mortak

Nevím, čím inspirovala filmaře kniha. Ta popisuje naivní snahu Američanů zažehnout řízeně v Iráku ohnisko demokracie pro arabský svět, aniž by o tom světě cokoliv věděli. Symbolem odříznutí od reality je právě Zelená zóna, město ve městě, ve kterém si političtí kravaťáci sní svůj sen, a nevidí ten rozklad okolo. Film přichází s jednoduchou historkou, dobří hoši, zlí hoši, a ještě se nás dost křečovitě snaží přesvědčit, že je to realita. Paradoxně se chová k Iráku stejně jako obyvatelé Zelené zóny. Zbývá Greengrass, ale ten svým dynamickým uměním nemůže zachránit všechno. I když je ve vrcholné formě.

Nebýt vážek či červů, bral bych to spíše jako historický film. Kostýmová stylizace Chalameta do rozervaného romantického rytířského hrdiny na způsob K H Máchy byla občas až moc přehnaná. Musí se na to do kina, o tom žádná. V něm to uteče jako voda. Scénáristicky je to bohužel spíše pilot k seriálu než filmový příběh. Ve filmu by mnoho scén skončilo ve střižně, protože zatím nevedou nikam (služebná, palmy...), či by důležité postavy musely mít ukončený dějový oblouk (Brolin) K tomu jsou dialogy dost jednoduché, prázdné, zatížené patosem, a často je můžete odhadnout na míle dopředu. Nevím, jestli se kdy k prvnímu dílu vrátím, ale na druhý se docela těším.

Spencer-hillovská komediální poetika po asijsku. Děti jsou nadšené a dospělý nostalgicky zavzpomíná, jak se mu to jako malému strašně líbilo.

Čtyři hvězdy i z určité spřízněnosti, protože jsem určitý čas měl taky dvoubarevné háro.  Cruella je sice výsostně ženský film, ve kterém muži hrají žalostnou roli (slaboši, sluhové a tak - docela mám chuť založit nějakej ten hešteg proti tomu), ale sledovat boj dvou psychopatek ve světě módy je nakonec slušná zábava pro všechny. To, co filmu nakonec nejvíc škodí, je propojení s dalmatinci. Snaha, aby celý ten příběh perfektně zapadl do pěch předchozích filmů brání rozjet tu nenávist na plné obrátky.

Chápu, že tvůrci chtěli co nejvíc vystihnout duch seriálu, tedy to, že McCall je "ve službě lidu" neustále a to neznamená jen mlácení a zabíjení lidí ve jménu pomsty, ale taky výchovu a či pomoc starým lidem. Jenže nakonec to znamená, že tu máme tři dějově jednoduché epizody seriálu spojené dohromady v perfektním balení. Celé to drží nad vodou Washington, a i když je dost vidět, že akci za něho odmaká kaskadér, pořad mu to divák žere. Jen četbu toho Prousta mu nevěřím. Při studiích ve Francii, jsem to zkoušel přečíst, a je to neuvěřitelná nuda.

Romány José Giovanniho byly u filmařů velmi oblíbené. Možná je fascinovala jeho minulost vraha a jeho následný pobyt ve vězení, možná jsou tak dobré, nevím. Druhý Dech je inspirován skutečným zločincem Auguste Mélou. Melville se snaží ději dát punc opravdovosti a po většinu stopáže se mu to daří. I když vlastně jde zase o mytologii zločinu, která s realitou nemá nic moc společného. Venturův Gu nemá minulost a tak jeho sestup do pekla není až tak emočně silný, jak by asi měl být.

Spíše než muzikál je to klasická opereta, takže nečekejte žádná taneční čísla. Betty Hutton na začátku šíleně přehrává, aby ta proměna ošklivého káčátka v krásku byla co nejvíc v kontrastu. Dívat se na to už dneska skoro nedá, humor je krotký, vhodný tak do nedělní církevní školy, ale song There is no business like showbusiness kvůli kterému jsem si tento film vyhledal, se prostě povedl, tak dvě hvězdy. Ale operety jinak opravdu nemusím.

Pokus o akční komiksový film pro dámskou jízdu plnou zhrzených dívek a žen, které alespoň prostřednictvím plátna mohou všechny ty proradné muže nakopat do koulí. Snad se to cílovce líbilo. Bitky sice evokují duo Spencer-Hill (hlavně ta závěrečná), a Rosie Perez je miscast roku, ale na jedno podívání, jako průhled do jiného vesmíru, to víceméně pobaví i obyčejného muže jako jsem já.

Béčko, které chce být daleko víc a opírá se o silnou knižní předlohu, ale bohužel nedokáže nic z toho prodat. Režisér buď tlačí prvoplánově na pilu, nebo nemá k dispozici herce, kteří by dokázali své role oživit a dát jim nějaký dramatický oblouk. Třeba u Davenporta nevíme, jak se z usedlého architekta stal drsný vůdce, o ostatních céčkových hercích nemluvě, prostě najednou všichni střílí a zabíjí, jako kdyby to dělali odjakživa. Ten nevyužitý potenciál námětu topící se v béčkových vodách a v malém rozpočtu je patrný z každého políčka filmu.

Hloupoučké, ale efektivně a profesionálně natočené béčko, které za něco víc považovali snad jen tvůrci a komunističtí nákupčí filmů. Vrcholem absurdity je montáž, která názorně ukazuje, jak se velkoměstský intelektuál představuje mozek red necka. Jako neškodná zábava, ve které jde hlavní hrdina z nebezpečí do nebezpečí, zatímco okolo něj se stahuje smyčka, je to na čtyři hvězdy.