drederik

Jako člověk Star Trekem dříve skoro nedotčený, musím říct, že jsem nadšen. Visuální žně umocněné výbornou hudbou, ve filmu dosud neokoukané tváře (až na pár vyjímek jako skvělý Pegg) a zajímavý děj nepostrádající spád, takže jsem se ani chvilku nenudil. Díky tomu všemu u mě film zabodoval na plné čáře a už teď se těším na pokračování, které se přímo nabízí a divil bych se kdyby nebylo.

Opravdu hodně zvláštní, chvílemi až ulítlý film, který asi neosloví široké spektrum publika. Je spíš pro ty, jemž nevadí pomalejší tempo, dlouhé dialogy a absenci super vtipných gagů či romantických klišé. Mě se to líbilo a to nejen proto, že Braff je mým velkým oblíbencem, ale hlavně kvůli Natalii Portman, s jejímž obsazením do role lehce střeštěné dívky, která ztracenému chlapci sebe sama pomohla najít, měl Braff neskutečně šťastnou ruku. Už se těším na další Zachovi projekty.

Robert Redford natočil krásný a dojemný film z prostředí jednoho nádherného sportu, se kterým jsem (zatím) bohužel neměl tu čest se blíže seznámit. Nemůžu si pomoct, ale hrozně mi to přípomínalo Pravidla moštárny. Přitom tyhle dva filmy spolu mají společné snad jen časové období děje filmu, hodně podobnou dojemnou část hudby a taky Charlize Theron. Možná je to právě tím, kdo ví. Důležité je to, že ve mě Legenda o slavném návratu vzbudila přesně takové pocity, kvůli kterým jsem na to koukal. To vše je navíc podtrženo zřejmě životní rolí Willa Smithe.

Pro zajímavé romantické filmy mám slabost a tohle zajímavé určitě je. Už samotný děj byl odlišný od v žánru zajetých kolejí. Dalo by se o něm říct, že je až originální, kdyby nebylo, jak už je ve spoustě komentářů zmíněno, jisté podobnosti s HIMYM. Konečně hned od prvních minut není jasný s kým hlavní hrdina nakonec skončí, navíc když má opravdu z čeho vybírat, sám bych asi byl zmaten jestli chtít blondýnku s krásným úsměvem, uhrančivou černovlásku nebo roztomilou zrzku. Nakonec i slova chvály pro Ryana Reynoldse, jenž svým sympatickým a nenuceným projevem příjemně překvapil.

Jediný co mě u tohohle "hororu" zaujalo, byly interiéry aquaparku z mého rodného města. A to opravdu moc není.

Další z filmečků, díky kterým si utvářím rok co rok tu pravou Vánoční náladu.

Pohádka, bez které si ani neumim představit Vánoce.

Kdo nemá rád pomalu plynoucí dramata o vztazích, lásce a obyčejných lidech, kteří pochybují a chybují, tak ať raději tento film vynechá. Vy ostatní s chutí do toho. V hodnocení jsem se sice, v množství větším než malém, nechal ovlivnit mým velkým oblíbencem Braffem, ale to nic neměmí na kvalitě zbytku. Závěrečné "omluvné kempování" na verandě podbarvené písničkou od Coldplay, je výborná třešnička na dortu.

Travolta s Whitakerem můžou tak akorát doufat, že je v těch kostýmech nikdo nepozná.

To je tragédie v čem Johny v posledních letech hraje. Kde sou časy bombarďáka Dannyho Zucca nebo Vincenta Vegy. Jinak naprosto podprůměrný film, který stačí vidět jednou a dost.