Recenzie (251)
Scarface (1983)
Od filmu jsem čekal styl ala The Godfather, ale je to snímek plný brutality bez skrytého smyslu, což mi vůbec nevadilo. Bavil jsem se až dokonce, i když je jeho stopáž neskutečně dlouhá a celí jsem zhlédla nadvakrát. Al Pacino nezklamal a předvedl angličtinu s dokonalým přízvukem. Chování některých postav je, podle mého, dost podivné a nesmyslné. To je však u filmů tohoto typu normální.
Rammstein: Lichtspielhaus (2003) (hudobný videoklip)
Fanouškovské srdce poskočí, když má najednou všechny klipy do roku 2003 na jedno DVD + nějaký ten bonus v podobě koncertu nebo how made.
Rammstein: Live aus Berlin (1999) (koncert)
Úžasná show se seper efektama, ikdyž dnes je mají zas o kus dokonalejší.
Nehanební bastardi (2009)
Mám slabost pro Tarantinovi filmy s množstvím dialogů a žvástů kolem. I tentokrát nezklamal, ikdyž sliboval válečnou řežbu, té tu však bylo asi o minutu víc než v traileru. Řežbu si představuji opravdu jinak, ale možná chtěl na film nalákat fanoušky akčních filmů. Do hlavních rolí neobsadil nikoho z partičky svých oblíbených herců a to je velké plus. Je to opravdu originální kousek, ale Pulp Fiction a Gaunerům se vyrovná těžko.
Štyri izby (1995)
Po druhém zhlédnutí filmu musím své hodnocení předělat. Tim Roth perfektně zahrál bláznivého pikolíka, i když by mohlo někomu vadit, že přehrával. Malinký nedostatek filmu je, že ho dělali 4 reřiséři, takže každá povídka je natočená v jiném stylu.
Tanec s vlkmi (1990)
Bezmála čtyřhodinový director's cut mě několik měsíců odrazoval od zhlédnutí tohoto filmu. Nakonec jsme vše ve zdraví přežil a co víc, byl jsem ohromen. Kevin Costner se chopil své role výborně. Dále bych vyzdvihl příjemnou hudbu. Nebojím se toto dílo označit jako jeden z nejlepších moderních westernů.
Votrelec (1979)
Kultovní snímek se skvělou atmosférou, kde loutka vetřelce byla na dnešní dobu trochu směšná.
Borat: Nakúkanie do ameryckej kultúry na objednávku slavnoj kazašskoj národa (2006)
Vtipné, ale chvílemi dost úchylné dílo. Některé scény se však staly legendárními.
Akira (1988)
Vysvětlováním souvislostí si scénáristé hlavu moc nelámali, takže jsem se občas ztrácel v děli. Vydržel jsem však až dokonce a musím uznat, že na tu dobu, je to dílo opravdu kvalitní, ikdyž na evropského diváka trochu moc bláznivé.
Opilí slávou (2006)
Lehce nadprůměrný film, který jsme vydržel dokoukat až do konce. Chvílemi to bylo seriozní drama a chvílemi komedie parodující romantické filmy se všemi jejich klišé.