrical", co byl v kinech, lze najít na Youtube), pač jinak by to nedávalo smysl. Celkově se mi to líbilo, já tyhle duchařiny prostě můžu.

Nedá se říct, že by to byla úplná blbost, ale přesto je to nejslabší díl trilogie. Největší slabinou filmu je pohříchu sám režisér David S. Goyer, který sice spáchal scénáře k oběma předchozím dílům, ale režisérská sesle mu příliš nesvědčí. Důkazem toho budiž chaotický, téměř až klipový střih, který všechno akční mění v jeden velký s odpuštěním bordel, kdy divák nestíhá ani mrkat a zoufale hledá v palbě snímku něco, čeho by se chytil. Slaboučký je i příběh (ten má na svědomí zase pan režisér), kdy – pozor SPOILER – došlo i na obávané (ale přiznejme si že očekávané) probuzení Draculi (i když tady se mu říká Drake), což je pro milovníky originálních námětů rána pěstí. Na druhé straně jenom slepě zatracovat tenhle film taky nejde. Snaží se to být vtipné (a místy to dokonce i je) a paroduje to samo sebe. V tomto směru skvěle funguje postava Hannibala Kinga, která má hlášek na rozdávaní, a i postavy upířích nepřátel jsou docela fajn. Akorát teda ta Bladova protiupíří eskadra si hraje až na moc velké „machos“ a moc jim to teda nejde. Taky samotný prvotní upír Drake je docela salát, ale když nahodí ten „sauronovský“ ohoz, moc mu to sluší. :-) Já myslím, že alespoň průměrné hodnocení si tenhle film zaslouží.

Podle mě o třídu lepší než jednička. Příběh je mnohem zajímavější a i po akční stránce to má grády. Del Toro tohle prostě umí (jakkoli bych mohl mít k některým jiným jeho filmům výhrady – a jako že mám). Nicméně sázka na novou verzi upírů se v tomto případě opravdu vyplatila, protože ty Nomakovy bestie s „predátorovitou“ čelistí jsou stvoření vskutku obdivuhodná. Pravda, místy to logicky poněkud hapruje (jako třeba – pozor SPOILER – když Whistler dotáhne zraněného Blada až k nádrži s krví, přičemž nikde není ani živáčka a až když se Blade uzdraví, tak se tam najednou objeví dvacet strážných s Perlmanem v čele), ale nebuďme zase puntičkáři. :-) Za zmínku stojí i role Karla Rodena (zajímalo by mě, proč ho v anglickém znění předabovali – jeho pravý hlas je teda lepší) a taky Vašutova životní replika (nic ve zlém :-)). Celkově se mi to i po letech hodně líbí a myslím, že z té trilogie to je jednoznačně nejlepší díl.

Tohle jsem už strašně dlouho neviděl a když jsem se teď na to podíval znovu, překvapilo mě, jak málo mi z tohoto filmu utkvělo v paměti. Možná to je tím, že si to až příliš hraje na efekt a chybí tomu jakási hlubší podstata. Ten motiv upírského rebela, který nectí předky a chce, aby upíři vládli lidem, jsme už mohli vidět několikrát (naposledy třeba v třetí sérii True Blood). Ovšem ty prostředky, které se k tomu používají, jsou poněkud kýčovité (křísit nějakého upírského boha je prostě opruz). Navíc to, že se k tomu potřebuje samotný Blade (jak jinak), je pohříchu samoúčelné. Když už jsme u hlavního hrdiny. Wesley Snipes se na tu roli docela hodí a jeho parťák Whistler je taky fajn. Ale ta pokousaná doktorka, která se lusknutím prstu přemění v akční hrdinku, působí dosti uměle a celý film mi neúnavně lezla na nervy. Ale tak celkově to je poctivě udělaná akční řežba, která i po letech dokáže pobavit.

Někdy mi hlava nebere, jaké slátaniny dokáží filmová studia naservírovat divákovi, ale ještě větší záhadou pro mě zůstává, že jim to lidi žerou. Hellboy 2 je typickým příkladem toho, jak po komerčním úspěchu prvního dílu si už vůbec nikdo nelámal hlavu s vymýšlením alespoň trošku smysluplného příběhu a pod heslem „vždyť to je Hellboy“ poslal do světa z hlediska vizuálních efektů sice nadupanou, ale o to pitomější kravinu. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale elfové používající armádu zlatých golemů je prostě motiv z pera pacienta docenta Chocholouška, i když uznávám, že třeba samotný princ Nuada má parádní image a hned na první pohled si získal mé sympatie. :-) Nicméně del Toro jakoby sám nevěděl, o čem má film po obsahové stránce vlastně být, a tak do něj napráskal spoustu sice efektních, ale absolutně nelogických scén (za všechny jmenuju třeba tu přerostlou fazoli – k čemu tam ta scéna je?). Samotnou kapitolou budiž ty romantické plky Hellboye se svoji těhotnou (!!!) ohnivou přítelkyní, u kterých mě chytaly křeče v žaludku. Pokud někdy v budoucnu vznikne nedejbože třetí díl, já osobně se mu obloukem vyhnu.

