Tayen

Ještě nejsem žena středního věku, po miminku netoužím, ale jsem ochotná se usmívat u traileru na "ženský" film, i přesto, že vedle mě sedí IT kamarádi, kteří si znechuceně odfrkávají. Hurá, opravdu jsem žena, a žádný polomuž :-). Ale vážně, Ivana Chýlková je naprosto úžasná, Kotek se snaží, ale nestíhá a gay kamarád Ondřeje Sokola je dokonalý (připadá mi to, nebo všechny single ženy mají správňackého gay kámoše, včetně mě?). Mno, ačkoliv ten film skončil, jak skončil musel - mateřstvím, tak i přesto jsem odcházela neznechucená typickým klišé, je to příjemné zčeření rybníčku českého filmu. Humor přítomný je, ale je servírován tak opatrně jako sůl člověku s nemocnými ledvinami. Dramatu, ani žádné velké tragédie i přes smrt se nedočkáme (díkybohu), takže nám vznikl takový solidní klidný český film, ve kterém se nehoupou žádné velké emoce, ale obyčejné lidské nevyhrocené city, tak jak je známe. Ve správném dávkování je síla.

Je to Emmerich, tvůrce filmů, kde padají mrakodrapy a hoří íkontinenty, kde mimozemšťané chtějí vymýtit svět nebo na nás padá obří asteroid. Tentokrát se ale náš apokalyptický svět nemusí vyrovnávat s žádnou lidstvo ničící katastrofou. Tentokrát se musíme vyrovnat se lží, o které se nás Emmerich snaží přesvědčit. Ta lež se týká Shakespeara a jeho her, které prý jeho nejsou. Až překvapující je výsledek, ke kterému se Emmerich dopracoval. Místo monumentálních scén na planetu, město, kosmickou loď, tady vidíme jeviště a zbraněmi zde nejsou lasery, ani tornáda, ale slova. Co dialog, to perla. A herci skutečně hrají. Výborné historické drama, o jehož pravdivosti, ať si každý myslí, co chce.

Jestli půjde horor tímto směrem, je žánr mrtvý. Mládežníci jdou jeden za druhým, místy zábavné, ale originalita si vzala dovolenou, tady šlo jen o promíchání detailů a další hezké tváře.

Velice sugestivní, velice dojemné, velmi poučné, motivující a pravdivé.

Černá vdova, které fandím. Zabili jí manžela, když spolu odcházeli od oltáře. Pachatelé byli akorát pitomci, co se občas scházeli a jednou si hráli, hráli, až dohráli. Hraní si na život jim zatrhla právě ona fešná vdova. Vtrhne jim do života, omotá si je kolem prstu a vyžaduje spravedlnost bez ohledu na to, jak osamělí, nešťastní, šťastní, za rodinu zodpovědní, zábavní, pohlední nebo provinilí pachatelé jsou. Černá nevěsta vraždí, a to vždy s chladným srdcem a bez výčitek. Jde a jde a nezastaví ji ani vidina vězení. Skvělý film, kde s postupujícími minutami už víte, jak to celé skončí. Sice na mě chování hrdinky působilo někdy až příliš chladně, jako by byla stroj, žádné zaváhání, žádné slitování, což se potom přeneslo na celou atmosféru filmu. Bylo to nějak úplně bez emocí a občas přitažené za vlasy, hlavně ta samozřejmost, s jakou černá vdova vplouvala jako femme fatale do životů mužských vrahů. K čemu ale já mám výtky, to zřejmě bylo režisérovým záměrem.

Noirovka, jak má být. Možná si pamatujete počin z roku 1996 Ďábelská lest s Isabelle Adjani a Sharon Stone. Ač je to téměř nemožné, novější verze se mi líbila víc, ale to jen protože, jsem ji viděla první. Ale Ďábelské ženy tady byly dříve a taky dříve vraždily, mno, i když nakonec to bylo trochu složitější. Důležité je, že jsem si zápletku vůbec nepamatovala, takže jsem si všechno prožila pěkně znovu, a většinu filmu si tak dřela jamku mezi bradou a rty, což je u mě známka napětí. Hereckým výkonům nemám co vytknout, zápletce taky ne, jen ten konec je tak trochu levný, bez toho náznaku, že zase může být něco jinak, by to bylo lepší.

