Recenzie (1 242)
Svadba môjho najlepšieho priateľa (1997)
Julia Roberts je jako hodně zamilovaná houba prostě neodolatelná.
Olga (2014)
Sledovat dokument Olga je jako listovat Kmeny 0 akorát mnohem, mnohem lepší.
Lola beží o život (1998)
Vidět tenhle film, když mi bylo 12 pravděpodobně by hodiny tělocviku vypadaly hodně jinak.
Pompeje (2014)
Starověký Vinnetou a Old Shatterhand se perou za svobodu a lásku v naprosto nudném a nevýrazném filmu, který působí spíš jako laciná televizní produkce, která vznikla pro BBC, než jako popcornová podívaná pro masy. Paul W.S. Anderson tentokrát velmi zkrocený.
Godzilla (2014)
Gareth Edwards is my master now! Atomovou energií poháněný kolos, který se nezadržitelně žene kupředu a každou chvíli přichází s explozí hravosti, která dokáže vykouzlit úsměv od ucha k uchu. Nepamatuji si, kdy jsem se v kině naposledy tak královsky bavil.
Pulp Fiction: Historky z podsvetia (1994)
Ani po dvaceti letech neztrácí Pulp Fiction nic ze svého kouzla. (Světozor 2014)
Labyrint mysli (2013)
Už dlouho jsem neměl u filmu pocit, že by tvůrci něco hodně podstatného nedořekli a nedotáhli do konce. Zahrané a natočené je to ale poměrně zdařile, takže to není jen tak nějaký obyčejný spotřební thriller bez nápadu, jak by se mohlo podle plakátu zdát.
Oblačno, miestami fašírky 2 (2013)
Vedle prvního gastronomického zážitku, po kterém jsem se mohl utlouct, je tohle pokračování takové Babicovské.
Hany (2014)
Kamera klouže a opisuje prostor s takovou nebývalou lehkostí, že může některým divákům způsobit mírné závratě, ale je to právě způsob nasnímání, díky kterému na Hany, ať už si o příběhu myslíte cokoliv, jen tak nezapomenete.
Predĺžený víkend (2013)
Unikl mi důvod, proč si Jason Reitman jako svůj další projekt vybral zrovna Labor Day. Žádné ostré hrany, žádná kritika, jen to celé hezky klouže po zřítelnici, jako broskvový koláč do žaludku a nakonec nezůstane ani pozitivní ani negativní emoce. Nada! První Reitmanův počin, který mě úplně minul.