Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Animovaný
  • Dokumentárny
  • Krimi

Recenzie (2 839)

plagát

Dovolenka s Andělom (1952) 

Komunistická komedie plná budovatelského optimismu a nadšení. I přesto má svůj zábavný půvab. Odborářská rekreace. Je otázka, na kolik to byla rekreace pro nejlepší pracovníky a na kolik pro vyvolené. Ovšem byla potřeba ukázky všech vymožeností společnosti pro důležitý pracující lid, základní pilíř komunistického zřízení. Bručoun a revizor pražských dopravních podniků Gustav Anděl (skvělý Jaroslav Marvan) dokáže svou životní rozmrzelostí a postupným prozřením stále pobavit. Důstojným protějškem mu je laskavý truhlář a cellista Bohouš Vyhlídka (dobrý Josef Kemr). Odborářská rekreace dokáže zázraky. Napravovat manželství v krizi, jako u manželů Pavlátových (Vladimír Ráž a Jana Dítětová). Či dávat dohromady nesezdané páry. Horník Štefan (František Dibarbora) potkává svojí řidičku Marienku (Stanislava Seimlová). A aktivní blbec Mašek (Josef Pehr) svojí učitelku (Alena Vránová). Z dalších rolí: kulturní referentka (Běla Jurdová), důležitý Herzán (Vladimír Řepa), elektrikář Jeřábek (Josef Hlinomaz), a jízlivá Pichlová (Růžena Šlemrová). Mám slabost pro Krkonoše a Podkrkonoší zalité sluncem. Vyvolává to ve mě nostalgické vzpomínky na bezstarostné mládí. Mám slabost pro Marvana. A i přes svůj zjevný agitační formát, mě opakovaně dokáže tento film pobavit.

plagát

Do země dálné a nejbližší (1965) 

Cesta po Sovětských zemích byla pro čtyřlístek Hanzelka, Zikmund, Dryák a Korynta v mnohem odlišná. Pojem svoboda je v bratrském slovanském sevření nejstřeženějším stavem událostí. Rozměr zde opouští svou obyčejnou pozemskou tíži a stává se mezistupněm k vesmírnému chápání velikosti. Fejeton "Do země dálné a nejbližší" využívá sovětský pohled na socialistickou soudržnost tónem i časováním. První filmová pohlednice ze země zítřka má formát filmového týdeníku a s bezelstným jásotem vítá dva československé hrdiny v pevné víře utvrzení oprávněnosti socialistického vývoje světa. Zikmund s Hanzelkou jsou oslavováni ve státním i stranickém zájmu. Proletářská propaganda dokázala velebit svoji pozornost zájmu při současném potvrzení vlastního výsostného postavení. Přístav Nachodka jásá, hrdina socialistické práce Majakov je vzorným příkladem v popředí k požehnání expedice míru a přátelství.

plagát

Dracula (1992) 

