Tayen

Film je oživlou vzpomínkou na něco, co jsem viděla jako dítě. Znáte to, v hlavě vám zůstanou barevné šmouhy postaviček a vy nevíte, jestli byly součástí skutečného filmu, nebo si je dokreslila vaše fantazie. Ano, toto je kult, dozvěděla jsem se, ale pro mě to drahokam vynořený z minulosti. Muppety jsem nikdy moc v lásce neměla, ale Temný krystal je onou výjimkou z pravidla a kouzelným příběhem o boji dobra a zla.

Co Japonci nepodají v hraném filmu, to hravě doženou v animovaném. 5 centimetrů za sekundu je nádherný příběh o osamocené cestě vlakem přes celou zemi, kvůli setkání s nejlepší přítelkyní. Vlaky ale mívají zpoždění a spoje nečekají, a tak přichází nervozita, pak frustrace a nakonec přes všechny překážky kýžený cíl. Ale cestou vlakem příběh nekončí. Film vypráví o dětském přátelství a o tom, že v dospělosti, už pro něj není místo a zůstává jen vzpomínka.

Pokud jdete na taškařici, ve které hlavní hrdinové mají náhodou jméno Sherlock Holmes a Watson, budete spokojeni. Pokud se ale těšíte na regulérní adaptaci díla A. C. Doyla, tak si raději pusťte seriál Sherlock, protože tento film krom jmen nemá s klasickým dílem nic společného. Akce jsou cool, Robert Downey je cool, Watson je cool, zpomalovačky jsou nejvíce cool, a taky je tam spousta cestování, rvaček a naprosto zbytečná postava Noomi Rapace coby mdlé cikánky. Mnohem sympatičtější je tady Kelly Reilly, a kdyby se jí dalo více prostoru, bylo by to jedině dobře. Profesor Moriarty je fajn, ale jeho potenciál i potenciál jeho představitele je trestuhodně nevyužitý. Děj si nepamatuji a nepamatuji si ani žádnou hlášku, i když vím, že jich tam byla spousta. Jediné, co vám zbude v paměti je kočkování mezi Watsonem a Sherlockem. Guy Ritchie nenechal z původního díla kámen na kameni. Jo, já vím, pojal to jinak, řeknete si. Ale mně to spíše připadá, jako kdyby někdo knihu sežral, zapil to vodkou, ve které rozpustil pastelky, dal si na to mariánku, pak to vyzvracel a slepil to dohromady. Barevnost a kejkle jsou sympatické, ale jediné, co se dá na filmu pochválit je hudba Hanse Zimmera. Naštěstí film je přiblbe zábavný a utekl rychle.

Váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale 80% procent to u mě nedosáhlo. On - flegmatický sukničkář, bohatých rodičů syn, má pěknou vyřídilku, životem proplouvá s lehkostí a ve skutečnosti ho nic moc netrápí. Ona sympatická, ukecaná, krásná umělkyně a sociální pracovnice(?), jde raději hned k věci a má Parkinsonovou chorobou v těle. On se zamiluje, dají si rande a hned na to vlítnou. Klasická hollywoodská romance bez stupidních grimas a komických situací, bez zdráhající se ženské hrdinky, kterou musíte nejdříve opít, aby s ní byla sranda. Hodně jsou ve filmu vidět prsa Anne Hathaway, protože spolu hlavní hrdinové moc moc souloží. Mezi Hathaway a Gyllenhaalem to jiskří a obě jejich postavy jsou sympatické, a spolu tak tvoří jeden z nejslušivějších párů romantických komedií. Film je milý, nijak křečovitý, ale pořád staví na klasickém klišé: potkají se, jsou spolu na půl, nejsou spolu, jsou spolu úplně, nejsou spolu, jsou spolu a láska nemoc překoná. Ale pokud si máte vybrat mezi jakoukoliv romantickou komedií s J. Anniston nebo Kutcherem nebo dvěma tucty dalších a touto, vsaďte na Lásku a jiné závislosti. A pokud se vám film líbil, ale máte raději věci více na doraz a intenzivnější, doporučuji úžasný korejský film s podobným tématem http://www.csfd.cz/film/197196-nae-meori-sogui-jiugae/

