Llaney

Musím říct, že takhle nesympatické a sobecké hlavní postavy už jsem dlouho neviděla. Nejen, že mi byl úplně ukradený osud (téměř) všech postav, ale většinu času jsem jim chtěla utrhnout hlavu a vyhodit ji z okna (nebo sobě??). Jednu hvězdičku tvoří Adam a Jessa, druhou hudba, ta byla vynikající. Jen opravdu doufám, že scénář neodráží realitu americké "mladé" společnosti...nebo vlastně jakékoli společnosti. Takové přátele by snad nechtěl mít nikdo. Ps: jsem fanynka Sexu ve městě, ale prosím, srovnávat tyhle dva seriály? C'mon!

Knihy od Adlera-Olsena jsem četla a je pro mě rušivé, že děj (včetně charakteru hlavních postav) je od nich dost odlišný, ale budiž. Když ovšem pominu tohle, stále na mě působí jednotlivá zpracování spíše jako povedený díl severského seriálu než jako celovečerní (navíc skoro dvouhodinový!) film. Vyvrcholení některých zápletek je zbytečně zkratkovité, chybí napětí a je to škoda. Každopádně jako jednohubka asi v pořádku, navíc skvělí herci a atmosféra - seveřané to asi jinak ani neumějí...

Exkluzivní výběr "mladé anglické krve" se opravdu povedl. Připočtěte si super prostředí, skvělou (ale malou) roli Natalie Dormer, rádoby dekadentní a zároveň odporné jednání postav... herecké výkony, za který se žádný ze zúčastněných nemusí stydět. Scéna, kdy Sam Claflin křičí na majitele hospody " You love me" mi opravdu dala zabrat... Komornější a o to možná naléhavější verze Lebek (které mimochodem zbožňuju).

Protivná Miley Cyrus (po Hanně Montaně a před koulí a kladivem), nesmyslně benevolentní matka Demi Moore (po rozvodu a těsně před padesátkou?) a roztomilý a absolutně nesamostatný Douglas Booth (ještě před Riot Clubem) s opravdu divným účesem. K tomu pro mě občas nepochopitelně zkratkovitý scénář a jednání některých postav. Jedinou radost jsem měla z písničky od Foster the People, která ale ani tenhle snímek nepovýšila do mé čistě osobní kategorie "blbý film" (většinou víkendová romantická komedie nebo film z prostředí střední školy, kde mladí a krásní řeší celkem nepodstatné problémy, u kterých máte možnost přestat myslet). Škoda, ještě před začátkem úvodních titulků jsem se celkem těšila...

Ok - podbízivá hudba, "cool" oblečení a mládež a sexy Emma Watson - to ale nestačí. A tenhle snímek se pro mě neztratil jen v překladu, ale úplně ve všem...

Mnoho koitu pro nic aneb Brandonova duše by si zasloužila víc pozornosti než jeho tělo...

Je mi úzko. A smutno. A to hodně. Skoro jako po Requiemu za sen, i když tady řídí osud postav úplně někdo jiný (něco jiného?). Originální námět, pravda, ale chtělo by to alespoň kapku naděje...

Wow, když tohle je takové psycho, jaký asi musel být originál? Film krutý a děsivější tím víc, jak uhlazení byli hlavní záporní hrdinové. Bláhově jsem si ještě před koncem filmu myslela, že alespoň malá šance na přežití pro Naomi Watts se najde...a ouha! + závěrečný pohled Michaela Pitta do kamery mě strašil skoro stejně dlouho jako Jack Nicholson v Shining. Ps: doporučuji nedívat se na film, když jste doma sami - to je pak teprve pořádná stíha!

D. Finchera mám spojeného spíš s jiným druhem filmů (Sedm, Zodiac,..), ale i tak je film režírovaný (z mého laického pohledu) mistrně. Přesto jsem dlouho neměla zájem se na něj podívat, ale když jsem to udělala, nelitovala jsem. Minimálně jde o zajímavou a aktuální výpověď jedné generace. Což u mě ovšem neospravedlňuje toliko nominací na různé ceny. A ano, Mark Zuckerberg je určitě nerd k pohledání, přesto ale doufám, že si ho jednou vezmu za muže (miliardář z chatrče už je totiž zabraný)

Wow! Bum, bum, bác a jedno veliké Bum na konec! Komu fandit víc? MZákům nebo lidem, kteří k nim vlastně nemají daleko a možná jsou ještě horší? Asi tomu malému kreveťáckému prckovi :) Syrové, drsné, "pravděpodobněpravdivé" (kdyby takováhle situace nastala), se skvělou muzikou (i když otřesným přízvukem)...Co víc říct, snad jen "sejdeme se za 3 roky".