Dracula Francise Forda Coppoly je vizuálním obžerstvím kultu strhující spotřební zábavy moderního věku. Všemu vévodí urputná snaha o oduševnělost, té podléhá obraz, výraz i spletitost motivací a zdeformované linie přespříliš dychtivého děje. Říká se tomu styl, byť přesnějším výrazem je stylizace, ze které spotřební publikum říhá blahem a v okouzlení velebí důraz filmového efektu. Prázdnota duše a smysluplnosti Coppoly dosahuje jednoho ze svých vrcholů a uchvácení diváci tleskají v úžasu krve, bujných sexuálních hrátek a lascivnosti. Dracula jako oběť krutého osudu, který sprostě ukončil jeho niterné naplnění, není vyloženě špatným nápadem, jen by nesměl umanutě setrvávat v hororové formě. Moderní věk konzumu se snaží koncentrovat drobnosti do celku a charakteristika gotického hororu se vyhrazuje, přetéká své původní označení a z rozkvetlé louky se rázem stává podmáčená bažina. Divák si může vybrat, zda se chce bát, smát, posmívat, lehce sexuálně stimulovat, nebo něžně rozjímat nad urousanou stopou melancholie romantiky. Ale ani moderní představa vtipné obrazové nestřídmosti nedokáže zakrýt prázdnotu, která se sebestředně vydává za umění. Osudem sužovaným hrdinou je hrabě Dracula alias Vlad III. (Gary Oldman), rumunský národní hrdina. Bolest vnitřního světa se proměňuje v sadistické sexuální uspokojování, přesto stále větří lásku života a opětovné intimní naplnění. Chudinka Vlad! Hlavní ženskou postavou je Mina Harker, rozená Murray (půvabná tvářička Winona Ryder, též v roli Vladovy manželky Elisabety), mladé, skromné, útlocitně spořádané a vzdělané děvče skromnějšího původu. Živoucí princ na obzoru je tajným romantickým snem mladých dívek a chtíči podbřišku nelze donekonečna odolávat. Výraznou postavou je Jonathan Harker (Keanu Reeves), Minin snoubenec a mladý zaměstnanec realitní společnosti s péči o nového zazobaného klienta z Rumunska. Morální zásady nezkušeného mládí se nedokáže ubránit sexuálnímu napětí a uspokojivé smyslnosti perverzních hrátek. Důležitou postavou je Abraham Van Helsing (příjemný Anthony Hopkins, též v roli Vladova kněze), profesor lékařství a znalec upírského prokletí. Život je hrou a ani boj na život a na smrt není hravosti na překážku. Významnou postavou je Lucy Westenra (smyslná Sadie Frost), Minina nejlepší kamarádka z lepších poměrů. Je obklopena nápadníky a dobrovolně podléhá svůdnosti temné stránky a živočišného chtíče. Uspokojující tvrdý sex je mocnou zbraní. K výraznějším postavám patří také Dr. Jack Seward (Richard E. Grant), jeden z Lucyiných nápadníků, bezradný z neznámé choroby lidského těla. A také anglický sir Arthur Holmwood (Cary Elwes), Lucyin aristokratický snoubenec, překvapený z průběhu nakažlivé upírské nemoci. Z dalších rolí: poslední Lucyin nápadník a bohatý Texasan Quincey P. Morris (Billy Campbell), do blázince zavřený Jonathanův předchůdce v realitním zaměstnání R.M. Renfield (Tom Waits), Jonathanův londýnský nadřízený Hawkins (Jay Robinson), či nenasytné Draculovy nevěstky (Monica Bellucci, Michaela Bercu a Florina Kendrick). Coppolův Dracula je typickou tváří moderní spotřební zábavy. Lze volat do široka ať žije pompézní efekt a stylizovaná výřečnost i dětinská hravost prodejního ducha, která nese zasloužené ovoce finančního vítězství. Oscar pro mě není známkou kvality, ale uslintaných gest za zásluhy a komerční úspěch. Nadýchané obžerství je prázdným gestem. Tento druh zábavy mi není blízký, ani sympatický, natož obdivovaný a vyhledávaný. Dracula není uměním, ale jen mizerným obchodním artiklem s jedinečnou marketinkovou propagací.

plagát

Dračie diery (2000) 

Dračí doupě, hru jsem nehrál. Dobrodružně fantazijní filmová podoba osloví především děti. Inspirací bylo povícero, výsledkem je pestrobarevný mišmaš. Nekonečný příběh se propadl do středozemě Pána prstenů. Roznětkou se stává počátek demokratizačních přeměn uspořádání společnosti a o straně dobra nemusíme přemýšlet. Jméno Izmer přináší závan pohádkového orientu a draci splňují standardní představy hrůzostrašné podoby strachu. Herectví se blíží dětinštění a nejmenší ratolesti ho snad s nadšením ocení. Hlavním hrdinou je Ridley Freeborn (Justin Whalin), pohledný, fyzicky zdatný a důvtipný zloděj. Hříčkou osudu je vtažen do vrcholícího střetu dobra se zlem a jeho vrozená ctižádost ho strhává do strastiplné cesty poslání. Hvězdou filmu je hlavní čaroděj Profion (Jeremy Irons), vlivný intrikán, toužící po absolutní moci. Karty jsou rozdány a každá podlost je vítána. Hlavní ženskou postavou je mladá čarodějka Marina Pretensa (Zoe McLellan). Přináší ženský půvab, romantické okouzlení a zodpovědnou povinnost ve jménu záchrany vlasti a známého světa. Komické výstupy poskakujícího šaška jsou doménou Snailse (Marlon Wayans), zženštilého kumpána Ridleye. I pištěním lze přispět ke zdaru věci. Démonickou postavou je Damodar (Bruce Payne), sadistický velitel ozbrojených sil země a všehoschopný Profionův patolízal. Výraznější postavou a esencí ženství je Norda (Kristen Wilson), elfka, nejschopnější císařovnin zvěd a účinná zbraň pro konečný střet. Zajímavější postavou je také Xilus (Richard O'Brien), povýšený král zlodějů, sledující vždy své vlastní zájmy. Z dalších rolí: pomáhající zrzavý trpaslík Elwood Gutworthy (Lee Arenberg), mladá, pokroková a neústupná císařovna Savina (Thora Birch), moudrý čaroděj a císařovnin rádce Vildan Vildir (Edward Jewesbury), či elf-léčitel Halvarth (Tom Baker). Není to úchvatné dílo, přesto by mělo splnit normy svého žánru a uspokojit své fanoušky vypůjčenou fantazií a spravedlivým bojem. Film mě nepřesvědčil, abych se o hru zajímal.

