Teodorik

Alejandro González Iñárritu strávil stříháním filmu 14 měsíců.

Woody Allen plánoval snímek natočit již v roce 2006 v Paříži. Projektu se ale tehdy z finančních důvodů musel vzdát.

Album "The Buena Vista Social Club" vytvořil už v roce 1997 hudebník Ry Cooder jako připomenutí "ztracené" hudby předrevoluční Havany. Poté se teprve začal točit film.

Gaspar Noé měl v plánu uvést film raději s frekvencí 25 snímků za sekundu než v kině běžně užívaných 24 fps. V důsledku má tak snímek dvě délky, a to 154 minut pro frekvenci 25 fps a 161 minut pro 24 fps.

Zvukové efekty k filmu vytvořil Thomas Bangalter z dua Daft Punk. Původně měl ke snímku vytvořit i hudbu, povinnosti ho již odvelely k práci na thrilleru TRON: Legacy 3D (2010).

Snímek měl premiéru až na konci festivalu v Cannes v roce 2009, protože posprodukce, na které pracovalo okolo 50 grafiků, ještě nebyla dokončena. Kvůli nabitému programu festivalu byl snímek promítán jen v délce 163 minut bez úvodních a závěrečních titulků, jen s „Enter“ na začátku a „The Void“ na závěr. Po skončení festivalu postprodukce pokračovala. Odstraněny byly následně 4 minuty filmu, naopak přidány byly 2 minuty úvodních titulků. Premiéry finální verze se tak diváci dočkali až na festivalu Sundance v lednu roku 2010.

Záběry z „první osoby“ jsou inspirovány klipem režiséra Jonase Akerlunda „Smack My Bitch Up“ od skupiny Prodigy, úvodními titulky k filmu Zvláštní dny (1995) a snímek Lady in the Lake (1946), který viděl ve svých 23 letech. Jako inspirace posloužila také star gate sekvence filmu 2001: Vesmírná odyssea (1968)

Představitel hlavní role Nathaniel Brown neviděl před začátkem natáčení jediný snímek režiséra Gasparda Noého.

Snímek je zpracován na motivy komiksu, jehož autorem je režisér filmu Joan Sfar. Ten je podepsán rovněž i pod uvodními titulkami.

Film je věnován Lucy Gordon, která se oběsila během dokončování filmu.

Kurt Cobain označil tento film jako jeho nejoblíbenější.

V době natáčení se právě otevřely hranice zemí Evropské unie, poprvé se dalo projet bez kontrol skoro celou západní Evropou.

Na začátku filmu vidíme ústřižek z novin, kde se píše, že zemřel Frederico Fellini. Film je z roku 1994, tedy jeden rok po režisérově smrti.

Pro Wima Wenderse byla postava Rüdigera Voglera trochu jako vystřižená právě z Felliniho film.

Phillip Winter (Rüdiger Vogler) jede z Frankfurtu.

Sám režisér jel v autě, které vidíme na začátku, spolu s kameramanem a jeho asistentem.

Sádra, kterou má Philip Winter, je prý pocta jednomu z westernů Howarda Hawkse.

Wim Wenders spolupracoval s Michelangelo Antonionim na jeho filmech. Scénář k Lisabonskému příběhu napsal, když se natáčení Antonioniho filmu posunulo a Wenders měl volno.

Natočeno podle předlohy u nás známé jako Mládí v hajzlu od C.D. Payna.

Quentin Tarantino se na projektu podílí jako producent.