Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (7 504)

plagát

Černá mamba (2011) 

Šestiminutová reklama na Nike, kde vlastně jde hlavně o ty ohýnky ve skoro každé scéně. Aby to bylo delší, tak je to proložené tím, jak se příběh vlastně u Westa doma "vymýšlí". Jasně, hláška, že když budou vidět a hrát boty, bude od sponzora víc peněz a víc výbuchů, ale stejně mi to celé přišlo unylé. Profesionální, ale nic, co by mne překvapilo, nebo bych nečekal. Jako sami si řekněte - máte udělat delší reklamu na boty Nike a máte k tomu špičkového basketbalistu a Roberta Rodrigueze, jak to asi bude vypadat - prostě nic překvapivého. A Bruce Wiilis taky jen do počtu, jen tak.

plagát

Na dostrel (1993) 

Pan režisér je evidentně zdatný komerční filmař, jakých je sdostatek - prostě takový průměr. Není to špatně natočené, je vidět, že pan režisér zná základy řemesla a dovedně dokáže film vést ke svému vyvrcholení, nedá se říct nic proti kameře, a také scénář docela ujde a nehýří logickými nesmysly na potkání. Jen je to takové unifikované, asi jako komerčně ve velkém vyráběné pivo, bez chuti, bez osobitosti. Navíc bez vtipu, myslím, že jsem slyšel jednu hlášku za celý film, jinak je Bruce Willis drsný maník, který se hned pere. Ani nevím, co na něm SJP viděla (a ostatně ani on na ní - kameraman ji dobře nikdy nezabírá celou, protože v těch několika málo okamžicích je vidět, jak podivně neforemnou postavu má a jak všechno hraje na milý kukuč). Takže za mne průměrná historka, kde nehrát Willis, ale třeba některý z Estevezů, tak zapadne v záplavě mnoha podobných.

plagát

Zbohom, Sabata (1970) 

Konečně to má pořádný scénář a nějakou zápletku, i když to vychází nadále z archetypu pistolníků, kteří by pro prachy zradili kohokoliv, takže vlastně vůbec nejde o nějaké kladné hrdiny. Dobré je zde ozvláštnění o Rakušáky s jejich císařem Maxmiliánem, nebo pár vtipných průpovídek (žel jen v první části filmu, později psal dialogy asi někdo jiný, protože z chytrých dvojsmyslů se přešlo na hrubozrnný humor). Pro našince je příjemným překvapením účast zpěváka Deana Reeda, jo, to je ten, který ze západu v době totality emigroval do Sovětského svazu. I ta partička tak nějak ušla. Ale příběh je celkem takový pitomoučký až nelogický. Proč by plukovník nebo jeho pobočník pořádali zbytečnou kamufláž s přepadením vozu, vždyť stejně celou dobu věděli, kdo se v tom veze? Ta tajná služba s holubí poštou, ta také se nechovala moc jako secret service. Ale hlavně - dostanu se k vozu s pytli plnými zlatého prachu, a ani se nepodívám dovnitř, jestli tam fakt je? A když už jsem jednou podveden, tak při příští příležitosti se nepodívám opět? Navíc hudba je zde svižnejší než střih, což je na pováženou, protože i když se hudba snaží, střih dává filmu pomaloučkou fazónku, takže nevěřím, že Sabata sejmul několik vojáků skoro naráz. Spíše to díky střihu vypadá, že než znovu vystřelí, stihli by se vojáci přesunout v klidu až k němu, kdyby mohli a scenárista a režisér jim to nezakázali. A Yul Brynner zde vypadá skutečně velmi otráveně a unaveně, bez šťávy.

plagát

Varhaník u sv. Víta (1929) 

Vadí mi zde několik hluchých míst ve třetině a pak ve dvou třetinách příběhu, vadí mi melodramatické zakončení, které jde trochu proti dosavadní linii vyprávění a charakterům postav (lump se náhle změní v andílka, stane se zázrak u varhan), ale jinak mne příjemně překvapilo, jak kamera kouzlí se světlem, jak si vyhrála s uličkami, vilami a zákoutími Prahy (i když ten kousek Zlaté uličky, kde se odehrává děj, je dělaný v ateliéru), dobré jsou pokusy vyjádřit obrazem i zvuk (!), protože zvuk právě zde hodně chybí, a je škoda, že film nevznikl o dva tři roky později. A vynikající jsou i hrátky s prolínačkami, symbolickými prostřihy, hrou se stíny... Taková škola filmařiny, kterou by si povinně měli pouštět současní čeští filmoví "umělci".

plagát

Osudy dobrého vojáka Švejka (1930) 

