TheDarKnig

Whedon splnil co sliboval, v první části šlo hlavně o takový geekservis fanouškům komiksu, opepřený řádnou dávkou parádního Whedon humoru, který budoval chemii mezi postavami, čímž nakonec krásně zafungovalo to konečné stmelení a vytvoření týmu. Druhý díl pak měl podat komornější a dramatičtější pohled na postavy, jejich vnitřní problémy a psychiku, čemuž měla korespondovat i hrozba, vytvořená zahráváním si s neznámým. Nu, a to v Ultronovi vskutku je. Problém ovšem nastává, když člověk zjistí, že film to podává v docela nekonzistentní struktuře vyprávění a co hůře, klouže v této problematice spíše po povrchu, místo aby zašel hlouběji. Nakonec tak zase nejlepší momenty tvoří opakované hláškování a dobírání se navzájem (ne že by mě osobně tohle vadilo, protože i když tu toho nebylo možná tolik, co v jedničce, stále to fungovalo výborně a několikrát to výrazně stavělo na mrkání komiksu - což já budu kvitovat vždy) a dramatické linky se zdají jakési nedomrlé. V rámci nějakého pokusu o obelhání diváka navíc není využita ani jedna linka, jejíž konec se opravdu přímo nabízel a i když to na jednu stranu do budoucna určitě může být plus, momentálně to je ztracená příležitost pro vygradování filmu. Ultron sám pak má několik skvělých až mrazivých momentů, ale většinou spíše pouze sarkasticky komentuje a na konci jsem se už opravdu jenom modlil, ať se nepokusí ho ukončit zase ve stylu jakéhosi antiklimatického overkillu samoúčelně pro humor (s tím má Marvel docela zkušenosti, GoTG, A1, IM3). Naštěstí se ale tentokrát vzchopili a jakkoliv tak trochu potopili dalšího záporáka (jeho Věk opravdu nemá jakoukoliv osudovost kromě jednoho proslovu, který působí až bolestivě cheesy), ale alespoň mu (a mě) dopřáli krásně dojemný konec (jako dojemný v rámci MCU, to stále není nic, co by zrovna vyvolávalo slzy, ale... ta scéna byla přesně taková, jaký měl být celý jeho život). Abych shrnul celkově negativa, doplním ještě hrozný střih v některých akčních sekvencích, to spolu s přílišným zaměřením se na detail prakticky znemožňuje se vyznat, co je co - tu jde tedy vidět zřetelně ten rozdíl mezi výbornou akcí ve Winter Soldier, kde byl střih i kamera použita jen a pouze pro dynamiku a tvrdost a mezi nezvládnutým řemeslem. Ovšem není to případ vší akce a tento díl přináší spoustu opravdu komiksově laděných akčních záběrů, které lahodili mým očím jako málo co. Tolikrát kritizovaný výskok hned na úvodu považuji za jeden z nejlepších momentů celého filmu, stejně tak pak krátkou sekvenci obrany v závěru, která je svou kompozicí taktéž čistým odkazem na komiks (jen tam povětšinou bývá těch hrdinů a protivníků asi stokrát víc). Tím bych plynule přešel k plusům, kterých není málo, kromě výše zmíněných hlášek a několika akčním sekvencím je tu také plno výborných interakcí a chemie (ne tak dobré jak v jedničce), rozšiřuje to mytologii universa, vydatně se mrká směrem do temné budoucnosti (kéž by opravdu byla temná :), základní dějová linka i přes celou tu rozkolísanost stále baví, hlavně teda v jednotlivých scénách (Klaw, Vision, vize, party a Ultronovo stvoření - ano Lachtane...) a celková komiksový feeling (i tady se to Whedonovi podařilo protlačit). A pak fenomenálně zahraná a provedená Scarlet Witch a její vystupování hlavně v první polovině, ladění až do hororu se mi zamlouvalo velice. Quicksilver byl lepší u Singera, nic jiného k němu asi nevím říct, ale jako sourozenci fungovali určitě dobře. A měl jsem pocit, že několikrát zastiňují samotného Big Bad Ultrona :) Trochu mě začíná ale mrzet, že sice celé provázání s universem je stále něco, co člověk sotva někde jinde prozatím uvidí (i s Agenty SHIELDu, ovšem tentokrát spíše jen velmi jemně), ale jelikož prostě nutně filmový vesmír má mnohá omezení, všechno se až příliš moc váže na stále stejné artefakty a postavy (Asgard v tomhle jasně vede) a tím pádem jaksi ta velikost vesmíru v očích někoho, kdo četl komiksy, je stále trošku malá. Ale to není chyba, pouze hloupý povzdech. Na konec bych řekl, že jsem film viděl naneštěstí v dabingu a po kvalitě hlasové nebyl zcela špatný (někteří jo - Kapitán, někteří naopak skvělí - Ultron), ale selhával jako obvykle v překladu a některé dialogy a možná i hlášky a sarkasmy skoro určitě vyzněly do prázdna až hloupě, což mohlo přispět i k mému celkovému nepochopení komornějších scén. Anebo třeba taky ne, když vidím některá ostatní hodnocení :) Každopádně ačkoliv můj komentář jak už to často bývá vyznívá spíše negativně (chyby se vždy hledají nějak jednodušeji), ty plusy rozhodně nebyly zanedbatelné. Proto budu hodnotit prozatím (dokud ještě neuvidím originál) 8/10 "Asi bychom nestihli tu budovu ještě koupit?"