plagát

Dračie diery 2 (2005) 

Pokud zavedenější značka slibuje možnost komerčního využití, musí se nabídnutá šance bezezbytku využít. Tak vzniklo i volné filmové pokračování populární hry. Na tolkienovskou Středozem se nanesl prach zombie-hororu a lístek okouzlení starořeckým mýtem, z toho důvodu neschází ve výpravě hrdinů ani bojovnice Xena. Provedení je skromnější, televizní. Samotný příběh nedokáže uchvátit a film snad potěší fanoušky fantazijně-dobrodružného žánru a malé děti. I zlo se může vývojem událostí cítit zneuctěno, pomstu si následně dokáže vychutnávat úměrně se zkázonosnou silou odplaty. Hlavním hrdinou výpravy je Berek (Mark Dymond), chrabrý junák politicko-vojenské elity Izmerské říše. Ušlechtilá a všemi uznávaná autorita je vzorem pro všechny poctivé lidi. Kdo jiný by měl záchranné expedici velet? Hlavní ženskou postavou je Melora (Clemency Burton-Hill), mladá talentovaná čarodějka a Berekova životní partnerka. I přes zombie prokletí se nikdy nevzdává. Hlavním padouchem je starý známý Damodar (Bruce Payne). Jeho prožité utrpení lze vnímat jako nespravedlivé, touha po odplatě je pochopitelná, samotný způsob uspokojuje jeho vlastní bolavé rány. Ženský poloobnažený šarm přináší chrabrá a nezdolná bojovnice Lux (Ellie Chidzey) a elfská kouzelnice Ormaline (Lucy Gaskell). Jistý humorný nadhled dodává Nim (Tim Stern), vynalézavý, výkonný a příliš hrdý zlodějíček. Nahrazuje chybějícího trpaslíka. Z dalších rolí: kouzelník výpravy Dorian (Steven Elder), obezřetný vrchní čaroděj Oberon (Roy Marsden), či proradná stvůra lich Klaxx (Aurimas Meliesius). Film dokáže zabít čas, ale spokojeni s ním mohou být snad jen fanoušci daného žánru.

plagát

Drahé tety a ja (1974) 

Další nenáročná komedie plná zpěvů. Aneb lehká detektivka, kde jsou všichni podezřelí ze zločinu neustále trápeni dvojicí stařenek. Nakonec přispějí k odhalení pravého pachatele díky své mánii všechno si zapisovat. Fany (Nataša Gollová) je z těch dvou stařenek urputnější ve svém boji proti pachatelům ohavného zločinu. Andělka (Eva Svobodová) je zase zapomětlivější a hodnější. Hermínka (Iva Janžurová) je jejich neteří, která jim přivezla ukázat svého snoubence Michala (Jiří Hrzán). Michal se pro Fany stává tím nejhlavnějším podezřelým, který díky všem okolnostem zažívá nejhorší chvíle svého života, kdy už se pomalu smiřuje s tím, že půjde do vězení. Z dalších rolí stojí za zmínku ještě kapitán Jedlička (Ota Sklenička), který případ vyšetřuje, skutečný pachatel drogista Vilda (Svatopluk Beneš) a nešťastný soused stařenek Tomeček (Jiří Koutný). Z hudebních čísel mě pobavily ironické odpovědi zpěvačce v práci.

plagát

Drahoušek Klementina (1959) 

Drahoušek Klementina je antiromantickou baladickou písní (zpívá Rudolf Pellar). Jiří Brdečka a výtvarník Vratislav Hlavatý s ironickou rozverností odlehčují westernovou vážnost. Parodická píseň romantického snílka, neplavce a zpívajícího kytaristy lituje své náhlé ztráty vyvolené a bohatství v nechtěném uragánu současného manželství. Krátký animovaný film Drahoušek Klementina je stylově zábavnou rošťárnou.

