Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Krimi

Recenzie (768)

plagát

Loli paradička (2019) 

Fuu, akože ta vychodniarčina by pro našince zasloužila titulky, lebo som mal dost problém rozumět některým dialogům a to je moje manželka ze Slovenska a slovenčinu ovládám vcelku obstojně. Každopádně snímek samotný má po většinu času příjemnou "feel good" atmošku a souhlasím, že chemie mezi titulní dvojicí funguje parádně. Škoda, že autoři více nerozpracovali příběhovou linku s rodinným odmítáním a celý snímek doslova ustřihli hodně uspěchaným závěrem.

plagát

Vtáky noci a fantastický prerod jednej Harley Quinn (2020) 

Uff takhle promrhat obsazení Margot Robbie a Evana McGregora, tak to chce snad dokonce nějaký speciální druh talentu, jinak si to nedokážu vysvětlit. Doufám, že producenti budou hodně zvažovat, než režisérce, potažmo scénáristce přiklepnou další podobně velký projekt (byť u scénáristky se tak už bohužel očividně stalo viz chystaní Flash a Batgirl), jelikož neúspěch téhle kardinální nudy padá právě na bedra těchto dvou dam. Pokud celý snímek, jenž se snaží vést na vlně zábavné, krapet šílené akce a stylizace, obsahuje jedinou (sic!) efektně a zábavně natočenou scénu (Harleyina adorace přípravy snídaňového sendviče), pak jde o kompletní selhání tvůrčího týmu. O nevyužití chabě načrtnutých postav a nedostatečnosti vykreslení celého originu Birds of Prey pak ani nemluvím.

plagát

Afrika na Pionieri (2019) 

Sledování v průběhu pandemie COVID-19 v autokině na nákladovém nádraží Žižkov dodalo snímku trochu jiný rozměr. O to víc jsem si asi užil tu bezstarostnou atmosféru, kterou z plátna hlavní protagonista a šílenec v dobrém slova smyslu, který dal celý projekt dohromady - Marek Slovodník, šíří. Chápu, že nebýt "trabantistů", tak by Afrikou na pionýru nikdy nevzniklo, ale za sebe musím přiznat, že mě jednostopá verze cestování paradoxně bavila více, než její dvoustopí "rodičové". Abych neuváděl jen samé osobně zaujaté vjemy, tak je třeba rozhodně ocenit výbornou kompozici záběrů, které jawisti po cestě pořídili.

plagát

Joker (2019) 

Na Jokera se samozřejmě nebude vzpomínat kvůli brilantní režii nebo originálnímu scénáři (obé tvrzení totiž není až taková pravda), nýbrž kvůli tomu, jak se Joaquin Phoenix protančil skrz plátno a ztvárnění bolestivě narušeného člověka dobitého predeterminací a krutým okolím, k zlaté oscarové sošce. Todd Phillips dal dohromady snímek, který minimálně svými trailery a částečně i promo kampaní značně "klamal tělem". Natěšení diváci totiž mohli dle ukázek očekávat daleko akčnější a film s odlišným vyzněním, zatímco výsledná látka byla víc než čímkoliv jiným studií onoho narušeného jedince, jenž dostával od života a svého okolí jednu osudovou ránu za druhou, což ve spojení s jeho anamnézou vedlo ve finální přerod do role na cestě bez návratu. Že je sledování filmu občas až nepříjemným zážitkem jen dokládá genialitu Phoenixova výkonu, kterému Phillips spíše umetá cestu a klidí se z ní, než že by ho po ní sám vedl.

plagát

Predátor: Evolúcia (2018) 