Při scéně na dálnici jsem to vzdal. Znásilnění Snyderova veledíla je zde přímo hromadné! Od naroubování toho pablba Damiana (nepomáhá tomu tedy ani ten dabing, no) přes absolutní ztrátu jakékoliv mytologie a atmosféry až po bezpohlavní a konzumní akční scény a typickou animaci (která mi většinou ani tak nevadí, ale.. zde to přispělo k celkovému pocitu zmaru). Jeden by zaplakal, někdy se člověk musí ptát, proč nemůžou adaptovat ty zvolené příběhy stejně jako se adaptuje manga v Japonsku. Odpad jako kolega Morzeal tomu nedám čistě proto, že si stále cením snahy DC něco tímto směrem dělat, ačkoliv počítám, že zhoršující se kvalita možná souvisí s tím, že se i zde postupně přechází již na filmové universum. A za to, že i zde dostal Bruce několikrát pořádnou nakládačku, jakkoliv to postrádalo všechno ostatní, co dělalo tento jeho souboj v komiksu skoro stěžejním a skvělým.

Neuvěřitelný rozdíl oproti jedničce, Miller jako by náhle přeřadil z těžkopádného šplhání se do kopce na jedničce rovnou na šestku a F1 závodění. Všechno co v prvním díle vůbec nefungovalo (děj seskládaný bez ladu a skladu s absencí jakékoliv pořádné gradace nebo motivací, postavy pronášející dialogy na úrovni Asyla a hrající většinou také skoro na jeho úrovni, akce, která nemá co poskytnout, snad až na tu úplně poslední a to není zrovna taky žádný zázrak a prostředí, které člověku absolutně neřekne, že by tohle jakože mělo být něco postapokalyptického a zabíjí tak poslední potencionální možnost pro to, aby člověk mohl najít nějaké plus kromě samotného Mela a jeho ženušky a čistě z kuriozity té pošahané teplé partičky motokovbojů), tady náhle buď vůbec není nebo naopak většinou je ve formě, dotažené prakticky téměř do dokonalosti. Vlastně jediné mínus, které jsem za celý film našel, byly občasné trochu nelogické reakce postav, jenže to se dá najít prakticky všude, že. Kvituji i to, že Miller se hezky distancuje od prvního dílu i tím, že v úvodu hezky poConanovsku uvede vyprávěčem tu "legendu" a nejen konečně trošku doplní i důvody, ale vizuálně značně schopně vykreslí minulost Maxovu. A pak již nic nebrání tomu si tento zdařilý postapo nářez užít se vším všudy. Příběh má pevně danou strukturu a směr, postupně nabírá na obrátkách a vrcholí vskutku nezapomenutelnou akční sekvencí v závěru, která nejenom že je brutálně poctivá, ale také nápaditá a adrenalinem nabitá. A stejně jako celý film profesionálně natočená a nasnímaná. Kamera zde funguje fakt výborně, umí v akci přecházet z detailů a pohledů "řidiče" na hezké průlety nad bojem nebo mimo akci nasnímat skoro umělecké scenérie či barbarské "rituální" běsnění. Stejně schopně je film i sestříhaný, např. pohled na zcela klidného Maxe uprostřed všeobecného zmatku má navíc komediální hodnotu. V ději Miller nezapomíná teď už i na hodně schopný humor, není ho moc, protože samozřejmě tenhle film měl být hlavně o drsném střetu klasicky rozdělené postapo společnosti na ty... naprosté šílence a ty, co se snaží šílenství odolat (jak už víme z děl Stephena Kinga, ta hranice mezi bývá často tenká, zřejmě