Bellgirl

Kéž by tak šlo si shlédnout film a přečíst knihu nezávisle na sobě a taktéž je tak ohodnotit. Knižní předloha mne naprosto uchvátila, a proto jsem s velkým očekáváním čekala na filmové zpracování. Je jasné, že pokud není kniha psaná chronologicky, retrospektivně, či stylem se jednoduchou sousledností, zfilmování je o poznání těžší. Právě tento 'moment', kdy si čtenář musí uvědomovat v jaké dějové lince se zrovna nachází, a to ve filmu trochu schází. Nicméně lehká husí kůže s prvotním průjezdem vlaku nechyběla, byť rozvinutost celého příběhu, jak je zachycena na papíře není možná vložit do necelých dvou hodin na filmovém plátně. Podání Emily alias Rachel mě ale hodně bavilo, tudíž sečteno podtrženo: 85%, čtyři hvězdy.

První díl si odnesl svou vtipnost, jednoduchý děj, nenáročnost a pěkná těla. Dvojka je ale téměř dvouhodinová snaha o intelektuální rozhovor mezi partou vysloužilých striptérů cestujících ve svém autobusíku neváhajíc se pořádně sjet nějakou 'dobrotou'. Jeden z mála filmů, které se opravdu nedali shlédnout v kuse, aniž by jsem se nezačala lehce dávit trapností a tou přespřílišnou snahou o náznak děje, která tam ale v žádném případě nefunguje. Škoda, že z toho nevylezla naprosto obyčejná komedie s hezkejma chlapama, kteří se umí pořádně rozvlnit do rytmu, což je v dnešní době vcelku raritka. Nicméně malou záchranu tomu přinesla hudba a dobře odtancovaná vystoupení na konci filmu. Sečteno podtrženo, jedna hvězda, 20%.

Kdo se dost nenabažil středověké atmosféry ve Hře o trůny, anebo si jen chce ukrátit čekání na poslední sezónu, je pro něj tento seriál velmi dobrou volbou. Osm epizod uteče jako voda, aniž bychom se dostali do přílišných kombinací, motanicí osudu, stále přibývajících a umírajících postav. Jako jistým zádrhelem se mi jeví až donebevolající naivita toho vlasatého týpka, který si jeden díl staví na písečku s Dány a druhý den mečuje za Angličany. Dalším plusem jsou nepopiratelné historické motivy a existující příběh, který dává celému seriálu, pro zatím tedy první sezóně, realistický pohled. Korunu tomu nasazuje fakt, že všudypřítomné křesťanství, všemocnost Boha a nekončící promluvy do duše všech jsou to, co ateistu v jednadvacátém století nutí k úsměvu. Sečteno podtrženo, čtyři hvězdy a 80%.