Celkové hodnocení: Už první série Blood and Sand byla výborná, ale já si celou dobu říkal, že nejlepší by bylo, kdyby postavu Spartaca ze scénáře vyškrtli a zaměřili se jen na Batiatův ludus a intriky mezi římskou aristokracií. Autoři jakoby mě slyšeli a natočili tenhle prequel, který je přesně to, co jsem chtěl. Hned první díl naznačil, že tady půjde o něco velkého a že předchozí série ani zdaleka není nepřekonatelná. I následující díly si udžely vysokou úroveň a třeba závěr toho čtvrtého mě doslova roztrhal na kusy. Poslední, šestý díl pak nakrmí krvechtivé obecenstvo jatkama v aréně a elegantně vymyšlená pointa celé dílo perfektně zakončí. Výborně se v seriálu prezentuje Lucy Lawless, která si roli Lucretie neskutečně užívá a působí velmi přirozeně. Za sebe říkám - tohle prostě nemá chybu. Škoda, že těch dílů nebylo víc.

Já obecně komiksovky nemusím a Hellboy u mě ve své době hodně narazil, pač se mi to vůbec nelíbilo. Po sedmi letech jsem se rozhodl, že tomu dám druhou šanci. No, nadšený z toho pořád moc nejsem, ale tak úplně negativní pocity z toho už taky nemám. Roden jako hlavní záporák je celkem fajn a ten nacistický ninja na klíček je taky super. Nicméně nepřehlédnutelnou slabinou filmu zůstává i nadále velmi prostoduchý příběh, a to i na komiks, který navíc postrádá jakoukoli originalitu a sám del Toro tak nějak bezradně přešlapuje mezi akční fantasy a jakousi parodií, přičemž dotažené není ani jedno. Pak tu je ta pitomě sentimentální linka zamilovaného Hellboye s příšerně kýčovitým happyendem, který soudnému divákovi vyrve duši z těla. Je to prostě jen komiksovka, která ve své době sbírala vesměs kladné ohlasy, ale já teda nechápu proč. Ron Perlman je sice třída, ale já ho radši v přirozené barvě a na motorce (v Sons of Anarchy) :-).

No, zase až takové veledílo to pravda není, ale je to dobře odvedená filmařina a zejména na hereckých výkonech si divák pošmákne. V tomto směru hraje prim Christian Bale, který je opravdu výborný, a mě osobně velmi překvapila i moje oblíbená Amy Adams, která tady hraje na její poměry nezvykle energickou a sebejistou Mickyho přítelkyni (ve dvou předchozích filmech, ve kterých jsem jí viděl – v Pochybách a Julie & Julia – hrála Amy vedle herecké legendy Meryl Streep, a to se pak prosazuje věru těžko. Tady se mohla projevit naplno a vyšlo jí to báječně). Ve filmu samotném mi dost výrazně lezla na nervy ta Mickyho povedená famílie čítající snad sedm sester (jedna větší škatule než druhá – no ty se fakt hledaly, až se našly :-)). Příběh samotný zvlášť originální není a Mark Wahlberg v hlavní roli – no ne že by byl úplně marný, ale ve srovnání s energickým Balem je prostě „jen ten druhej“, což ale asi odpovídá postavám, které ztvárnili. Přesto ty boxerské pasáže jsou prostě takové nijaké a když to srovnám se Stalloneho Rockym, tak na body jasně vyhrává ten Talián...

Upřímně nevím. Tenhle film má docela potenciál, protože tyhle horory o dětech – zabijácích mají své osobité kouzlo (vzpomeňme třeba na legendární Kukuřičné děti – myslím ty původní nebo ještě lépe na francouzské Ils). Navíc zrovna tihle parchanti jsou opravdu velmi nesympatičtí a člověk by je nejradši zmydlil jen tak z principu. Jenomže něco prostě tomu filmu chybí. Možná nějaké to hlubší vysvětlení PROČ a taky to mohlo být trošku ucelenější, protože celý film je takový rozháraný a nedrží se kupy. Navíc trocha té brutality by taky nebyla na škodu, pač samotné killing scény jsou docela o ničem. Zkrátka a dobře mě to nijak zvlášť nebavilo.

Není to zase tak úplně marné, ale příliš to spoléhá na kouzlo atmosféry, kterou jinak výborně spoluvytváří povedený hudební doprovod. Kromě toho je to ale dost bída, a to především po obsahové stránce, kdy se tam v podstatě nic neděje, kromě nahánění jednoho kluka celého od krve. A jakmile se vyjasní, co je ten klučina vlastně zač, jde to celé do kytek, pač to je prostě děsný kýč. Nehledě na postavu hlavního „záporáka“, což je taky pěkný úlet. Dominantním efektem ve filmu použitým je roztékající se krev, což zpočátku možná pobaví, ke konci to už ale docela nudí. Celkově to za jedno pokoukání asi stojí, i když na zadek to nikoho rozhodně neposadí.