to dle trailerů na Fury Road bude znovu tak trochu tématem i v dalším pokračování Maxe). Ale když už je tématem to šílenství, proč ho nevyužít i pro šílený humor. A myslím, že jakožto se Mad Max stal inspirací pro snad všechny koncepty rozpadu civilizace a zemské populace, které chtějí být taktéž jakousi satirou či jen a prostě dostatečně brutální, ale chorou a divokou výpovědí o stavu našich milých sousedů a nás samotných, nu tak se mu to asi povedlo. Punk rockové účesy, hokejové Voorhees masky, piercingy, náušnice, řetězy, BDSM kožené oblečení, auta upravené a vyzbrojené jak by je vytáhly rovnou ze skládky, vlastněné úchylem a neodolatelně teatrálně pojaté vystupování zvané anglicky batshit crazy (Humungus a jeho "You disobey me! You puppy!", to jen tak člověk nezapomene), to vše samotné už je vlastně jakýsi zvrhlý pokus o humor, ovšem film samozřejmě nezapomíná ani pro normálnější šílený humor, ehm.. Postava Gyro Captaina je toho důkazem. A pak je tu Max, který překvapivě nemá tolik prostoru jak bych čekal (a celé je to vyprávěné jako taková mozaika), ale nakonec se jeho úkol i přes možná trochu nešťastně zvolený postup vykrystalizuje a můžeme si užít nějakou tu brokovnicovou srandu. Ale přesto bych větší důraz na něho vzhledem k uvedení čekal. Film se každopádně s divákem vůbec nemazlí, dojde i na brutálnější mordy a celé je to opravdu.. nu drsný a neodpouštějící akční pouštní inferno. Dal bych spíše čtyři, ale vzhledem ke kulturnímu vlivu filmu a tomu, že jsem si to po jedničce dokázal o to víc užít, trochu neobjektivní hodnocení - plný počet.

Veselá komedie, smál jsem se min. každých pět minut. A když si čtu ten Magic Box popis, tak se směji ještě víc. Millerovi ten scénář vskutku musel dát hrozně moc práce, je to vidět při každé nové expozici, která je s tou předchozí propojena přímo mistrovsky! A co teprve dialogy, mám tušení, že tak zábavné rozhovory se dají najít jen a pouze v těchto filmech tohoto období. Joanne Samuel je roztomilá. Takže samé plusy, když k tomu přičtu ještě velmi děsivou bandu venkovských buranů, o které se mi bude zdát určitě až do doby než konečně uvidím Deliverance, tak musím dát 4 i přes některé pomalejší, nudnější honičky a akci celkově (i když poctivou, ale osobně si myslím, že zcela neinvenční a unylou). PS: kiddin', víc jak dvě si to nezaslouží

Skvostné, od prvních slov Dereka Jacobiho až po jeho poslední jsem prakticky jenom nadšeně zíral, práce kamery, vytvořené kulisy, herecké výkony, hrdinský patos (leč tentokrát anglický :), ale přitom i překvapivá míra reality a otázek o smyslu všeho toho - to vše Branagh převedl na plátno v naprosto neodolatelném balení. A krásná, postupně gradovaná Doylova hudba zážitek vylepšuje ještě o sto procent. Jistě, že člověk nemůže brát tohoto Jindřicha V. jako toho skutečného, ale Shakespeare a Kenneth (jeho herecký výkon mi sedl neskutečně, sympatičtější postavu aby člověk pohledal) ho jistě v mých očích imortalizovali. Noční tábor, proslov, Non nobis a jaksi vzhledem k zbytku filmu nesedící závěr a o to víc fajn - to nejlepší.