Hledala jsem Holmesovský film, který neznám se starou dobrou atmosférou mlhou zahaleného Londýna, hlavně ať to nepřipomíná počin s Robertem Downeym. Našla jsem Vraždu na úrovni, což je snad nejprofáklejší kriminální příběh všech dob. Takže, když jsem minutu po úvodních titulcích zjistila, že se budu dívat na další adaptaci o Jacku Rozparovači, v duchu jsem se modlila, ať to má aspoň dobrou formu. A hle, vyklubal se z toho film, který obsahuje všechno to, co si pod pojmem zamlžené uličky, Londýn, Temže, 19. století, Holmes, hrůza a napětí dovedete představit. Zápletka i rozuzlení je stejné jako například v Z pekla, ale podání je tomu na hony vzdálené. Doporučuji jako povinné kino pro všechny milovníky klasiky. Jen té krve mohlo být více, sem by se to hodilo, ale režisér se nás hold rozhodl šetřit.

Rada na začátek: neberte ten film vážně. Spíše než o horor se jedná o vzdání holdu těm starým duchařským příběhům, kde největším strašidlem byla paní v černém závoji, duchové s křídově bílými a pitvořícími se obličeji a...ano, a ďábel. Atmosféra slušná, nápad aspoň trochu odlišný od všech těch příběhů se strašidelnými domy a podobně, ale jinak se jedná o levný (ve finančním smyslu) film, kde veškeré efekty obstarávají barevné filtry, hry se světlem a kostýmy, které se jen sem tam mihnou, protože ukázat je naplno by byl průser a vy byste zjistili, že o chlup lepší mají i ve vaší půjčovně. Pro slabší nátury bude film hrůzný až dost, ti, co mají leccos nakoukané, se přistihnou s nechápavým úsměvem a neustále se opakujícím WTF? Doporučuji se podívat večer, odpoledne byste se mohli jen smát.

Svěží sci-fi, která to hraje na efekt, jak jinak potom vysvětlit všude dokonalou a na deseticentimetrových podpatcích běhající Amandu Seyfreid, to nic, to ze mě mluví jen čistá závist: Amandě to prostě slušelo jako nikde :-) Upřímně se přiznám, že z filmu jsem měla mírné obavy, ačkoliv letos mě už překvapily nejméně tři béčkové a romantikou zavánějící vědecko fantastické příběhy (Správci osudu, Dokonalý kód a Všemocný), ale nakonec jsem byla příjemně překvapena. Nejedná se o nikterak originální ideu: Robin Hood bohatým beroucí a chudým dávající - čas. Ano, nápad s časem originálním je, to ostatní už ne, většinu jste někde už viděli. Ale důvod proč se na to dobře kouká není kvůli chytrosti filmu, ale kvůli tomu, jak rychle to odsejpá, kvůli tomu, že Amanda a Justin si hrají na Bonnie a Clida budoucnosti (je to takové klišé, že mírnému úsměvu se prostě neubráníte), protože je to další milý přírůstek do podzimního období lehce nadprůměrných filmů, a prostě...prostě, protože se na to dobře kouká. Kontrast mezi chudinskými ghety a sterilními milionářskými čtvrtěmi je bezútěšný, a já si musela přiznat, že se mi nelíbila ani jedna podoba, protože milionáři mají místo zábavy zlatou klec a chudáci většinou jen pár hodin do smrti a zpocená čela. Ale lidi, jděte na ten film, poprvé se vám líbit bude, podruhé vás na to koukat ani nenapadne. A navíc, je to UNI snímek. Jen Cillian Murphy mohl dostat více prostoru; ještě jeden díl a vsadím se, že by se ta rozporuplná postava správce času přiklonila na stranu dobra, a to by byl větší emocionální zážitek než Justin a Amanda hrající svlíkacího pokera. A ne, ve filmu se spolu nevyspali :-)

Nejsympatičtější na filmu bylo to, že jsem od něj moc nečekala, ale dostala skvělý komorní katastrofický počin, ať to zní jakkoliv podivně. Největším přínosem pro mě byla absence jakýchkoliv klišé: děti umírají, žádný otec, který zachraňuje rozpadající se rodinu (manželka je nevěrná, ale je to hold součást života), sympatické postavy umírají, nevíte, kdo přijde na řadu jako další. Filmaři se nebáli ukázat herecké hvězdy s pěnou u pusy i v bezcitné přesto lidsky pochopitelné pozici (skvělý Jude Law). Nevíte, co přijde, kdo přežije, a zda-li vůbec někdo přežije. Film je nabitý hvězdami, až z toho jde strach, že bude kvůli nim upozaděn příběh, ale to se neděje. Herci tady jsou od toho, aby svými výkony podtrhli, nikoliv překrývali. V neposledním řadě obrovský plus dávám za vědci potvrzenou pravdivost postupů, které by byly za podobné katastrofy uplatněny.