plagát

Drahý telefone (1976) 

Netradiční a vtipný pohled na telefony a náruživé telefonisty, kteří projevují k telefoním aparátům až božskou úctu. Velmi zajímavá a vtipná ironizující zábava.

plagát

Drakulov sluha (1985) 

Další tak nějak podivná italská komedie, či spíše pokus o hororovou parodii. Zajímavý nápad a pár velmi dobrých náběhů, bohužel to, až na samotný námět, nevybočuje z těch příběhů o účetních. Realitní makléř Giandomenico Fracchia (Paolo Villaggio) totiž kromě své hlouposti přihazuje pouze nevýslovný strach, což přináší spíše útrpný škleb a ne dobrou zábavu. Účetní Filini (Gigi Reder), kterému se Fracchia snaží prodat hrad v Transylvánii, trochu v příběhu překáží. Něco jiného je hrabě Dracula (Edmund Purdom) a jeho sestra Oniria (Ania Pieroni), která tak zatouží po panici bez sebevědomí Fracchinim. Špatní nejsou ani další obyvatelé hradu: hnijící sluha Boris (Giuseppe Cederna) a slepý majordomus (Filippo De Gara), či původní Oniriin snoubenec advokát Frankenstein (Romano Puppo). Ženský půvab dodala Stefania (Federica Brion), se kterou se Fracchio pro své nízké sebevědomí nedokázal vyspat, hostinská v Transylvánské vesničce Catarina (Zuzana Martínková) a upírobijka Luna (Isabella Ferrari). Celkově to působí trochu vyčpěle a nebaví to tak, jak by mělo.

plagát

Dravci a vrabci (1966) 

Upraveno v březnu 2021. Film Dravci a vrabci je skvostnou poezií i osobitou bajkou romantického básníka marxismu. Pier Paolo Pasolini rozevřel dokořán své básnické nitro, zhluboka se nadechl a zazpíval svou nejintimnější víru a přesvědčení a životní zkušenosti. Dotýká se italských aspektů doby, křesťanského rozporu mezi ideologií a skutečným stavem, nezapomíná na základní instinkt člověka Érota a tmavé kouty i nebezpečenství přitažlivosti Luny. Všímá si svatouškovství, zpoplatnění zbožnosti, pobavení v konzumu, italské abnormality lásky a žárlivosti, a v neposlední řadě též nerovnoprávností sociálních, sexuálních, ideologických i kapitalistických. Dojde až k pohřbu dlouholetého předsedy Italské komunistické strany Palmira Michela Nicoly Togliattiho (Stalin dal jeho jménu sovětskému městu), Thanatos, Éros, křesťanství, vůle, marxismus, satira, groteska, poezie, to je Pasoliniho intimní manifest nitra, víry a přesvědčení, poetické obrazy dotvořil konstruktér estetických výjevů Tonino Delli Colli a skladatel Ennio Morricone, drnkající u toho zlehka na struny révy. Hlavním poutníkem poetického prohlášení básníka marxismu je Totò Innocenti - "Nevinný" (obdivuhodný Totò s hlasem Oresteho Lionella, též v roli františkánského mnicha Cicilla), klaun, spíše hrubý a často nezdvořilý, je průvodcem života a jeho mnoha zákoutí, přes niterné rozporuplností společenské morálky i celkového uspořádání. Věrným souputníkem zpívání básníkova manifestu je Ninetto Innocenti (zajímavý Ninetto Davoli, též v roli lehkomyslnějšího františkánského mnicha Ninetta), synek Totòa, jeho druh i učedník. Život je sladký v těch radostech a krásách těla i duše. Hrdinou poetické bajky je havran (hlas básníka Francesca Leonettiho), ten levicový intelektuál a idealistický marxistický agitátor. Leč každá pravda se v místě neochoty a morálního rozporu křesťanské společnosti stává nebezpečně únavnou. Z dalších rolí: přitahující přívětivá animírka Luna (Femi Benussi), nevinnější známost Ninetta (Rossana Di Rocco), vlaštovčí hnízda vařící chudá ženština (Rosina Moroni), či tolik nespokojený věřitel (Ricardo Redi). Dravci a vrabci jsou stylovou poetickou alegorií osobitého romantického básníka marxismu. Film je plný symbolů, ideálů, křehkosti, víry a poezie. Pozoruhodné básnické dílo!