SelfishMan

Po plejádě tu více a tu méně tupých pokračování, která po dnes už takřka legendární jedničce přišla, z nichž ty poslední 4 už s původní "trilogií" měly společné tak maximálně část jména, přišlo až překvapivě kvalitní pokračování, které se konečně s trochou té nostalgie vrací ke kořenům a původní partě. To celkové hodnocení mě sice překvapuje, ale musím říct, že vzpomínání to bylo fajn a poměrně dobře polechtalo moji bránici. Co dodat, snad jen že Biggs je stále naprosto stejný tragéd, kterého nemůžu skoro vystát, Stifler opět táhne valnou většinu komediálních scén, Tara se proměnila za těch 13 let z mokrého snu nejednoho puberťáka v (jemně řečeno) noční můru ( zaplať pánbůh aspoň za tu novou generaci). Myslím, že už by tuhle značku mohli nechat odpočívat v pokoji a skončit na vrcholu.

Pěkná pohádka o cestování a (asi hlavně) hledání štěstí a sebe sama, která ale v konečném důsledku vlastně řekne, že sice všude dobře,ale doma nejlíp. Cestování zbožňuju (člověka to obohacuje) a ač se s filosofií, kterou film podává úplně neztotožňuju a takový Walter Mitty mě zasáhl daleko přesněji, přesto měl pro mě film dost předností na to abych mu napálil slabší 4*. Mimo toho putování po světě jsou to hlavně Rosamund Pike a Simon Pegg.

Buď už jsem takový cynik, nebo prostě a jen realista, ale nějak jsem ani jednomu z těch hlavních protagonistů nebaštil ty jejich rádoby vznešené motivace. Tohle je pouze další židovský pomníček připomínající jejich útrapy ( "flashbacky"/vzpomínky Altmannové alias Helen Mirren do minulosti zabírají podstatnou část vyprávění). Netvrdím, že na to navrácení nemají právo, holt bylo to jejich a násilná konfiskace na tom nic nemění, ale ty srdceryvné kecy o shledání s "rodinou" a pak ty obrazy obratem hned střelit za slušný peníz tak, aby visely stejně kdesi na druhé straně kontinentu v New Yorku, když drahá Altmannová žila v Californii...to ve mě zkrátka vzbuzovalo značné pobavení. Základní námět sice sliboval dost zajímavé právní drama, ale celá da právní část v podstatě byla hodně okrajovou záležitostí a místo toho hlavně hodně vzpomínáme a kecáme o ničem a zase vzpomínáme.

Shodou náhod, aniž bych to věděl, tak jsem si během jednoho dne pustil 2 vynikající kousky od J-M Valéeho ( prakticky v tandemu s Dallas Buyers Club) a musím říct, že to byla naprostá emocionální síla. Wild mi připomněl putování Chrise McCandlesse v Into the wild. Divočinou v tomhle případě by se spíš dala nazvat životní situace Cheryl a celé to putování po PCT bylo jen takovým hezkým rámečkem pro sérii flashbacků vysvětlujících, co ji dohnal do takovéhoto rozhodnutí. Vážně respekt! (p.s. asi nepochopím, proč se tady vážně výborná Reese zahazovala s filmy typu Legaly Blonde2).

Nebudu to tu moc pitvat, tohle je zkrátka zábava, kterou si dám moc rád líbit ještě (ne)jednou. Výborný casting ve všech ohledech, dokonce i Egerton, z kterého jsem ponejprv nebyl úplně urvaný příjemně překvapil a dával si to hodně dobře. S.L.Jackson předvedl opět jednoho ze svých ujetých výstředních záporáků na kterého si člověl ale stejně postupně zvyknul. Ústřední zápletka dostatečně ulítlá tak (tím nemyslím rozvoj hlavního hrdiny), že by byla hodná takřka i pravé klasické Bondovky, dost prostoru pro jednotlivé postavy a jejich vývoj, ale přesto všechno hezky odsýpá bez zbytečných keců, vymakaná akce, která je dokonale choreograficky sestavená nasnímaná parádní kamerou a výborným soundrackem ( akcička v kostele v Kentucky za zvuku solíčka z Free Bird od Lynyrd Skynyrd mě přinutila doslova čumět s otevřenou pusou dokořán, to byl neskutečný nářez), skvělá stylizace a propracovanost organizace Kingsmanů, mohl bych pokračovat v superlativech asi ještě dlouho. No a když už začne situace až moc vážnět, přijde na věc dokonale načasovaná odzbrojující hláška a jedeme dál v kulervoucím tempu. Takovýchto filmů prosím víííc, tomu říkám dokonalá filmová podívaná mojeho gusta! Matthew na hrad, (nebo aspoň toho zlatýho panďuláka minimálně zaslouží), on mi zkrátka rozumí!

