Pavlínka9

Natáčelo se od 11. listopadu 1959 do 1. února 1960, převážně v prostorech Universal Studios. Dále pak v Arizoně a Kalifornii.

Film se měl nejprve jmenovat stejně jako původní román „From Among the Dead“ a jeho dějištěm měla být Paříž.

Elsterovu (Tom Helmore) pracovnu si Alfred Hitchcock natolik oblíbil, že požádal Henryho Bumsteada, aby navrhl a postavil přesně takovou místnost v jeho domě na Bellagio Road.

Film obdržel po premiéře v tisku několik záporných recenzí a jeho návštěvnost byla zklamáním. Do kin ho uvedli znovu až v roce 1984. Tehdy se začala kvalita původního filmu značně zhoršovat. Společnost Universal Pictures zahájila pod vedením Jamese C. Katze a Roberta A. Harrise odbornou rekonstrukci. Výsledkem byla zbrusu nová verze filmu. Jeho rekonstrukce stála více než milion dolarů.

Film vycházel z pravdivého případu zaměněné identity, jenž měl tragické následky. V roce 1953 byl v New Yorku uvězněn hudebník Manny Balestrero za kapesní krádeže, které ale ve skutečnosti nespáchal. Než byl zproštěn obvinění, zoufale trpěl potupnou ztrátou svobody a lidským ponížením, jehož následkem bylo i duševní onemocnění jeho ženy. Když se jeho příběh jednoho dne objevil v časopise Life, autor článku Herbert Bream prodal filmová práva společnosti Warner Brothers. [Zdroj: Vždyť je to jen film]

Režisér Alfred Hitchcock si pro svůj pořad Alfred Hitchcock Presents vybral znělku právě z tohoto filmu, který považoval za jeden ze svých nejoblíbenějších. Jedná se o skladbu Charlese Gounoda „Funeral March of a Marionette“.

Jako znělku pořadu si Hitchcock vybral skladbu Charlese Gounoda „Smuteční pochod marionety“. Zaslech ji v jednom ze svých nejoblíbenějších filmů Východ slunce (1927). [Zdroj: Vždyť je to jen film]

Do jednoho dílu byly obsazeny tři generace Hitchcockových. V roce 1960 v epizodě s názvem „Schartz-Metterklumova metoda“ se objevil Alfred, Pat a nejstarší Hitchcockova vnučka Mary. [Zdroj: Vždyť je to jen film]

První problémy, které s filmem byly, se objevily na podzim 1954 v Nové Anglii. Tehdy jel natáčecí štáb do Vermontu, aby do filmu dostali padající listí a podobně, ale zrovna byl rok, kdy listy ne a ne opadat. Hodně pršelo, a tak se muselo natáčet v interiéru. Tvůrci postavili scénu v tělocvičně ve městě a pak se museli vrátit zpět do Los Angeles, kde postavili velkou scénu ve studiích Paramountu č. 12 a 14 s pozadím se stromy a listím. Scény, které se odehrávají venku, se tak natáčely ve studiu a interiéry se dělali venku. [Zdroj: Vždyť je to jen film]

Film byl jediným Hitchcockovým snímkem v produkci Paramountu, který nebyl ziskový. Ztráta byla dle odhadů samotného Hitchcocka cca půl milionu amerických dolarů. [Zdroj: Vždyť je to jen film]

Román Davida Dodge z roku 1952 „Chyťte zloděje“ zakoupil Hitchcock hned po jeho vydání. [Zdroj: Vždyť je to jen film]

Cary Grant a Grace Kelly byli Hitchcockovou první a jedinou volbou, ale Granta musel přemlouvat. [Zdroj: Vždyť je to jen film]

Román Davida Dodge, pravděpodobně vycházející ze série vražd, které se odehrály na francouzské Riviéře po druhé světové válce, byl mnohem ucelenější než tento film, který vynechal všechny vedlejší motivy, což bylo pro film nezbytné. [Zdroj: Vždyť je to jen film]

V původní verzi scénáře byla Francie (Grace Kelly) vdaná, ale doufala, že se brzy rozvede, aby se mohla vrátit do Monte Carla a provdat se za Robieho (Cary Grant). [Zdroj: Vždyť je to jen film]

Když v roce 1998 uvedl Americký filmový institut premiéru zrestaurované verze filmu, chtěli pořadatelé pozvat některé členy štábu. Podařilo se jim ale zkontaktovat pouze Georgine Darcy (slečna Torso), tanečnici a jednu ze sousedek, o něž se zajímal L.B. 'Jeff' Jefferies (James Stewart).

Muž, který se plazil pod neovladatelným kolotočem, nebyl ani žádný herec, ani kaskadér, ale kolotočář, který se dobrovolně nabídl. [Zdroj: Vždyť je to jen film]

Hitchcock uvedl, že původně měl film končit záběrem na Guye (Farley Granger) v zábavním parku poté, co byl zbaven obvinění z vraždy vlastní ženy. Chtěl, aby v poslední větě, kterou Guy ve filmu pronese, označil Bruna (Robert Walker) za "velice vychytralého chlapa". Takový závěr ale nebyl pro Warner Brothers přijatelný. [Zdroj: Vždyť je to jen film]

V roce 1947 získal Alfred Hitchcock práva ke zfilmování divadelní hry Paula Anthelma „Nos deux consiense“ z roku 1902, kterou před časem viděl v Anglii. Natáčení tohoto filmu neustále odkládal a po mnoha úpravách jej pod názvem Zpovídám se zahájil až v roce 1952. [Zdroj: Vždyť je to jen film]

V jedné z prvních verzí scénáře byl Logan (Montgomery Clift) obviněn a ještě předtím, než byla prokázána jeho nevina, se oběsil. Zároveň existovala verze, ve které předtím, než se stal knězem, zplodil nemanželské dítě. [Zdroj: Vždyť je to jen film]

John Springer, přítel Montgomeryho Clifta, uvedl, že se Clift na roli připravoval tak, že strávil týden v klášteře. Potřeboval vypozorovat, jakým způsobem nosí kněží svůj šat, jak drží rukama oděv před sebou a jak zvláštně se při chůzi pohybují. [Zdroj: Vždyť je to jen film]