kostej_

Čím byla Božská komedie pro 14. století, tím je Lost pro dnešek. Metafora stavu života na počátku 21. století.

Jedinou devízou tohoto filmu je objasnění, jak to bylo s jedním soudním sporem (v němž je zastřenou formou řečeno, že nápad na originální způsob popularizace své sociální sítě Zuckerberg ukradl). Zbytek je jenom takové fejsbůkovské pí-ár, snaha ukázat, jak je vlastně všechno kolem fejsbůku cool, jak jsou na něm všechny ty nejhezčí holky, jak všichni z fejsbůku dokáží skvěle pařit a užívat života, a jak se v tom každý z diváků může zhlédnout, protože on je přece taky důležitou součástí toho všeho vzrušujícího dění. Ani slovo o reflexi, jaký dopad má fejsbůk na společnost, ani slovo o tom, jak fejsbůk (a další sociální sítě) skutečně postihuje naše životy, vše pouze prostupuje jakási snaha o resuscitaci různých stereotypů a klišé a jejich uvedení jako něčeho maximálně vzrušujícího. Ať už jde o klasického neomylného geeka, "vzrušující" metání nejrůznějších záhadných IT pojmů, přehlídku nejkrásnějších dívek z castingu, exotické prostředí harvardské univerzity, kde se "to" všechno děje, důležití pánové neustále zesměšňováni geekem, který tak může okouzlit opodál sedící třicátnici jako sexy ztělesnění životní moudrosti, která snad dosud čekala pouze na něj. To vše je ukázkou režisérova neuvěřitelně povrchního stylu, který se napříč jeho dílem dere na povrch čím dál tím víc. Na závěr můžu pouze s lítostí konstatovat, že tato podbízivost sklízí své komerční plody.

Sled nepříliš dobře provedených lekaček bez hlubšího ladu a skladu, ačkoli pobavit se u toho dalo.

Nejmagičtější z Medemových filmů, přestože je zdánlivě nejobyčejnější.

Po dlouhé době pořádný psychoanalytický film dokazující, že psychoanalýza ve filmu není mrtvá a že je stále možné ji zde dále rozvíjet. Temné vrstvy lidského nevědomí opět vyplouvají na povrch, tentokrát v působivé kombinaci s některými postupy spirituálního a horrorového filmu.

Oproti geniální Genetické opeře dosti slabá mainstreamová verze.

Hodnocení po první sezóně, jejíž kvalita se ke konci vyšplhala do pohádkových výšin.

Narozdíl od jejich následujících filmů, tento obsahuje i moralizující postavu, která rozbíjí pocit zkoumání hrdinů bez nutnosti zaujmout jednoznačně morální postoj.

Skvělý asijský film pro publikum, které chtělo klasickou hollywoodskou povídačku. Film se srdcem. Stačí jen přistoupit na jeho pravidla.

Průhledné až na půdu.