InJo

Drsná evropská (ne)romance. Do Sibel jsem se po chvilce (taky) zamiloval. :) 85 %

Pozoruhodný český mix Vzpomeň si a Nesmiřitelných ze současnosti. Super téma a až překvapivě precizní a soustředěná realizace, v níž se velmi dobře spojuje tragikomedie s dramatem a revenge movie. I přes ospalé (důchodcovské) tempo a silný minimalismus plnokrevná záležitost, která vzbuzuje emoce a ani se nebojí být morálně kontroverzní (k čemuž námět přímo vybízí). Poslední (cca patnáctiminutový) akt je celkově vynikající. Už během sledování mě napadlo, že by podle toho mohl bez větších problémů vzniknout hollywoodský remake s Clintem Eastwoodem a (třeba) Robertem Duvallem. :) 75 %

Žrádlo! House of Cards meets Kancelář Blaník pro dolních deset milionů. Nový level filmařského amatérismu (ta kamera a porty!) a autorského narcismu a egomaniactví. Jaromír Soukup je fascinující fenomén, vedle nějž byl i Ed Wood psychicky zcela příčetný filmař formátu Orsona Wellese. -100 %

Digitálně omlazený Smith vypadá naprosto dokonale a dvě akční scény jsou tuze vynikající. Vše ostatní ujde, ale neohromí. V podstatě standardní akčňák jak z devadesátek, akorát natočený za použití nejmodernějších technologií. HFR mi úplně nesedlo (při akci kvůli němu film vypadá jak lepší home video), příště bych dal přednost raději klasickému 2D. 65 %

Nejlepší (sebe)parodie superhrdinských komiksových filmů! :-) Víc gay už to snad ani být nemohlo. "Robine, potřebuju batspray proti žralokům!"

Asi nejhezčí (a náladově nejkřehčí) film o (první) zamilovanosti, co jsem za poslední roky viděl. Náramně pasující soundtrack (Outside od TOPS je top), přirození herci, žádné okázalé teze. A ten povznášející závěrečný letmý úsměv do kamery...! Moc pěkné. 80 %

Jako nenáročná oddechovka pro TV by mě to asi nijak neuráželo, ale skutečnost, že takovéhle rádoby uvědomělé gender blbiny, které se snaží být vtipné za každou cenu (a přitom skoro všechno v nich je těžké klišé), v současnosti patří mezi nejúspěšnější tuzemské kinohity, mě nepřestává iritovat. Co se týče žánrových filmů (v tomto případě romantické komedie), snažíme se tvářit hrozně světově, ale jsme stále sto let za opicemi. Btw vlastně nechápu, proč se to jmenuje Po čem muži touží, když se zde řeší primárně ženy a jejich touhy, problémy, způsoby uvažování apod. 40 %

Excelentní pohled na (hypotetický) zrod jednoho z nejkultovnějších záporáků popkulturního světa. Netuším, jak se to stalo, ale Todda Phillipse po letech točení oddechových komedií asi zničehonic napadlo, že by mohl mít na víc a natočil (ne)komiksový origin v duchu Scorseseho pecek Taxikář a Král komedie - což film otevřeně přiznává nejen stylovým cameem Roberta De Nira, ale třeba také zasazením příběhu kamsi na přelom 70. a 80. let 20. století. Výsledkem je naprosto vynikající ponurý psychothriller, jenž je nepřetržitou one-man show geniálního J. Phoenixe, který zde podává výkon hodný Ch. Balea či rovnou D. Day-Lewise. Postava Jokera v pojetí Phillipse a Phoenixe je již od počátku nešťastným duševně nemocným člověkem, který se snaží najít v životě smysl a trochu štěstí a lásky. Ani jedno mu však moc nevychází a tak se jeho už tak dost křehká duše pod tlakem přibývajících traumatizujících okolností postupně více a více láme - až se nakonec definitivně zlomí... Skvěle a účelně ve filmu funguje i napojení na batmanovské univerzum, nemá snad jediné hluché místo a většina klíčových scén je po všech stránkách vyloženě lahůdkovou podívanou. Někdo možná bude mít problém s explicitně sděleným socialistickým/anarchistickým poselstvím, osobně ho ale beru spíš jako součást hry (hlavní postavou je padouch, ne hrdina) a smysluplnou provokativní sociální kritiku. Joker je zkrátka nečekaná paráda a další důkaz toho, jak mohou být filmy s komiksovým základem osobité, ambiciózní a umělecky hodnotné. 90 %

Pozoruhodný scenáristický konstrukt, na jehož základě Pon sebejistě pozvolna buduje, mění a graduje atmosféru. Parazit celkově je takové hodně svérázné žonglování se žánry, milou podvodnickou komedií počínaje a něčím o dost jiným konče. Trochu to působí dojmem dvou odlišných filmů se stejným základem a postavami, ale z hlediska elementární logiky (vývoje událostí, motivací, důsledků) mi to smysl (ve většině věcí) dává. Rozhodně kvalitní dílo, které dokáže rozesmát, vyděsit, dokonce se i trochu zamyslet (především nad sociálním sdělením), ale na zadek jsem se posadil maximálně ze dvou scén, ne z filmu jako takového. 80 %

Udělat z Rambovy rozlučky mix 96 hodin a Sám doma zní hodně šíleně, ale nakonec to kupodivu funguje docela obstojně! Zápletka i motivace dávají smysl, dvojice záporáků je ok, děj i tempo solidně gradují, akce je po vzoru jedničky spíš zemitá než absurdně velkolepá (brutalita a krev samozřejmě nechybí) a Sly je i po sedmdesátce pořád frajer, jenž budí respekt i soucit. Vzniknout Poslední krev nemusela, ale její existence mě vlastně nikterak neuráží. Každopádně od toho ale nečekejte podobné dech beroucí zjevení, jakým byla před jedenácti lety kulervoucí čtyřka. 60 %