Můj první Mission Impossible, a ještě k tomu tak povedený a s nenapodobitelným britským humorem v podání Simona Pegga.Jako u málokterého filmu jsem nevyhlížela závěrečné titulky a bavila jsem se až do konce (jsem člověk neposedný a nevydržím dlouho na jednom místě). Někdo spílá na málo akční závěr. Já na něj nespílám, bavil mě moc (hlavně operace nad žhavým počítačem), ale znám i třeskutější scény, a všechno jde udělat lépe. Humor, technické hračičky, zdravotně nezávadný Tom Cruise a pořádná dávka sebeironie, na něco z toho se musí chytit i něžné polovičky :-) Nemám srovnání s dřívějšími díly, které mě minuly, ale nedovedu si představit, že by mě bavily více. Jen škoda Michaela Nyqvista. Jako hlavní záporák mohl dostat více prostoru.

Pěkně depresivní film o ženě, která ač je sama v hajzlu největším, pořád bojuje za sebe i za ostatní. Neznám detaily případu, ale naprosto věřím tomu, že co musela hrdinka zažívat, je pravda. Já být jí, zdekuju děcka a vydám se někam, kde jediným slušným živobytím není jen práce v dole. A pokud je většina věcí ve filmu pravda: tak co to je za kraj, že všichni chlapi kolem jsou svině? Doufám, že se ta nemoc nerozšíří. Jediná vada na kráse: Charlize je na hlavní hrdinku až příliš krásná.

Co si budeme nalhávat: Pixar to není a dabing leccos zabije, takže z toho nebudete mít takový požitek jako američtí diváci. 3D nerušilo a při barevnosti filmu bylo i rozumně využité. Před Vánoci je to právě ten akurátní film pro děcka, abyste je ještě více natěšili ke stromku (ačkoliv doufám, že se budou pořád více těšit na Ježíška než na Santu). Postavy byly stereotypní (vlídná pani Santa Clausová, snaživý poskok skřítka, nespokojený a brblající děda a samozřejmě podceňovaný šaškovský hlavní hrdina s dobrý srdcem - být na mě, nechala bych u korespondence, ale hold děcka potřebují vědět, že to největší dobro a obětavost vždycky odměny dojde), až na technokrata bráchu Steva, který není takovým hajzlem, jak byste čekali. Film nenudí, přichází s novými gegy a situacemi. Příjemná jednohubka. A největší plus? Žádná zvířátka nemluví.

Věc: Počátek má tu smůlu, že těží ze svého třicet let starého předchůdce, že se musí držet nastavených pravidel a nemůže se vzdalovat z cesty. Věc: Počátek má ale taky to štěstí, že v rámci žánru v roce svého uvedení do kin nemá konkurenta. Mezi nesmysly a odpadem, které si říkají horor, a které raději ani nebývají uváděny do kin, mu cestičku pěkně vyšlapala stará Věc, a natěšení ale obávající se fanoušci a milovníci hororu. Pokud by do kin přišla Věc: Počátek jako první, neměla bych problém jí dát pět hvězdiček, ale jelikož měla cestu až příliš ulehčenou a leccos zbabrala (nelogické nepromyšlené chování Věci, replikování oběti bez toho, aby se znehodnotily šaty nebo ve chvíli kdy není šance nalézt jiné šaty - závěrečná scéna na lodi ). Herci byli fajn, nemůžu hanit ani Mary Elizabeth (třebaže nebyla takovým tahounem jako Kurt Russel), ani vedlejší postavy. Ale prequel přišel až jako druhý a jediné, čím film vylepšil byly efekty, kterých ani nebylo třeba.

Ač nemám příliš v lásce filmy o klucích, kteří vyrůstali v tvrdém prostředí ulice a o tom, jak se to na nich podepsalo, házím za hlavu předsudky a doufám, že Ben Affleck na režisérské židli ještě nějakou dobu ztvrdne.

A já jsem si říkala, kde se mi tahle srdcovka mého náctiletého mládí ztratila. Seriálový Drácula tak televizní, jak jen může být. Čtyři hvězdičky z nostalgie a vzpomínek. Regulérní komentář dodám po novém shlédnutí. Jen by mě zajímalo, jestli má tento seriál něco společného s chystaným stejnojmenným filmem Tima Burtona.