Kyanid štěstí lepší než kdy předtím. Těžkotonážní humor, který se nebojí žádných hranic a přesto nikdy nepřejde hranici trapnosti. A delší příběhy tomu sedí jako zadek na nukleárním odpadu. (1. komentář, 2. hodnocení)

Ne, ani takhle to nepůjde. Slibná zápletka kolem zlobícího zrcadla, které dohání lidi k šílenství a nehezkým činům z toho vyplývajících, sympatičtí, na horor velmi dobří herci (v čele s „trhlou“ Pondovkou) a zajímavě flashbacky gradovaný děj, ale co ta přítomnost? Vždyť v té není prakticky žádné napětí, žádná atmosféra. A nakonec člověk zjistí, že i ta gradace je ve skutečnosti klam, protože ve skutečnosti jsou hrdinové absolutně pasivní, jakkoliv se nám film snaží tvrdit opak. Totiž ty postavy samotné by rády pasivní nebyly, to jsem si jistý (kdo by chtěl skončit jako maso do mlýnku, obrazně řečeno), ale scénář jim opravdu nic nedovolí. A tak i přes zajímavé nápady ve finále, i když někdy trochu příliš překombinovaných, se vše mění v další typicky nudné klišé s typickou pointou. Škoda, první polovina vypadala nadprůměrně.

2. komentář (damn you, Davies!) Disney se zase jednou rozhodl dát něco i divákům, kteří netouží po čtyřicáté páté kopii Na Vlásku... Počkat, cože? Říkáte, že to byla teprve první? No, tak to tedy je pak ještě horší film, než jsem si myslel. Ty tržby asi dokazují, že Disney použil své staré dobré podprahové hypnožáby a na krátkou dobu udělal z poloviny té méně zkušené divácké obce slintající zombie. Disney tedy sáhl do Marvel vod, vytáhl neokoukaný, východem trochu víc ovlivněný komiks, řádně zamíchal a podal Marvel divákům jako perfektně odvedený origin příběh s kupou správně vtipných momentů, dramatem a emocemi, které překonávají i Pixar klasiky a dostatečně temným a zajímavým záporákem. Do mixu přidat ještě roztomilého/badass robota, správně složenou partu nerdů (včetně jedné meta postavy) a výborně nasnímanou akci či i obrazově hudební koláže a máme tu nejlepší animovaný příběh za posledních pět let, kterému opravdu konkuruje jen Jak vycvičit draka. V tom městě kombinujícím Tokyo a San Francisco bych chtěl žít! Henry Jackman to zase ohudebnil na jedničku. Mám ho už fakt rád. PS: A na konci přijde i kouzelník.

Those are some Angry Birds! A tak byl toho dne zachráněn nejenom každý krocan, který nebyl zkonzumován před rokem 1621, ale také vynalezena hra. Nebo to byl jen ten název. Každopádně úplně průměrná, ale místy obstojně zábavná variace jak na slepičí úlet (ale mnohem slabší), tak i na Pocahontas, Avatara a kdo ví co ještě a dojde i na nějaké časohrátky. I animace ovšem dokazuje, že tohle bylo opravdu čistě jen pro nějaké vyplnění mezery či splnění kvóty, čehož se chytil nějaký mírný cynik nebo vegetarián.

Víc pro děti než jiné Lipského projekty, ale stále mající ten jeho velmi osobitý smysl pro humor a co bych říkal dalšího. Prostě je to hrozně zábavné a dneska se už nic takového u nás ani nikde jinde netočí. Lehká matematika, která dovolí přivírat oči i nad případnými mínusy.