Trapná, hodinu a půl dlouhá reklama na všemožné produkty nahnilého jablka, která upřímně na mě nezafungovala ani v té reklamní části. (Kdoví co tomuhle filmu asi říkaly všechny ty hollywoodské hvězdičky, kterým loni nahackovali iCloud a jejich domácí fotečky se rozletely po internetu?) Co mě ale dobře rozesmálo byla už řádně povadlá 42 letá Cameron Diaz, hrající si na mladou studentku v jednom z těch jakože nadržených pohledů do historie manželského páru. Holá prdel Segela (který vypadal jak po 2 měsíční ozdravné kůře v nějakém to sibiřském gulagu) dojem z filmu taky moc nevylepšila a vzhledem k tomu, že nějaké ty 2 záměrně vtipné momenty (pasáž se psem) se vešly už do traileru, tak tohle považuju za totálně zbytečné dílko.

Jacksonovo nadšení a láska ke Středozemi je samozřejmě nepopiratelné a i z třetího Hobita čiší, ale nic to nemění na tom, že tenhle díl už prostě podle mě neměl vzniknout (resp. 2 díly by byly víc než dost). Ač nejsem Tolkienovský fanda, tak mě Jackson dokázal v prvních dvou dílech naprosto strhnout svým vyprávěním a vtáhnout mě do svého světa, ale ve trojce už tohle absolutně nezafungovalo a svůj díl na tom pro mě nese absence nějakého víc smysluplného děje (2 hodiny mávání digitálním železem prostě není v kontextu s předchozími díly už nějak dost, jenže ono už jednoduše nebylo ani co vyprávět), nepřítomnost dostatečně charismatického záporáka (spoiler: Smaug bohužel odešel do věčných lovišť už v úvodu, ale kniha je kniha, takže co se dá dělat a Azog byla chabá náplast), už až příliš velká digitalizace (ale bez pořádné digitální krve) a vlastně i samozná minimalizace přítomnosti samotného hobita Freemana na plátně redukovaná jen na takové přicmrndávání. Třeba takovým vypuštěním celé té linie s Tauriel by se možná udělalo místo pro to, aby se tehle díl stal řekněme takovou údernou epickou finální půlhodinkou druhého dílu a nemusela by z toho pak tak čpít ta touha ještě tuhle krávu podojit o pár set milionů dolarů.

Sandler a Drew na plátně fungují dobře a v rámci možností i relativně přirozeně. Jinak ale od úvodního rande na slepo se dá, ať už to, jak se bude odvíjet základní dějová lini, tak i některé jednotlivé konkrétní dějové kroky očekávat a předpovídat poměrně najisto na míle dopředu, takže v konečném důsledku film prostě ničím nepřekvapí (a rozhodně ne těmi instantními emocemi). Na druhou stranu hezké prostředí Afriky (většinou teda bohužel hotelového resortu), několik povedených fórků (hlavně v originálním znění některé jazykové dvojsmysly atd., které se asi v překladu ztratí) a zmíněná ústřední dvojka z toho dělají příjemný odpočinový film na sobotní odpoledne.

Musím se přiznat, že v eufórii po dokoukání jsem tomu napálil 5* bez mrknutí, jenže následné zamyšlení mě donutilo uznat, že na plnou palbu to přece jen není. Naprosto perfektně vybudovaná atmosféra z první poloviny filmu se pak začala nějak vytrácet s postupem času a vrátí se zase až kdesi ke konci když děj nabere spád, svoje na tom samozřejmě udělalo i postupující vyšetřování, které zákonitě takovou tu roušku mysteriózna sejmulo. Osobně bych uvítal kdyby si Frank trošku s divákem pohrál (když už je to krimi), udržel tu temnou syrovou mysteriózní atmosféru co nejdýl a klidně rozebral trošku i ty záporáky o kterých se toho člověk vlastně ani moc nedozví (ať už to má člověk kompletní). Chápu že bylo třeba naplnit rasovou kvótu, ale pro pána ta dějová linie s tím malým černouškem byla prostě jaksi mimo a podepsala se dost na tom narušení zmíněné výborně tíživé atmosféry filmu. Celkově kvalitní oldschoolová detektivečka s tradičně výborným Neesonem, kterému tohle tyhle role sedí asi tak jak si každý dovede domyslet. 80%

Dobrých 80% mojeho pozitivního hodnocení utáhl neskutečně drsně hláškující Guy Pearce a jeho postava, která vše dokázala okomentovat s brutálním sarkasmem, při tom kazit zvrhlíkům jejich čerstvě nabytou svobodu a tahat sebou otravnou prezidentovic dcerušku (mimochodem její tatík se mi zdál jako jeden z nejhorších filmových amerických prezidentů všech dob). Zbytek plusových bodů u mě sbírá Lockout za super umírněnou stopáž (řekl bych až ideální) a pár dobře zahraných ujetých zlotřilců v čele s Josephem Gilgunem (alias Rudym z Misfits). Naprosto ujetý námět a těžce low costový vizuál (hlavně ta úvodní honička byla fakt tragická) z toho pak dělají takové moje guilty pleasure.