argenson

"Ježišmarjá, strejčku, i když seš profesor češtiny, nemůžeš v mariáši říkat skvrna! Flek, proboha tě prosím, v mariáši říkej flek!" Neprávem zapomenutá perlička ostravské televize. Dívatelnosti nepochybně napomohlo angažmá Jiřiny Šejbalové, i když její role tady není stěžejní. Mužští herci tady nijak neoslnili, jejich výstupy jsou nezřídka hluchými místy filmu, ale třígenerační špičkování babičky, jejích dcer a vnučky povyšují tuto hru nad průměr. Brilantní dialogy a zvláště výměna překvapivě moderních názorů na život mezi matkou a dcerou (proč už tenkrát si někdo nevšimnul tehdy mladé Lenky Termerové?).

Těžko říct... Jako celek na mě film nezapůsobil tak, jak by asi měl, ale jednotlivostmi vytaženými z kontextu rozhodně stojí za to. V první řadě s výborným Milanem Kňažkem v hlavní roli. I s těmi dalšími ve vedlejších postavách. Nevím, zda to byl scénáristův záměr, ale už jen pouhé zdůrazňování oslovení v prvním pádě u Rudolfa Hrušínského budilo dojem nadřazenosti a moci. Stejně tak výborné výkony dalších, zaujal mě například Zdeněk Řehoř nebo Miroslav Macháček. V neposlední řadě pak osobnost Josefa Somra, jehož hlášky, byť kontroverzní, stojí za zamyšlení. A nelze zapomenout ani na povážlivě unaveného Vladimíra Menšíka a jeho poslední roli před kamerou. Oceňuju kontrast tématu (na můj vkus až příliš naturalistická scéna léčebné metody vyplachování úst alkoholem) a barokních kulis ve spojení s éterickým operním doprovodem. V retrospektivních záběrech překvapivě únosná Eva Vejmělková a zajímavý začínající Michal Dlouhý. Včetně poměrně odvážných narážek ve stylu, že "Nejedlého Smetana" může produkovat duchovně založenou hudbu. Ovšem závěrem - prohlásil-li Hrušínský, že kdo si u práce zpívá, je potenciální flákač, pak já jsem doubleflákač:-)