(komentář psán s více jak ročním zpožděním od shlédnutí) Jakožto velký fanda původních dvou Predátorů jsem neodolal a vyrazil na novou inkarnaci jež připravil osvědčený scénárista Shane Black. Bohužel, jedná se o obrovský přešlap a je jen otázka do jaké míry je to zapříčiněno přetáčkami a přestříháním od studia a do jaké míry nese vinu sám Black. Bohužl výsledek je takový, že se po zhlédnutí divákovi vkrádá jediná otázka - jak mohli takhle zprznit predátora? Bohužel Evoluce je snad kvalitativně ještě mnohem horší, než to co provedl Ridley Scott v Prometheovi s Vetřelcem (tam alespoň zůstala Áčková - rozuměj drahá produkce). Mělo mě asi trochu varovat, že tam nehraje žádná známá tvář (což samozřejmě není běžně žádná záruka kvality, ale je to alespoň určitě indikace - obzvláště u podobného typu produkce), byť hlavní hrdina je celkem sympoš a je snesitelný. Dalším varovným signálem mělo být to, že film neměl v podstatě žádnou promo kampaň a producentem je mamlas co stojí za "veledíly" AvP. Že ze snímku ale vznikne totální bramboračka komedie, vyvražďovačky, rodinného filmu, buddy krimi, parodie a nevím čeho ještě, tak to jsem fakt nečekal. Navíc pomalu každých 10 minut diváka doslova profackuje nějaké WTF odhalení predátoří mytologie (jejich technika, motivace, planeta, rody atd). Akční scény jsou naprosto nezvládnuté a nepřehledné. Jediné co jakž takž funguje je pár hlášek (Shane Black se nezapře). Poslední asi 3 minuty, filmu se pak nesou ve stylu naprostého WTF. Bohužel je bolestně vidět, že film byl přestříháván až běda, protože půlka scén naprosto nenavazuje a celá řada příběhových linek nedává vůbec smysl. Prostě a jednoduše, pokud dostanete chuť zhlédnout něco s predátory a z nějakého důvodu zrovna nemáte chuť na první dva regulérní filmy, tak si raději 100x pusťte Predators s Brodym v hlavni roli, než tuhle šílenost.

plagát

Zlé časy v El Royale (2018) 

Jednohubka se skvělou retro atmosférou podtržená vynikajícím vizuálem a pečlivě selektovaným padnoucím hudebním podmazem. Škoda, že Jon Hamm nedostal podstatně více prostoru na plátně, nejvíc pozornosti si samozřejmě krade tradičně výborný Jeff Bridges, ale potěší i Chris Hemsworth jehož pošuk/vůdce New Age kultu je dostatečně mrazivě fanatický.

plagát

Le Mans '66 (2019) 

Nejsem nějaký zarytý "petrolhead", ale ten kouzelný "cool retro feeling", který z tohohle snímku sálá z každé jeho vteřiny stopáže, naprosto odrovnal i mne. Nádherný vizuál, herecké výkony i dobový hudební podmaz dokáží ve svém spojení i to, abyste zapomněli/nevšímali si šablonovitosti příběhu a klišé s házením klacků pod nohy zapšklými korporátními kravaťáky hrdinům permanentně stylově umazaným od motorového oleje. A je fajn v hollywoodském filmu vidět situaci, kdy i kladný hrdina dokáže dělat soupeři mírné naschvály. Bylo by velkým zadostiučiněním, kdyby tenhle snímek vydělal velké peníze a trochu naboural to současné Disneym protěžované schéma neustálého natáčení všemožných pokračování a předražených blockbusterů. Moc tomu ale bohužel nevěřím.

plagát

Gomora - Träume sind nichts für uns (2019) (epizóda) 

Dost možná doposavad nejsilnější finále ze všech čtyř sérií. Bravo. Aneb, jak Gennaro dával lekci Patrizii v jedné z předchozích epizod: "Boss nemůže věřit nikomu". A ukazuje se, že ta lekce bude až příliš krutá a bolestivá.

plagát

Wonder Woman: Bloodlines (2019) 

Takže jsme čekali 10 let na další sólový komiksový animák s Wonder Woman, jenom abychom dostali další origin, navíc výrazně slabší, než ten z roku 2009? Tak to je opravdu krásný případ promarněné šance. Uznávám, že i v Bloodlines jsou některé silné momenty, např. okamžik sebeoslepení (tedy až do chvíle, než si uvědomíte, že se znalostí existence zázračného uzdravujícího růžového paprsku se to najednou nejeví jako až tak velká oběť), ale celkově jde opravdu spíše o promarněnou příležitost a rozhodně za to nemohou jen nezáživní záporáci, kdy se hlavní nebezpečí zjeví teprve až v poslední dvacetiminutovce. Ne, tady je toho bohužel špatně víc, ať už jde o neuvěřitelně klišoidní motivaci Silver Swan, až po nevýrazného Steva Trevora. Takže pro příště doporučuji znovu a lépe a tentokrát ne až za dalších 10 let.

plagát

Marvel Rising: Secret Warriors (2018) 

Úvod tohohle komiksového animáku je takřka k nepřežití, respektive k okamžitému vypnutí a veverčí děvče je z hlediska Marvelí stáje dokladem toho, že už opravdu není moc prostoru pro další inovace, nicměně postupně se tahle "představovačka" nových charakterů vcelku rozjede a dá se i relativně bez úhony dokoukat a chvílemi se člověk i vcelku pobaví, byť mu zrovna není "hluboko -náct", což je samozřejmě cílovka tohohle počinu. Ne, na dospělejší komiksové animáky je tu prostě DC Animated.