Úvod je hodně vtipný, ale pasáže u komise a na klystýru už jsou trochu bez nápadu, a jak se v ději (no, v ději, on je to spíše jen sled historek) skáče, i díky podivným střihům to vypadá jako kočkopes. Švejk, který je zpočátku skutečně podle knihy takový mudrlant, který ukazuje nesmyslnost rakousko-úřednické byrokracie doslovným plněním rozkazů, u Lukáše působí už jako pitomec, a v Rusku jako sebestředný, vychcaný a líný hajzlík. Možná je to tak i v knížce, už je to dlouho, co jsem ji četl, možná to má odrážet Haškovy osudy, ale i samotným vedením filmu, kladením důrazu na nepodstatné věci a rychlým přesunem jinam od věcí zajímavých, mi to celé přijde jako narychlo sesmolený mišmaš. Jinak pro pivní znalce - ve filmu zazní nezastřená reklama na Velkopopovické pivo. :-) A abych nezapomněl, dvě velké davové scény, takové se dnes moc netočí.

plagát

Pancéřové auto (1929) 

Na tehdejší dobu velice odvážný akční film, takový pradědeček Jamese Bonda nebo Johna McClanea (nechybí skoky, zdařilé úniky, honička na motorce i v autě, pistole, pád ze skály, rvačka v letícím letadle...). Tak jistě, z hlediska scénáře tam moc logiky hledat nejde, některé střihy jsou děsivé, útěk z vězení skokem plavmo vzhůru a doleva je už přehnaný (i když dobře vymyšlený) a navíc je vidět, jak herci někdo drží nohy, a to už nemluvím o startrekovských přesunech z vod Vltavy do skal Divoké Šárky... Zajímavý je film i výběrem lokací, jsou zde vidět dnes už neexistující místa v Praze, a oceňuji i nadhled a snahu o humor a pár vtipných hlášek (a to nejen psaných, ale myslím i komické gagy v obraze). I když tedy sekretářka, "živé děvče", mi lezla poněkud na nervy.

plagát

Motív (2013) (seriál) 

Dvojče Vilmy Cibulkové pátrá po motivu vražd, kdy divák dopředu zná vraha i oběť, jen ne ten motiv. Jeho prozrazení má být vrcholem každého dílu, kdy si divák řekne, ty brďo, to jsem nečekal. Ale popravdě řečeno, on se často ten motiv čekat dá, vymyslet se x variant zajímavého motivu nedá. Navíc tady často pomáhají různé náhody a intuice. A občas je v tom přimícháno i něco rodinných problémů. Typický a standardní produkt současné seriálové produkce v tomto žánru.

plagát

Po stopách Boha - s Morganom Freemanom (2016) (seriál) 

Seriál se zabývá nejen tématem Boha, a jak ho vnímají různá náboženství, ale také tématem smrti, jakési komunikace s mrtvými, možnostmi přežití duše a zda duše vůbec existuje, dojde i NDE zážitky, objeví se úvahy o zlu, kde se bere a zda ho máme v sobě. Přitom Morgan Freeman cestuje po Asii, Americe, Africe (zde většinou jen po Egyptě), Evropě a ptá se různých představitelů církví, věřících, vědců, historiků a dalších. Po pravdě jsem čekal víc. Každý díl je uměle natahovaný na skoro hodinu i s reklamou, spousta informací je známá a nijak objevná, a jen sem tam něco zaujme (třeba ochranný duch jezera - mimochodem, jezera špinavého, že nevěřím jeho uzdravovacím schopnostem). Zdálo se mi, že tvůrci nebo sám Freeman poněkud tíhnou k buddhismu a částečně hinduismu, dostával častější prostor i rozhovory byly vedeny tak nějak umírněněji, a to dokonce i u jednoho buddhistického kněze, který ani netušil, jak se do úřadu dostal.

plagát

Tvoje tvář má známý hlas (2016) (relácia) odpad!

Tchyně a manželka a jejich kamarádky jsou z pořadu na větvi. Pořád slyším, hele, ten je dobrej, ta je suprová. Já nevím, častokrát mi přijde, že originál je prostě originál. Jo, sem tam skutečně klobouk dolů - zvlášť Petr Rychlý nejen jako Honza Nedvěd, to se povedlo, to jo. Ale zase jako Armstrong byl neskutečně trapný. A k tomu ty hlášky rádoby poroty. Nj, ještě že nejsu cílovka. --- EDIT k verzi 2020 s antimoderátorem Polívkou: Upadlo to pěkně. Neznámí lidé zpívají - většinou neskutečně falešně - neznámé písničky většinou neznámých zpěváků (někdy dokonce herců, kteří víc jak jednu písničku nenazpívali), porota dělá, jak je nadšená a neřekne jediné kritické slovo, masky jsou čím dál víc odfláknutější, Polívka není Sokol... Na to vážně někdo kouká dobrovolně?

plagát

Číslo 23 (2007) 

Možné spoilery. Je to slabé. Není to ani mystický thriller o numerologii, osudu a předurčenosti, ani drama o trestu a vině, přičemž se to snažilo být obojím. Ano, nejsme blbí a nemusíte nám, pane režisére, stokrát ukazovat hříčku s nápisem Hotel - Hel(l). Vlastně to logicky nedává ani smysl, když se nad tím zpětně člověk zamyslí, a samotná kniha je z velké části mystifikace. Vlastně se cítím podveden - jsou zde sice nějaké náznaky (pes Ned, hrobník) jakéhosi mystického přesahu, ale nakonec se z toho vyklube jen jedna anamnéza.