lake-lake

jelikož jsem to tenkrát viděla v kině a od té doby už ne, jsem ovlivněna vzpomínkovým optimismem a infantilní amnézií; ale asi to nebylo tak špatný. největší fofr se ovšem odehrával po filmovém představení. z našeho (jediného) městského kina vylézaly davy lidí a nažhavení řidiči nasedali do svých škodověnek. to bylo nějakýho túrování, hrabání a prašných výjezdů!

pořad sleduji jen koutkem oka; Emanuele je fajn, je to čistokrevný Ital, takže je chvílemi zapálený, chvílemi dojatý, chvílemi pyšný, chvílemi roztomilý, chvílemi capo di tutti capi, ale stále opravdový, upřímný, přátelský; Matěj je buran s vizáží německého currywurst specialisty, neumí komunikovat s lidmi - když mu jeho kolega tlumočí, čumí na kolegu, nikoliv na toho, kdo mu něco sděluje; neumí držet příbor (na to jsou Italové zvlášť citliví), a celkově neumí stolovat, což je v Itálii faux pas, mluví s plnou pusou, cpe se jak nezavřený; člověk by řekl, že to jediné, v čem by mohl vynikat, je zpěv, ale on se při veřejném zpěvu stydí jako panna a zrudne jak před mrtvicí. a k tomu ten trapný MB PP...

dnes mi začala v hlavě zvučet úvodní píseň, ne a ne ji dostat z hlavy. bylo to fajn, naše děti u toho seděly jak přibité. mladší syn však po vyposlechnutí výše uvedené písně téměř uraženě prohlásil, že si na to nepamatuje - což by bylo líto nejen příšerkám, ale i seržantovi, neboť např. pro mě je od té doby každý seržant Makovec

a za van handryd se stala místní hvězdou. scénář: Cyril Navrátil... jednu hvězdu za Izrael. šalom!

Originál neznám, tak se vyjádřím jen k tomu, co bylo k vidění zde; zároveň nevím, co nákup licence dovoluje. Protože: mohlo to být třeba zajímavé, kdyby docházelo k nějaké interakci mezi adepty, např. aniž by tušili, že jsou již konfrontováni s protějškem, a kdyby svatá trojice odborníků měla na víc než se jen tvářit důležitě (a odborně). Pachový test sice odhalí shodu DNA - čím víc příbuzní, tím víc se odpuzují, ale to je asi tak vše. Možná je to náhoda, ale uspěli ti, pro které je takový způsob seznamování zbytečný. Anebo je to jen pouhopouhý marketing - setkají se dva fotogeničtí, podle pop-měřítek úspěšní, zdraví, mladí, a byla (bude) svatba. Pokud to nedopadne, dojde k tomu, čemu se za totáče roztomile říkalo "půjdou od sebe" (a že takových bylo :-) ) A nic se - doufejme - nestane. Protože "ženich" vícekrát projevil mnohem větší citovou nevyrovnanost než panna nevěsta. U "odborníků" pak nejvíc vadila již ta zmíněná prkennost, navíc spojená s absencí taktu - to když psycholožka vyklopila svůj naučený, sladce omluvný part ještě předtím, než neúspěšný jinoch otevřel obálku. Slečna se neztratí, má namířeno mnohem výš a dál, i když možná později. Mládežník se vrátí k partě beach volejbalistů a kočky všech velikostí budou spokojené. Další sledování (alespoň pro mě) nemá smysl.

strašně se mi tenkrát nelíbila Stephanie, připadalo mi, že je jí asi tak 50 let. nutno ovšem říct, že se mi nelíbil ani devatenáctiletý (!!!) Tony Manero. nelíbila se mi ani jeho stávající taneční partnerka. nelíbil se mi hlučný, vulgární, a jako mafiánská Sicílie temný Brooklyn, kamarádi Tonyho, ženy na parketu, zkrátka nelíbilo se mi nic. nebylo ani jasné, jestli ten film odrážíl skutečnost diskoték v NYC tehdejší doby - jestli tam opravdu chodí chlapi houpavým krokem a v polyesteru vytáčí neskutečné figury, zatímco my v našem legračním koncentráku sháníme džíny a na diskotéce pod záštitou SSM šlapeme zelí --- po mnoha letech, stylech, tanečních kreacích snů a absolvovaných ...aneb hvězdy tančí, kde nám vsugerovali, že travoltiti snad může kdokoliv, kdo ještě neusedl na invalidní vozík, jsem si náhodou - nechtěně - snad i proti své vůli - spustila na YT Johnyho Travoltu - SNF - You Should Be Dancing, a... spadla mi brada. tedy by mě zajímalo - měl tehdy choreografa, anebo všechny ty kreace vymyslel ve své blow-dried hlavě??? ten film je divný, prostě zvláštní, a poznamenaný tím, že jsem ho viděla (v kině U Hradeb) coby čerstvá absolventka 8. třídy ZDŠ. takže mi nezbývá, než teď hluboce smeknout, i když nevím před kým? Johnem Badhamem? Johnem Travoltou? Bee Gees? slečnou Fine? a dát této legendě 5 hvězd

tento film je pro mě tak trochu osobní záležitost, protože v něm účinkuju :-) přesto mě při předpremiéře neuchvátil, a neuchvacuje mě ani nyní, ačkoliv na tehdejší dobu je (téměř) apolitický; probleskují tam však typické prvky československého reálsocfilmu tehdejší doby - moderní nemocnice s kapacitami, před kterými padá na zadek celý svět, skvělé stáže na Kypru, folklórní ředitelé a náměstci, "pánko doktor" aneb cimbálové rozjímání o vnímání umírání a smrti, stylový tanec ve vinárně, rozjuchaný lékařský páreček důchodového věku zanechávající loďku s vesly (pádly) romanticky jejímu osudu, zásadní promluva o ženách v neurochirurgii, a k tomu pár dramatických momentů, které ale občas sklouznou do naprosté šmíry. K tomu všemu modrozelená atmosféra chorobince - v tomto naprosto souzním s MajkHany

je to něco tak odporného, že snad nic odpornějšího být nemůže! btw bude někdy odhaleno, kdo se skrývá pod maskou Jiřiny Bohdalové?

vášeň potvora, jala Bavora, jak rýmoval onoho času Pepa Fousek Seriál je dokonalý extrakt všeho, co bylo na socíku odporné a repelentní. Sledování doporučuji jen flagelantům a zastydlým bolševníkům.

Tak vážení, protože jste se rouhali a dáváte v průměru jen 66%, prožijeme si to v reálu. Ale jedno víme jistě. Většina životů uplyne bez jakéhokoliv náznaku významnosti. Většina významných životů nakonec skončí stejně jako ti bezvýznamní - v lepším případě v hrobě s velkolepým náhrobkem, v horším případě anonymně v hromadném hrobě, zasypána vápnem. Myjte si pacičky, nesahejte si na obličej, vyhýbejte se rizikovým místům a rizikovým lidem, nevěřte šarlatánům a doufejte, že na vás ta bezcitná, nemyslící (?) šroubovice neskočí.