gojackill

Zdá se být univerzální líbivost a správnost cesty "sázej stromy" , jenom mám výhrady k výtvarné stránce, asi protože jsem vždy dával přednost tužce před giocondou a detailní kontuře před letmým tahem. Moc tomu nepřidala ani nevýrazná hudba.

Bylo to jako sledovat Pushera od Nicolase Refna akorát s vyspělejší kamerou. Problém byl v tom, že jsem se u Srbského filmu dosti nudil, protože jsem v podstatě věděl dopředu vše, co se stane. Vytratilo se z toho veškeré napětí a dokonce mě to nijak zvlášt nešokovalo. Možná je to moje chyba, na druhou stranu, kdybych dopředu něvěděl o co v Srbském filmu půjde asi těžko bych si ho pustil stejně jako většina ostatních. Nejvíce zabodovala hudba, která je šílená jako samotný film.

Instantní nuda v nezávadném provedení. Stačí protřepat a můžete podávat. A je to hype.

Oceňuji, že tato komedie není přehnaně trapná ani nechutná. Ústřední dvojice Chris Farley a Matthew Perry funguje velmi dobře a zejména Chris Farley jako bodrý vidlák zvedá tuto komedii o jednu hvězdu výše. Vtipů se dočkáte dost a scénář je velmi vyvážený, nedočkáte se nudného místa a prohlédnete si i pár pěkných přírodních lokalit. Ideální odpočinkový film a divím se, že jsem jej neviděl v televizi dříve, podle mě je to neprávem opomíjený pohodový film pro celou rodinu.

Jiné a lepší než Barfly, či Factotum. Barfly se soustředí na jednu postavu, jeho pocity. A protože Chinasky byl člověk zahleďený do sebe, je interakce s ostatními postavami vedlejší. Chinasky na ostatní kašlal, slouží mu spíše jako kulisa (alespoň ve filmu, v knihách je to složitější). Ve filmu Trees Lounge stojí někde uprostřed Tommy (Steve Buscemi) a kolem něj se epizodně seznámíte s postavami, které reagují na Tommyho a Tommy na ně. Tommy totiž chce být s lidmi a má je rád, je to na jeho postavě znát. Barfly je přehlídka, krasojízda jednoho alkoholika s modrou krví. Trees Lounge je uvěřitelný životní příběh smutně laskavého Steva, kterému to nevyšlo. Barfly beletricky zjednodušuje realitu ochlasty a poetizuje jí. Tress Lounge je vystavěn v poctivé drama a těm pozorným může připomenout leccos z jejich životních zkušeností. To k rozdílům mezi těmito filmy. Další poznámka je k samotnému životnímu příběhu Tommyho. Lidé ho mají občas rádi, ale snadno se k němu všichni otočí zády. třeba ten plesnivej tlustej kámoš, nebo Chrystal. Já budu mít Tommyho rád navždycky. Po tomto filmu pohár trpělivosti přetekl a Steve Buscemi putuje do top herců.

Petere Jacksone ta tento kýčovitý blivajz se styďte.

Chladně nepříjemné pasáže střídají ty smešné, které karikují okolní svět a především lidské postavy v něm. Milostná linie je mnohem krásnější než v uhlazených bijácích typu Láska nebeská, protože působí opravději na pozadí, které režisér nepřikrášluje. Každodenní realita se na nás někdy šklebý jako Jorgen; žijeme ve světě na jedné straně hnusném, páchnoucím, ale vždy tu bude naděje, víra a láska. Láska z té trojice je největší. Režisér sevíruje jednu něpřijemnou scénu za druhou a parodoxně ve mně snímek probudil ohromnou naději a víru v život (Jaký triumf!). Některé dánské filmy jsou naprosto vynikající.

Občas to skřípalo a asi má pravdu Subjektiv když poukazuje na skutečnost, že by se po pěti minutách hlavní postavy "poslali do hajzlu" a film by tak skončil. Přesto hodnotím vysoko, protože mi navzdory uvedenému problému připadá scénář velmi chytrý a hned vysvětlím proč. Po každém "odstavci scénáře" jsem byl jako divák donucený přehodnotit svůj pohled na novináře a na herečku. Ze začátku jsem sympatizovat s reportérem. O herečce jsem si s ohledem na její Haf haf vyzvánění myslel, že je blbá husa, prdelka, kurvička, čubička bez vkusu, roztleskávačka, překuřovačka atd... Po výstupu v restauraci jsem si myslel, že reportér je debil. Pak jsem si myslel, že herečka je dobře skrytá za svou maskou pod kterou je něco jako duše. No a tak dál. Nakonec jsem se ustálil. Herečka je kravička, se kterou bych rád zapařil a hlavně bych jí chtěl ošuka.t. Reportér je chlápek, se kterým bych si rád popovídal, ale kryl bych si před ním záda, protože je to hajzl. Steve Buscemi jí chtěl taky ošuk*t jestli jsem to ještě neřekl.

Spartakus mohl být namakanější!

Pořád jsem přemýšlel jakou společenskou hru budeme hrát s přátely o víkendovém mejdanu u mě. Po shlédnutí thrilleru Loft už mám jasno, zahrajem si blafovanou.