honajz

Ty jo, Nekonečný příběh zkřížený s Drunken Master! A na závěr Obušku, z pytle ven! WTF?!

Docela zajímavé vizuální hrátky, ale příběhy obou bratrů mi až na ty pracovní problémy přišly zcela mimo. Nehledě na to, že hlavní hrdina vypadá spíš, že se zajímá o muže než o ženy. Nic proti, ale tady to nemělo význam, a spíše rušilo. Všechny ty linie s Ciolkovským a Měsícem mi pak přijdou poněkud násilím přifařené.

Typická jednohubka 80. let, taková akční pohádka pro dospělé, která se naštěstí podobně jako jiné podobné filmy té doby nebere vážně, a díky tomu je pořád koukatelná a příjemně pobaví.

Pilot, který většinou má navnadit, mi přišel nic moc. Nějak mi tam nejsou jasné všechny okolnosti a podmínky - v noci tuhá řežba, ve dne se přesunuje tři sta lidí a nikde žádný emzák, nikdo se nebojí, že se objeví... Ty rodinné vztahy proč ne, ale tady mi přijde to až zas tak nefunguje. Zkrátka po pilotu mám pocit, že ani tvůrci neměli jasno, jak celý zajímavý námět pojmout a kudy vést.

Korejské filmy jdou mimo mne už delší dobu. Stejně tak tento, který je vlastně jednoduchou historkou tak na dvacet třicet minut, navíc několikrát použitou, s přehnanými a patetickými hereckými výkony (plus např. sdělovat někomu, že si někdo druhý zlomil nohu, a to s rozzářeným úsměvem na tváři, mi také přijde divné), podobně je tomu i s obrazovým pojetím (ze záběrů Měsíce už mi časem bylo krapet k smíchu, a ty vločky, podzimní listy také působily již spíše parodicky.) a patetickým pianem (ten Bach je pak už skutečně pěst na oko). Navíc konec to spíš zazdil - k nějakému vyznění nebo katarzi vůbec nedošlo.

Viděno ve Student Agency cestou do Brna... Začátek mě příjemně překvapil, šlapalo to, mělo to fóry a moc se mi to líbilo. Ale pak už asi autoři nevěděli, co dál, tak tam narvali spoustu blbostí a zhruba od půlky je to úplně jiný film o něčem úplně jiném, a až závěr dá na chvíli vzpomenout dobrého začátku.

Takhle zpětně člověk ocení Carpenterovu genialitu ve výstavbě příběhu, a hlavně ve výstavbě napětí. Plus v doprovodných prvcích, jako třeba výběru skoro meditativní hudby, která tu náladu umocňuje. Už jen úvodní záběr s hodinkami - já se vždycky leknu, a to vím, co přijde. Plus samotné to vyprávění, "kulisy" ostrova, majáku, tajemno, kněz... Skutečně dokonalý zástupce svého žánru. A dokonce bez nutnosti exploitatiion záběrů, ze kterých už se mi zvedá kufr ne pro ně samotné, ale že to někdo používá, aby něčemu říkal horor.

Takhle zpětně člověk ocení Carpenterovu genialitu ve výstavbě příběhu, a hlavně ve výstavbě napětí. Plus v doprovodných prvcích, jako třeba výběru skoro meditativní hudby, která tu náladu umocňuje.Ale tohle? Městečko, kde žijí buď jen mladí, nebo staří (ti stejně první chcípnou), kde nežijí lidé ve věku 30-50 let (aspoň jsem žádné nezaregistroval) a kde výstavba příběhu a nějakého napětí je skoková - skok sem, skok tam, chvilka keců, chvilka nudy, macho kecy, metrosexuální kecy, emo kecy, nazdar, A ten úžasně pitomý konec! Mimochodem, Carpenter nepoužil ani jeden digitální efekt, a jaké to má napětí - tady je triků plno, ale ukazuje se, že explictiní zobrazení je často spíše k smíchu.

Tříhodinové citové vydírání podpořené nelogickým chováním postav.

Slabé tři hvězdy za poslední půlhodinu, kdy to konečně začalo nějak fungovat a být napínavé. Ale ta první hodina, s variacemi na film Fenomén, byla nudná, napětí špatně stavěné, náznaky až směšné. Za tu první hodinu bych sotva dal jednu hvězdičku. No a závěr je skutečně ubohý, takže celkem dvě hvězdy.