argenson

Výprava ano, kostýmy ano. Všechno ostatní pokulhává. Přitom by stačilo vzít si jedinou knížku o době Ludvíka XIV., kde se člověk dočte, že život u dvora byl podřízen přísnému řádu a etiketě. Takže například scéna, kdy se zahradnice žoviálně zavěsí do rámě krále Slunce, je protokolární faux pas jako prase. Totéž se týká mluvy; ta v době baroka byla květnatá, nabubřelá a sebeprázdnější sdělení bylo zahrnuto do rozvitých souvětí (v tomto směru doporučuju starší kousky jako Vatel nebo Ať začne slavnost). Úplným pomýlením je pak tragický nesoulad ve věku postav, bavíme-li se o roku 1682 (Ludvík XIV. 44/Alan Rickman 67, André Le Nôtre 69/Matthias Schoenaerts 37). A i z těch občasných typicky anglicky červených cihel se dá poznat, že ve Francii se vůbec netočilo. Takže jako romance zasazená do pompézních kulis dejme tomu, ale nesmělo by se to tvářit tak strašně vážně, že to má jakýsi reálný základ. A nakonec, na Kate Winslet mě taky nikdo moc nenaláká. Dodávám ale, že například scéna slavnostního otevření Lasturového háje je na vizuální efekt slušná.

Pokud se člověk smíří s tím, že kriminální žánr v české televizní tvorbě jde celkem do prdele, tak i tohle se dá přijmout (nakoukal jsem poctivě osm dílů). Naivní, překombinované, nevěrohodné, přestřelené. O to víc pak zamrzí zaniknuvší pokusy o solidní herecké výkony, navíc u lidí, co sami seděli a tudíž vědí, o čem je řeč (Regina Rázlová, 1. série, 4. díl).

Jeden z nemnoha bakalářských příběhů, co si doopravdy zasloužily převod do televizního formátu. Ale s tímhle námětem a s tímhle hereckým ansámblem myslím, že se z toho dalo vykřesat víc.

V pozadí zní Drupi a nápadník je bez zaměstnání. Naštěstí vzápětí pugét oschlých karafiátů zachraňuje pověst reálného socialismu. A co se zábavy týče, tu zachránilo pouze Skopalovo žlutý pyžamo.

Strašák neonacismu je přecijen vážnější téma než pošahanej miliardář s prstem na jaderným čudlíku nebo zloduch typu Fantomase. Takže o zábavu je tu dost nouze. Ale co je špatně, že je tu nouze i o všechno ostatní - napětí, akce, spád. Pouhá přítomnost sympatického George Segala a charismatického Maxe von Sydow plus dva tři dobré dialogy nestačí. A nakonec, Berlín je pro podobný typ filmu dost o hovně fotogenická destinace.

Tady forma výrazně převažuje nad obsahem, ale celé je to vesměs přikryto milosrdnou tmou, takže toho není moc vidět. Jediné, co je tu opravdu dobré, je hudba, ta ovšem není zásluhou tvůrců filmu, žeano.

Někdy mám dojem, že Nova se vyžívá v tom, aby pochybné kvality německé televizní produkce ještě víc podtrhla debilním dabingem. Ale tohle je po vizuální stránce docela slušná podívaná. Akorát kdyby se to obešlo bez těch dětí... já vím, vole, že Sněhová královna bez dětí nejde :-)

Laurinová tradičně napřesdržku, Dlouhý to nějak divně odsípal, jako kdyby mu někdo šlapal na krk, Preiss v jedné z mnoha královských rolí, které zcela postrádají aspoň trochu panovnické důstojnosti a Vlasáková zdaleka ne tak ošklivá, jak se o tom mele celou hodinu. Takže z celý pohádky mě nejvíc bavil zámeckej park na Konopišti.

Půvabná agentka, atraktivní destinace a únos významného vědce zapojeného do jaderného programu. Pár takových filmů jsem už viděl a že se jich tehdy v západní Evropě točilo dost. Je ale pravda, že ne každý takový film měl k dispozici Horsta Buchholze a výborný český dabing, tomu taky přikládám zdejší poměrně vysoké hodnocení.

"Udělali tady hřbitov, protože je tady pořád taková mlha? Nebo je tady pořád mlha, protože tady udělali hřbitov?" Pobavil jsem se, to zas nemůžu říct. Všechny zábavné hlášky ovšem vyzobal mistrně glosující konstábl Hooke (viz výše), zatímco většina ostatních se potácela v celkem nevýrazném herectví. K tomu připočtěme až moc čitelné archetypy postav a prostředí plus zoufale lacinou výpravu. Přitom v tom nápadu je obrovskej potenciál, škoda, čekal jsem víc.